Ostravský Cooltour po deseti letech končí. Provozovatelům chyběly peníze i prostor

Ostravské nezávislé kulturní centrum Cooltour po necelých deseti letech existence ukončilo svou činnost. Provozovatelé to odůvodnili tím, že se jim nepodařilo naplnit hlavní cíl – vybudovat v Ostravě velké mezinárodní kulturní centrum. Chyběly jim peníze a prostor. K ukončení přispěla pandemie, kvůli níž jsou kulturní zařízení dlouhodobě mimo provoz.

Místo, které dávalo deset let prostor nezávislé kultuře, nyní připomíná ze všeho nejvíc sklad a provozovatelé jej musí do února vyklidit. K zániku přispěla i vládní opatření kvůli covidové pandemii. „My jsme z jedné třetiny podporováni z veřejných prostředků a dvě třetiny si musíme vydělávat sami. Výdělek plyne ze vstupenek, prodeje v baru, pronájmu, to všechno se smazalo,“ vypočítává ředitel kulturního centra Cooltour Andrej Harmečko.

Od roku 2011 bylo cílem provozovatele vybudovat v Ostravě velké mezinárodní kulturní centrum. Tento záměr se ale podle Harmečka nepodařilo naplnit. „Obor nezávislého umění je v Česku bohužel stále vnímán jako volnočasová aktivita. Je přitom velmi náročný na finanční prostředky. Nejdou prostředky na státní ani městské úrovni,“ řekl a dodal, že Ostravě navíc chybí dostatečně velká cílová skupina. „Lidé provoz takového centra ze vstupenek nezaplatí. Narazili jsme na strop. Nevěděli jsme, jak získat peníze na další rozvoj,“ podotkl.

Společenská laboratoř nápadů a myšlenek

Projekt se původně snažil navázat na neúspěšnou kandidaturu Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury, postupem času se však stal spíše společenskou laboratoří, kde nacházely podporu nápady a myšlenky. Dramaturgie Cooltouru se často zaměřovala na mezinárodní uměleckou scénu jak formou poskytování pobytu evropským souborům, tak uváděním představení z různých zemí. Program pak doplňovaly i české taneční a divadelní soubory a koncerty českých a zahraničních hudebních uskupení.

„Je mi to líto, chtěl bych jim velice poděkovat za těch skoro deset let. Myslím si, že se tady zapsali velmi silně a nastavili laťku vysoko,“ řekl náměstek primátora Ostravy Zbyněk Pražák (KDU-ČSL).

Část budovy, ve které Cooltour sídlil, se letos zboří. Co bude se zbývajícími prostory na Černé louce, je otázka. Činnost Cooltouru bude ve městě dál připomínat jeden z jeho nejúspěšnějších projektů, komunitní zahrada, ve které rodiny s dětmi pěstují uprostřed města ovoce a zeleninu.

3 minuty
Ostravský Cooltour po deseti letech končí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...