Vojenští lesníci budují na Libavé rybníky. Inspiraci našli i v plánech původních obcí

Nahrávám video
Vojenské lesy budují na Libavé rybníky. Inspiraci našli i v plánech původních obcí
Zdroj: ČT24

Za posledních šest let vznikly díky evropským dotacím ve vojenských lesích v Česku desítky nových rybníků a vodních nádrží. V době klimatických změn mají zadržet víc vody v krajině. Jednou z takových oblastí je i vojenský prostor Libavá. Lesníci se tam v hospodaření s vodou inspirovali i od původních německých obyvatel.

Bezejmenný potok napájí rybník, který dostal název Údolná. Ještě nedávno neexistoval, teď pomáhá zadržet vodu v krajině Libavska. „Jedná se o nově vybudované vodní dílo. Vytipovali jsme vhodnou lokalitu na vydatném přítoku,“ vysvětlil porybný Vojenských lesů a statků z divize Lipník nad Bečvou Lukáš Kovár.

Rybník už osídlili živočichové, torza žabích těl svědčí o přítomnosti vydry. „Vydra říční tady vyloženě nežije, ale slouží jí tyto vodní plochy jako zdroj potravy,“ vysvětlil porybný.

Obnovují staré, budují i nové rybníky

Podobných nádrží vzniklo na Libavé od roku 2015 šest, dalších pět je v plánu. Někdy stačí obnovit rybníky, které tu zbyly z minulosti. Smilovské sloužily už původním německým obyvatelům. „Ve špatném stavu byly hráze, výpustní zařízení, chyběl bezpečnostní přeliv,“ popsal ředitel VLS divize Lipník nad Bečvou Jaroslav Nerad.

Z rybníků, které se teď dají regulovat, má užitek nejen okolní příroda, ale také vojenští hasiči a sportovní rybáři. Správci lesů do nich vysadili kapry, štiky nebo candáty.

Na území vojenského prostoru je aktuálně třiadvacet vodních ploch. Nejvíc nových se objevilo po odchodu sovětské armády v devadesátých letech minulého století. A pak nyní, díky evropským dotacím. „Spouštěčem i k programu dotací bylo sucho minulého desetiletí, kdy vysychaly obrovské plochy mokřin a potoků,“ vysvětlil Nerad.

Původní obyvatelé vybudovali vodovod i závlahy

Inspiraci hledají správci lesů i v tom, jak s vodou hospodařili někdejší obyvatelé. Na Libavé bylo původně čtyřiadvacet vesnic, každá z nich měla minimálně dva rybníky. Po vesnicích zbyla jen torza.

Na řadě míst jsou ale stále stopy po důmyslných zařízeních. V Zigarticích si obyvatelé vybudovali spádový vodovod, v údolí řeky Odry zase zavlažovací kanál. „Bylo to na délku zhruba jeden a půl kilometru, bylo to budováno v letech 1927 až 1930 a stálo to na tehdejší dobu poměrně hodně peněz, asi šest set tisíc korun,“ popsal kronikář Města Libavá Jindřich Machala.

Například oprava smilovských rybníků přišla současné správce lesů na víc než osm a půl milionu. Další investice chystají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Otrokovicích hoří sklad, desítky lidí z okolí se evakuují

V areálu společnosti Toma v Otrokovicích na Zlínsku hoří zastřešený venkovní sklad společnosti Remaq, která se zabývá recyklací plastů. Požár likvidují desítky hasičů, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Vyhlášený je třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Mluvčí nemá informace o zraněních. Požár doprovází hustý dým, hasiči doporučují nevětrat lidem v okolí i v nedalekém Tlumačově, jehož směrem fouká vítr.
před 2 mminutami

Hasičům schází chemičtí odborníci. Pomoci má nový univerzitní obor

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice (UPCE) otevřela nový bakalářský studijní program Chemie pro požární ochranu. Propojuje základní chemické obory a jejich aplikaci v požární ochraně s krizovým řízením a environmentální bezpečností. Nový program reaguje na poptávku Hasičského záchranného sboru a je v Česku unikátní.
před 5 hhodinami

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
včera v 07:30

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
včera v 06:00

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026
Načítání...