Univerzita Palackého prohlásila smlouvy zaměstnanců ústavu CATRIN za neplatné. Chybí podpis děkana

Zaměstnanci nově vznikajícího vysokoškolského ústavu Univerzity Palackého CATRIN (Czech Advanced Technology and Research Institute) řeší problémy se smlouvami. Nepodepsal je děkan přírodovědecké fakulty a jsou proto podle univerzity neplatné. Ústav, který spojuje dvě výzkumná centra této fakulty, měl být v provozu od prvního ledna. Nestalo se tak a i kvůli tomu rezignoval rektor univerzity Jaroslav Miller.

Na konci minulého roku podepsalo nové smlouvy víc než dvě stě pracovníků, kteří měli přejít od 1. ledna z přírodovědecké fakulty do nové zřízeného vysokoškolského ústavu. Teď ale univerzita považuje smlouvy za neplatné. 

Informaci dostali od statutárního zástupce rektora Víta Zouhara dotčení zaměstnanci hromadným mailem 22. ledna, tedy 22 dní po nabytí platnosti dohod. Stanovisko vyplynulo o den dříve z jednání vedení univerzity s děkany všech fakult. „Univerzita se rozhodla jednostranně prohlásit tyto smlouvy za neplatné, aniž by se zaměstnanci vůbec jednala a navíc ještě tři týdny se zpětnou účinností,“ řekl vědecký pracovník a předseda odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

Podle odborů ústavu zaměstnavatele zastupuje rektor

„Vedení univerzity a děkani se přiklonili k rozboru právního oddělení Univerzity Palackého. To považuje trojstranné dohody o změně pracovní smlouvy zaměstnanců přírodovědecké fakulty a přechod zaměstnanců do Vysokoškolského ústavu CATRIN za neplatné. Důvodem je chybějící podpis děkana Přírodovědecké Fakulty Univerzity Palackého,“ uvedla mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. Dodala, že podle zákona o vysokých školách mají orgány fakulty právo rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu ve věcech pracovněprávních vztahů týkajících se fakulty.

Odborová organizace z CATRIN však argumentuje svými externími posudky, podle kterých jsou uzavřené dohody platné, protože zaměstnavatele zastupuje rektor, ve stanovisku ji podporují i někteří členové Správní rady Univerzity Palackého. Podle Jakuba Navaříka je nepřijatelné, aby zaměstnanci byli zaměstnavatelem vtaženi do sporu o kompetence rektora a děkana a aby univerzita nerespektovala jejich rozhodnutí o tom, kde chtějí pracovat. „Nyní je situace velmi chaotická a ani odborová organizace není schopna zaměstnance uklidnit a jejich postup koordinovat,“ doplnil Navařík.

Zaměstnanci podávají výpovědi, zvažují žaloby

Někteří zaměstnanci podávají výpovědi nebo se rozhodují řešit problém žalobou. Za zaměstnance se opakovaně postavila i správní rada Univerzity Palackého, která nabádá vedení školy k převodu pracovníků z přírodovědecké fakulty na nový ústav co nejdříve. Ideálně do konce ledna. Zástupci odborů ale pochybují, že by se vše podařilo do neděle stihnout.

V polovině prosince rezignoval kvůli obstrukcím souvisejícím se vznikem nového vysokoškolského ústavu rektor Univerzity Paleckého Jaroslav Miller. „Mé rozhodnutí je rovněž výrazem protestu vůči způsobům chování, které se na univerzitě poslední dva roky dějí a jež mají charakter veřejného dehonestování nepohodlných lidí, udávání projektů, trestních oznámení, šikany a vyhrožování, cíleného ničení profesních kariér významných vědců a jejich vynucených odchodů,“ uvedl po své rezignaci rektor.

Fakulta se kvůli ústavu obrátila na soud

Vysokoškolský ústav CATRIN, jehož statut schválil Akademický senát UP loni v červnu, přebírá pod svá křídla dvě výzkumná centra přírodovědecké fakulty, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) společně s Centrem regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a část Ústavu molekulární a translační medicíny, který je součástí lékařské fakulty.

Od počátku se proti ústavu staví vedení přírodovědecké fakulty. Poukazuje na to, že jeho vznik je na úkor fakulty, především s ohledem na vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry. Fakulta se kvůli tomu obrátila také na soud a podala i návrh na odvolání rektora. Část její správní žaloby již dříve odmítl krajský soud, fakulta poté podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 5 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 6 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...