Rubrika Kraj Vysočina strana 5 z 5

Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.

V loňském roce na Jihlavsku zavřelo asi třicet obchodů jedné značky a ačkoliv část z nich převzal jiný provozovatel, v některých vesnicích lidé zůstali bez možnosti si nakoupit. V Arnolci například maso, uzeniny a mléčné výrobky nabízí jednou týdně pojízdná prodejna, kterou nejčastěji využívají starší lidé. Denně objede přes dvacet míst. V Jamném pak ještě donedávna nákup dělali pracovníci obce. Potraviny nebo drogerii si tak obyvatelé mohli objednat a vyzvednout na úřadě.

Ústavní soud (ÚS) se zastal vězeňkyně, kterou příslušníci vězeňské služby za špatné chování zhruba na 3,5 hodiny připoutali k okenní mříži. Pardubický krajský soud jednoho zprostil obžaloby a pět jich poslal do kázeňského řízení, protože sice nepostupovali podle zákona, ale nešlo o trestný čin. Podle ÚS krajský soud porušil právo ženy na fyzickou integritu a ochranu před nelidským a ponižujícím zacházením. Rozsudek zrušil, soud se tak věcí bude muset zabývat znovu.

Vandalský útok na autobusovou zastávku vyšetřují jihočeští policisté. Pachatelé zdemolovali okna, dveře i vybavení. Stavbu v lesích na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny dobrovolníci zvelebovali deset let, vybudovali v ní i malou knihovnu. Policisté případ řeší pro podezření přečinu poškození cizí věci. „Při prokázání viny pachatelům hrozí až rok vězení,“ uvedla mluvčí Lenka Pokorná. Podle svědků mají čin na svědomí čtyři mladí muži. Den poté se jeden z nich na místo vrátil. „Přijel s tatínkem s tím, že jdou dát zastávku do pořádku,“ uvedla dobrovolnice Květa Slabá. Motiv svého chování vysvětlit nedokázal. Místnost uklidil a slíbil, že uhradí škodu. Lidé teď chtějí zastávku znovu opravit a příští rok ji přihlásit do soutěžní výstavy Má vlast – Cestami proměn.

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.

Po osmnácti letech se na zámek v Telči vrátila díla malíře Jana Zrzavého. Obrazy rodáka z Vysočiny zapůjčila Národní galerie. Je mezi nimi i Portrét slečny Tydlitátové֪ – nejnovější obraz, který galerie zakoupila ze soukromé sbírky.

Kvůli pondělním večerním bouřkám měli hasiči na Vysočině přes třicet výjezdů. Pomáhali i s evakuací dětského tábora. Nejčastěji odstraňovali popadané stromy, čerpali vodu a čistili silnice či kanalizaci. Úklid po dešti dnes pokračuje i v Polné na Jihlavsku, kde podle starosty Jindřicha Skočdopole (nestr.) napršelo přes osmdesát litrů vody na metr čtvereční. Následky bouřek v pondělí večer odstraňovali také hasiči v Olomouckém a Zlínském kraji.

Na jedné straně Česka ničí kůrovec unikátní stromy, na té druhé se po kalamitě lesy pomalu vzpamatovávají – hlavně na Vysočině. Například hospodářům z okolí Velké Bíteše už výrazně klesly těžby a zároveň i méně zalesňují. Sázejí zejména na přirozenou obnovu lesa.

Jen loni zavřelo 160 malých venkovských obchůdků. Na snahu je podpořit tak letos ministerstvo průmyslu a obchodu uvolnilo padesát milionů korun. Peníze mohou dostat provozovatelé v obcích do tří tisíc obyvatel a jen s jedinou prodejnou. A dotace vyčleňují i některé kraje, například na Vysočině nabízí podporu pro vesnice s méně než pětistovkou obyvatel. Kraj letos rozdělil zatím devět milionů.

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.