Z jihlavského náměstí zmizely tři stoleté lípy. Nebyly v dobrém stavu, náhrada za ně zatím nebude

Masarykovo náměstí v Jihlavě přišlo o tři stoleté lípy. Postupně se rozpadaly a mohly ohrozit kolemjdoucí. Náhrada za ně ale zatím nevyroste, s vysazením nových stromů nejdříve v roce 2020 se počítá na jiných místech náměstí.

Video Události v regionech (Praha)
video

UvR: V centru Jihlavy pokáceli tři lípy

Stromy na jihlavském Masarykově náměstí nejsou v dobrém stavu: škodí jim horko, psí moč, zimní posyp i nedostatek vody. Jejich špatný stav potvdil dendrologický průzkum i soudní znalec. Tři z místních lip, které nejvíc ohrožovaly bezpečnost chodců, šly k zemi. Dvě obklopovaly morový sloup, třetí strom stál v jihozápadní části náměstí před lékárnou.

„Dřevo se rozpadá, je řídké,“ podotkla vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková. „Nemůžeme si dovolit nechat rozpadající se strom nad lavičkami, kde sedávají lidé.“

Nejvíc pozornosti ve středu vyvolalo kácení kolem historického mariánského sloupu. Pracovníci Správy městských lesů museli dvě zdejší lípy postupně odřezat z plošiny tak, aby jejich pád neohrozil kolemjdoucí.

K zemi půjdou i zbylé lípy u morového sloupu, nové je nahradí o kus dál

V příštích letech má padnout i zbývajících šest stromů, které sloup obklopují. Památka se tak odkryje. Stín na náměstí by místo pokácených stromů měly nabídnout tři nové ostrůvky zeleně a stromořadí, s jejichž výsadbou radnice počítá. Plánovaná velká obnova náměstí znamená, že v centru Jihlavy vyroste dvacet nových stromů.

Ty ale nenahradí přesně ty stromy, které ve středu musely k zemi. „Revitalizace počítá s rozmístěním stromů trochu jinak. Pokud bychom sázeli, chceme sázet už tak, aby to odpovídalo nové podobě náměstí,“ dodala Ruschková. Sázet by se mohlo nejdřív příští rok. 

Masarykovo náměstí v Jihlavě
Zdroj: ČTK

Dnes rostou na Masarykově náměstí asi čtyři desítky lip. Nejvíc se jim daří v jižní části, kde je v létě lepší mikroklima díky blízké kašně. Lípy jsou tam asi dvacetileté.

Stromy kolem morového sloupu v severní části náměstí byly podle Ruschkové vysazené zřejmě kolem roku 1910. Před deseti lety se jim sice dostalo vzpruhy (život jim prodloužilo odebrání zhruba patnácticentimetrové vrstvy ušlapané zeminy, kterou nahradila kvalitní zem s živinami), přesto se s nimi ve vítězném návrhu podoby náměstí nepočítá.