Nový typ UV roušky vyvíjí vědecký tým Centra pokročilých inovačních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CPIT VŠB-TUO). Zatímco běžnými rouškami mají lidé především chránit své okolí, UV rouška ochrání i samotného uživatele. Vydržet by měla tisíce hodin užívání. O novinku už projevila zájem i česká firma.
Ostravští vědci využili zkušenosti z vývoje reaktorového filtru Subveco, který představili na jaře. Dezinfikuje vdechovaný vzduch, čímž uživatele chrání před viry a bakteriemi. Zároveň vzduch ničím nebrzdí, a tak se s filtrem snadněji dýchá. Podle vedoucího projektu Romana Fojtíka je původní zařízení do jisté míry revoluční, zároveň kvůli tomu ale neexistují certifikační metody, kterými by se mohlo prokázat, že zařízení opravdu funguje.
Certifikace nově vyvinuté UV roušky by měla být značně jednodušší. Při její výrobě sice vědci také využili reaktorovou část, kromě toho ale její součástí bude i mechanická kartuš s certifikovanými materiály.
„U UV roušky využíváme certifikovaného prvku, přes který prochází vzduch. Reaktorová součást tam je, ale je tam ještě mechanická kartuš, která zpomaluje dýchání, což je nevýhoda, ale výhoda je, že je to mnohem jednodušeji certifikovatelné,“ řekl Fojtík. Projekt UV roušky byl podle něj zpočátku spíš okrajový. „Nakonec se ukázalo, že to je nejrychlejší cesta, jak to dostat mezi lidi,“ vysvětlil.
Ideální pro učitele
UV rouška může fungovat ve dvou variantách. „Naše zařízení je relativně malé. Dá se vytvořit jako filtr, který bude šroubovací do vojenských masek, polomasek. Ale zajímavější je varianta v podstatě integrace do polomasky. Což by bylo velice lehké pro uživatele a pravděpodobně příjemnější než nějaká celoobličejová maska,“ řekl Fojtík.
Na prvním prototypu vědci momentálně dolaďují detaily, vytisknout by ho měla 3D tiskárna příští týden. Sériová výroba by mohla začít už příští rok. Při životnosti několik tisíc hodin odhaduje Fojtík cenu jedné UV roušky asi na tisíc korun. Podle výzkumníků je tento typ ochranné pomůcky ideální například pro učitele nebo taxikáře.
Tým chce dotáhnout do konce i projekt samotného reaktorového filtru. Kvůli neexistujícím metodám certifikace to ale bude věc na velmi dlouhou dobu.
