Hádky o děti nebo odmítání úkolů, rodiče během nouzového stavu volají častěji o pomoc

Největší nárůst kontaktů byl podle Rodičovské linky právě loni v dubnu, v době prvního nouzového stavu. Na linku se obrátilo celkem 198 kontaktů, přitom ještě v únoru jich bylo 156.

Ze začátku loňského roku řešili její odborníci hlavně problémy rodin po rozvodu a neschopnost partnerů domluvit se kvůli nouzovému stavu mezi sebou na výchově dětí.

„Co se týká jarního lockdownu, tak častým tématem bylo předávání dětí mezi rodiči. Měli jsme zkušenost, že i tam, kde dříve v rodinách předávání dětí fungovalo dobře, se nyní rodič, který děti předává, bál oprávněně nákazy nebo to případně využil jako prostředek k manipulaci, záminku, aby dítě nepředal. Každý případ potřeboval individuální řešení a nebyl na to jednoznačný pohled a hned jasné řešení,“ vysvětlila vedoucí Rodičovské linky Kateřina Schmidová.

Na podzim, kdy děti byly už dlouhodobě bez přímého kontaktu se svými kamarády a spolužáky, Rodičovská linka pomáhala řešit hlavně psychické obtíže dětí a problémy uvnitř rodiny. „U dospívajících se začaly objevovat různé krize, například odmítání cokoliv dělat, zhroucení návyků či struktury dne, uzavřenost, úzkosti, deprese, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu. U mladších dětí odmítání školní práce, boje s rodiči,“ upřesnila Schmidová.

Děti kvůli nedostatků kontaktů s kamarády a spolužáky tráví hlavně čas doma s rodiči, kteří ale na ně nemají tolik času, protože musejí pracovat. Vláda totiž opakovaně vyzývala firmy, aby lidé mohli být kvůli špatné epidemické situaci na takzvaném home officu. Tyhle změny se dohromady podle zkušeností Rodičovské linky podepisují právě i na vztazích v rodině. 

„Děti jsou znejistěny, protože věci, na které byly zvyklé, z jejich života zmizely, jako byly  například i různé kroužky. On-line kontakt jim to nenahradí. Děti jsou v přetlaku, nemají dostatek prostoru pro ventilaci energie například v případě karantény. Nedostatek kontaktu s vrstevníky způsobuje podrážděnost a nespokojenost u dětí. Nehledě na to, že i rodiče bývají vyčerpaní z distanční výuky svých dětí a jsou z různých důvodů pod velkým tlakem,“ dodala Schmidová.

Školy stále zavřené

Děti kromě těch nejmenších, které navštěvují mateřské školy, jsou střídavě doma už od loňského března, kdy vláda kvůli epidemii koronaviru rozhodla, že školy uzavře. 

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v současnosti sám nedokáže říct, kdy se žáci a studenti vrátí zpátky do školních lavic a otevřou se jednotlivé zájmové kroužky. Již několikrát zopakoval, že rodiče si díky nouzovému stavu a uzavření škol vyzkoušeli právě i roli pedagoga a vidí, jak je náročná profese učitele.

Aktuálně jsou otevřené pouze mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Prioritou resortu je zejména co nejrychlejší obnovení prezenční výuky závěrečných ročníků základních a středních škol. V lednu se to ale nestane, uvedl Plaga na Twitteru.

Podle zkušeností Rodičovské linky jsou ale rodiče, kteří nechávají on-line výuku jen na dětech, a to je další z řady problémů, který pak „doma“ vyvolává konflikty. Děti pak ztrácejí motivaci k výkonu, vzhledem k tomu, že se jim lépe pracovalo v kolektivu. Podle vedoucí linky jsou ale také případy, kdy podávají naopak lepší výkony, protože jim vyhovuje, že se mohou řídit vlastním tempem a nejsou frustrovány a rozptylovány spolužáky.

Přestože řada odborníků a průzkumů uvádí, že během nouzového stavu se rodiny stmelily, u některých právě kvůli absenci dalších kontaktů a běžných aktivit mohla situace napětí uvnitř rodiny posílit, nebo dokonce vyvolat krizi.

„Rodiče musí děti seznámit se svým vlastním programem, kdy se musí věnovat práci a kdy budou mít čas pro děti. Nemusí jim to nijak vysvětlovat, děti ale potřebuji jasné informace, což by jim mělo dát pocit jistoty a bezpečí. S dětmi následně mohou probrat jejich vlastní program. Samozřejmě s ohledem na jejich věk,“ doporučila Schmidová.

Na počítači při výuce i po ní

Na Rodičovské lince zaznamenali také trend, kdy si rodiče stěžují na to, že děti raději tráví více času na internetu i mimo on-line výuku a s mámou nebo tátou si nepovídají. Za běžných okolností se spolu bavili, třeba když je vyzvedávali po škole domů. Rodiče uvádějí, že čím dál více v současnosti řeší s dětmi konflikty ohledně času stráveného u počítače, a ne u rodinného stolu.

„Je důležité, aby se rodiče s dětmi domluvili na pravidlech používání internetu a jejich dodržování důsledně vyžadovali. Děti se do školy těší, především z důvodu, že uvidí své spolužáky, což svědčí o tom, že stojí o osobní kontakt s nimi,“ uvedla Schmidová. 

Děti proto zpravidla přejdou z on-line výuky na sociální sítě, kde komunikují se svými kamarády anebo se v horším případě vůbec na počítači neučí.

„Je to velmi častá stížnost rodičů, že děti se na internetu věnují své zábavě, a ne škole, zejména v případě, že rodiče nejsou doma. V některých případech, i když rodiče doma jsou. Důležité je, jak škola spolupracuje s rodiči, jak mají nastavenou komunikaci a jak on-line výuka probíhá. Setkáváme se s různou kvalitou distančního vyučování. Co se týká lhaní dětí, tak to se děje a dít bude, rozhodně nelze říct, že děti více lžou,“ uvádí vedoucí linky.

Pomoc pro rodiče

Rodičovská linka od začátku nového roku rozšířila svůj provoz o dopolední hodiny. Rodiče se na ni mohou obrátit od pondělí do čtvrtku od 9 do 21 hodin a v pátek pak od 9 do 17 hodin. Buď mohou zavolat na linku 606 021 021, nebo napsat prostřednictvím e-mailu pomoc@rodicovskalinka.cz. Využít mohou také chatovací poradnu, která funguje každou neděli od 18 do 22 hodin.

Na Rodičovskou linku se mohou obrátit nejen rodiče, ale také prarodiče, učitelé a všichni dospělí, kteří mají o děti starost. Rodiče mohou volat opakovaně a nemusí ani uvádět své jméno. Na lince pracují psychologové, odborní pracovníci s dlouhodobou praxí ve výchovném a rodinném poradenství. Rodičovská linka funguje již od roku 2001 a spravuje ji Linka bezpečí.