České dráhy (ČD), které jsou vlastníkem zřícené lanovky na Ještěd, zatím definitivně nerozhodly, kdy a jestli vůbec lanovku v současné podobě obnoví. Dopravce chce počkat na výsledky vyšetřování nehody z 31. října. Až po zjištění příčiny pádu kabiny se rozhodne, jak bude dál postupovat. Kabina spadla poté, co selhalo tažné lano a průvodčí neaktivoval záchrannou brzdu.
Průvodčí ještědské lanovky možná neměl dost času zareagovat, myslí si někteří fyzici
Události ČT: Vyšetřování pádu lanovky na Ještěd pokračuje (zdroj: ČT24)
Vyšetřovatelé momentálně hledají odpověď na dvě základní otázky: proč se tažné lano přetrhlo a proč průvodčí v horní kabině nezatáhl záchrannou brzdu stejně jako jeho kolega v dolní kabině.
„Ovládání nouzového systému (brzdy) a evakuaci cestujících zajišťuje průvodčí. V kabině je vždy přítomen. Jak ilustruje případ obsazené kabiny, nastavený nouzový systém stoprocentně zafungoval, kabina se zastavila a průvodčí zahájil evakuaci cestujících,“ uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Mohl průvodčí včas zareagovat?
Někteří odborníci ale upozorňují na to, že situace v horní a dolní kabině byla výrazně odlišná. Reagovat a zatáhnout za záchrannou brzdu, která je u stropu, je potřeba velmi rychle. V červené kabině, která mířila směrem dolů, to však bylo složitější. „Je tam toho času na reakci rozhodně mnohem méně než tady (u kabiny, která mířila nahoru – pozn. red.), kde nejdříve dojedete nahoru, zastavíte a začnete se rozjíždět zpět,“ uvedl vedoucí Katedry fyziky na Technické univerzitě v Liberci Jiří Erhart.
Slova odborníka potvrdil i svědek nehody, člen horské služby Jizerských hor Jiří Car. „Když jsem se podíval na kabinu, na tu spodní, tak jsem viděl, že začala couvat zpátky do stanice. Pak jsem se podíval nahoru, a tam už jsem viděl, jak se ta vrchní kabina kutálí po zemi,“ popsal nedělní nehodu.
Podle odborníků je možné, že hned po přetržení tažného lana průvodčí upadl na zem, a nemohl tak na záchrannou brzdu dosáhnout. „To přítažné lano zhouplo kabinu směrem nahoru, a teprve vzápětí začala gravitací klesat dolů. S velkou pravděpodobností se vám podlomí kolena, protože to s vámi praští o zem,“ míní učitel fyziky a odborný lektor Martin Gembec.
Kabina zřejmě dosáhla rychlosti až 170 kilometrů za hodinu
„Kabina, která jede dolů, při přetržení lana ještě více zrychlí, a mělo by dojít k brždění. Může dojít k jejímu zhoupnutí a ztrátě stability osob,“ doplnila mluvčí Drážního úřadu Pavlína Straková.
Převýšení je v horní části ještědské lanovky extrémní. Kabina podle profesora Erharta zrychlovala až ke sloupu, kde se nakonec zřítila: „A to je tedy už 170 kilometrů za hodinu.“