Před 75 lety byla obnovena Univerzita Palackého v Olomouci. Je druhou nejstarší v zemi

Univerzita Palackého v Olomouci oslavila 75. výročí svého znovuobnovení. V její historii, která se začala psát už v druhé polovině 16. století, bylo několik období, kdy škola neexistovala. To nejdelší trvalo více než 80 let a skončilo až po druhé světové válce, kdy bylo vysoké učení obnoveno jako Univerzita Palackého. Po Univerzitě Karlově je druhou nejstarší školou svého druhu v České republice.

Snahy o obnovení univerzity začaly už krátce po skončení války, přesvědčit vládu, parlament a ministra školství Zdeňka Nejedlého, aby dali vzniku školy zelenou, ale nebylo jednoduché. Nakonec ale převážily argumenty pro, pomohlo i to, že v Olomouci stále fungovala univerzitní knihovna, kterou podle pamětníků vedl Nejedlého známý. O obnovení školy se zasloužili také vysokoškolští studenti, mnozí z nich studovali v té době v Brně a do Olomouce nakonec přešli.

Prozatímní Národní shromáždění schválilo 21. února 1946 zákon číslo 35/1946 Sb. „o obnovení university v Olomouci“. Ve městě samotném vyvolalo rozhodnutí vlnu radosti, po celé Olomouci se tehdy rozezněly kostelní zvony. Slavnostní otevření univerzity se konalo o rok později 21. února 1947 za účasti prezidenta Edvarda Beneše. Prvním rektorem se stal filozof a sociolog Josef Ludvík Fischer.

Zrušení, stěhování, obnovení

Historie olomouckého vysokého školství začala už v 60. letech 16. století, kdy vzniklo několik jezuitských škol, které byly později sloučeny a povýšeny na univerzitu. Veškerá akademická práva škola dostala roku 1573. Po zrušení jezuitského řádu byla roku 1773 univerzita zestátněna a o pět let později ji čekalo stěhování do Brna, které se tehdy stávalo namísto tradiční Olomouce centrem Moravy.

Zpátky se škola vrátila v roce 1782, ale už jen jako lyceum s omezenou výukou. Univerzita byla obnovena v roce 1827, do dalšího zrušení ale tehdy zbývaly jen tři dekády.

Po událostech roku 1848 se škola dostala do nemilosti a postupně přicházela o fakulty, až byla zrušena jako celek v roce 1860. Poté v Olomouci zůstaly už jen teologická fakulta a knihovna. Jejich existence ale přispěla k obnovení školy v roce 1946, kdy byly zákonem ustaveny čtyři fakulty: bohoslovecká, právnická, lékařská a filozofická.

Po 40 let však nebyl zákon naplněn, protože právnická fakulta přijala své první studenty až po listopadu 1989. Univerzita má nyní osm fakult: lékařskou, filozofickou, přírodovědeckou, pedagogickou, tělesné kultury, právnickou, zdravotnických věd a Cyrilometodějskou teologickou fakultu. Studuje na nich zhruba 22 000 posluchačů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Štědrý den se objeví sněhové přeháňky

V Česku se na Štědrý den objeví sněhové přeháňky, občasné sněžení očekávají meteorologové zejména v jižní polovině území a na horách. Nejvíce sněhu by do Štědrého večera mělo napadnout hlavně na Šumavě, v Pošumaví a Novohradských horách, lokálně kolem pěti centimetrů, výjimečně až deset centimetrů. Souvislejší sněhovou pokrývku očekávají meteorologové také v Jeseníkách a okolí. Zbývající sváteční dny budou slunečnější a také mrazivé.
07:56Aktualizovánopřed 30 mminutami

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Krádež kabelů omezila provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy

Krádež kabelů omezila v neděli ráno provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy. Krádež se stala v úseku Praha Vršovice – Praha hlavní nádraží, zpoždění tam může dosáhnout až dvacet minut. Situace se dotýká lokálních spojů i rychlíků. Vyplývá to z informací na webu dopravce České dráhy. Podle drah může omezení trvat až do 12 hodin.
včera v 09:13

Nouzové tlačítko v metru zachraňuje životy

Přibývá pádů do kolejiště pražského metra. Lidé na nástupišti by v takovém případě měli stisknout tlačítko nouzového zastavení vozu. Jen málo pasažérů však vědělo o jeho existenci, pražský dopravní podnik ho proto nechal nedávno zvýraznit. Jeho využití roste, ze 108 případů v období leden–listopad roku 2023 na 140 za stejné období letos. Příčinou pádů do kolejiště často bývá alkohol, zdravotní problém nebo nešťastná náhoda. Tlačítko však slouží jen pro situace, kdy jde o život. Cestující, který ho zmáčkne například kvůli mobilu spadlému do kolejiště, musí počítat s pokutou. Výjimkou jsou velké předměty, které můžou vykolejit metro.
včera v 09:05

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
včera v 08:00

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
20. 12. 2025

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
20. 12. 2025
Načítání...