Dolní Vítkovice spojí s Ostravou lávka. Navrhl ji architekt Pleskot

Dolní Vítkovice s centrem Ostravy propojí už příští rok nová cyklostezka s lávkou navrženou architektem Josefem Pleskotem. Bude navazovat na stávající stezku pro cyklisty na pravém břehu řeky Ostravice, která směřuje k hradu. Projekt má už i kladné stanovisko ochránců přírody. Zbývá vyřídit stavební povolení.

Lávka bude dlouhá 550 metrů a široká čtyři metry. Bude mít asfaltový povrch vhodný i pro in-line bruslení. Povede od řeky Ostravice přes železniční vlečku kolem čistírny odpadních vod a ústit bude vedle vchodu do Velkého světa techniky ve Vítkovické ulici.

„Předpokládané náklady na stavbu celé trasy, která má více než půl kilometru včetně ocelové mostní lávky, se pohybují okolo 60 milionů korun. Aktuálně jsme ve fázi zpracovávání dokumentace pro stavební povolení. To bychom měli získat do konce tohoto roku. Realizace by měla začít na začátku příštího roku,“ řekla náměstkyně primátora Ostravy Kateřina Šebestová (ANO).

Nové napojení centra města s Dolními Vítkovicemi považuje vedení města za velmi zásadní pro rozvoj Ostravy jako celku. „Díky novému propojení odstraníme jednu z bariér území a cyklisté mířící z nebo do Dolních Vítkovic se vyhnou problematické jízdě například po Českobratrské ulici nebo po ulici 28. října. K překonání řeky jim bude nově sloužit jednoduchý, a přitom působivý most,“ vysvětlila Šebestová. Připomněla, že první myšlenka na přemostění vznikla už v roce 2016.

Pleskotovo životní téma

„Spojování architekturou je moje životní téma. Prospěšné propojování odlehlých míst pomocí lávek a mostů pokládám za vrchol prozřetelného urbanistického myšlení. Když se spojení opravdu povede a je silné, těží z něho obě místa. Jsem přesvědčený, že spojení Ostravy a Vítkovic právě v tomto místě přinese Ostravě jako celku hodně užitku a přidané hodnoty a vnímavým uživatelům navíc radost z netradičních výhledů,“ uvedl architekt Josef Pleskot.

Sofistikovaná, lehká, zavěšená ocelová konstrukce dá podle něj pocit vzdušnosti a rozhodně souzní s ostravským duchem.

Josef Pleskot se podílí na proměně Dolních Vítkovic už od roku 2009. Navrhoval nejen hlavní stavby, jako multifunkční halu Gong, nový Svět techniky nebo interaktivní technické muzeum z bývalé energocentrály známé jako U6, ale také například současnou podobu památkově chráněného objektu Heligonka. Je též autorem návrhu muzea ministerstva zemědělství umístěného v areálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...