Spolehlivost a rychlost má přednost před nízkou cenou. Vodní kanál by podle odborníka velké využití nenašel

V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.

Měl by podle vás stát investovat do kanálu Dunaj–Odra–Labe a tolik peněz?

Absolvoval Fakultu obchodní VŠE v Praze. Zaměřuje se především na námořní přepravu. Působil na vedoucích pozicích řady logistických firem. Naposledy vedl tuzemskou pobočku Eurogate Logistics. Výkonným ředitelem Svazu spedice a dopravy je od roku 2017. Má na starosti i sekci odborné výchovy.

Petr Rožek
Zdroj: ČT24

Já si to nemyslím. Předpokládám, že je tady řada dalších důležitějších staveb, jako například železnice. Já jsem ekonom, za slovem „výhodná“ vidím peníze, návratnost v reálném čase. Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že výhodnost je až na posledním místě.

Je reálné, že by ze středoevropských silnic zmizelo těch pět tisíc kamionů denně, tak jak počítá studie?

To číslo ukazuje, s jakými údaji pracovala ta studie, která chtěla kanál pochválit. Pět tisíc kamionů, to je sto tisíc tun zboží denně. Sto tisíc tun tak nespěchavého zboží není. Většina té přepravy jsou rychlé přepravy do přístavů a ty se na vodu nepustí.

Já vám řeknu jiné číslo. Ten kanál má být 400 kilometrů dlouhý. Do Hamburku je cesta poloviční a zboží tam jede čtyři až pět dnů. Zboží, které takto nepospíchá, ale v Evropě není. Ten kanál by byl využitelný na štěrky, stavební materiál, ale hotové zboží a polotovary ne. Myslím si, že je potřeba zpracovat studii o tom, které zboží se po kanále převážet dá.
Ta voda má ještě tu nepříjemnou vlastnost, že neteče všude a musí být také napojena na silniční dopravu.

Některé firmy, které vozí zboží po Labi, musely v minulosti čekat na jeho splavnost. Dá se zaručit, že bude kanál splavný?

Když naprší, tak určitě. Problém toho kanálu není v tom, jestli zboží bude, nebo nebude. Ale jestli bude kanál splavný. Vede přes vrchovinu a tam je vody málo. Přečerpáváním komor by vodu zajistit mohlo. Ta studie je na vodě, nebo spíš na suchu.

Kdyby se stavěla jen ta Dunajsko–Oderská větev, mělo by to význam?

Tak ta by asi smysl měla. Ta by sbírala obvod severní Moravy a naše cesta by se napojila na tu Dunajskou větev, ale tam je ještě méně vody než v Čechách.

Kam tedy ta logistika směřuje?

Zboží si svoji cestu najde. Když je jeden systém zvýhodněn, tak se tam zboží vrhá. Ale pokud máte přepravu levnou, ovšem pomalou, tak se to nevyplatí. Logistika bude nadále řešit otázku spolehlivosti a rychlosti než objemu a nízké ceny.

Jaké by podle Vás byly výhody a nevýhody kanálu?

Nevýhody – velká investiční náročnost, dlouhý investiční horizont a neznámá využitelnost z hlediska přírodních podmínek. Asi by se pozitivně změnilo klima, pro rekreaci by byl kanál vhodný, ale to nevidím důvod, proč investovat tolik peněz. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
15. 3. 2026

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
14. 3. 2026

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
11. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...