Před 30 lety dopadly u Benešova vzácné meteority. Astronomové je hledali další dvě desetiletí

Zářivou stopu za sebou před 30 lety po pádu atmosférou zanechaly meteority, které dopadly nedaleko Benešova. Astronomům se podařilo zaznamenat tento jev, takzvaný bolid, na fotografiích, přesto však vesmírné kameny na Zemi navzdory značnému úsilí nenašli. Podařilo se jim to až po 20 letech po jejich pádu z vesmíru, čímž se benešovské meteority staly světovým unikátem a dostaly se i na přední strany vědeckých časopisů. Překvapivé ale bylo i jejich složení, které vědcům pomohlo k lepšímu chápání asteroidů.

Neobvykle jasný meteor ozářil v noci ze 7. na 8. května 1991 nebe nad Českem, vesmírné těleso bylo tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku. Bolid, jak se podobně zářícím meteorům říká, pohasl ve výšce asi 17 kilometrů nad vesnicí Přibyšice západně od Benešova.

Astronomové předpověděli, že z asi čtyřtunového tělesa zřejmě malá část o hmotnosti několika kilogramů dopadla na zemský povrch. Přes velké úsilí se jim ale tehdy žádný úlomek nepodařilo nalézt.

Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd pod vedením Pavla Spurného se nicméně nevzdali a v roce 2014 oznámili, že se jim již v roce 2011 podařilo záhadu bolidu Benešov rozluštit. Snímky zachycující pád meteorů přezkoumali pomocí vylepšených vlastních metod. Spočítali znovu jeho dráhu v atmosféře a díky tomuto novému výpočtu se linie dopadu bolidu posunula o 330 metrů.

Snímek bolidu Benešov z celooblohové pointované kamery na hvězdárně v Ondřejově
Zdroj: Astronomický ústav AV ČR

Meteority nesou jméno Benešov a váží jen pár gramů

Vědci pak přesně v tomto místě našli čtyři malé zvětralé meteority. Jedná se o první případ na světě, kdy se podařilo nalézt meteorit tak dlouho po pozorovaném bolidu.

„Hlavní výjimečnost objevu spočívá především v tom, že se nám podařilo najít meteority tak dlouho po vlastním pádu. To se ještě nikdy nikomu zatím nepodařilo. Znovu jsme vyhodnotili snímky a zvolili jsme novou strategii hledání,“ řekl tehdy také astronom Pavel Spurný. 

Vesmírné kameny, které dohromady váží jen 12 gramů, znamenaly velký vědecký přínos hned v několika směrech. Patřily mezi zhruba dvacítku meteoritů na světě, u kterých je známé, odkud přiletěly a kdy dopadly za Zemi. Objevitelé také s překvapením zjistili, že se skládají ze tří různých materiálů.

Benešovský nález tak přišpěl ke zjištění, že mateřská tělesa meteoritů, asteroidy (používá se i český název planetky), mají podstatně komplikovanější strukturu, než se dosud předpokládalo, a že tedy aspoň část z nich byla výrazně přeměněna srážkami s jinými tělesy v hlavním pásu asteroidů.

Meteority Benešov, očištěné od nánosů a částečně zbroušené pro analýzu
Zdroj: Astronomický ústav AV ČR