Téměř padesát hrobů z doby Přemyslovců odkryli archeologové v obci Zbečno nedaleko Křivoklátu. Pohřebiště podle nich pochází z přelomu 11. a 12. století, kdy v obci stál lovecký dvůr knížat. Záchranný archeologický výzkum ve Zbečně probíhá od letošního 16. ledna.
Ve Zbečně vykopali pohřebiště z doby Přemyslovců i pozůstatky pravěkého osídlení
Zbečno patří k nejstarším sídlům na Křivoklátsku. První zmínka o něm pochází už z roku 1003, kdy kníže Jaromír povýšil hajného Hovoru do šlechtického stavu a jmenoval ho vrchním lovčím na hrádku Zbečno. Kosmova kronika pak zmiňuje rok 1100, kdy byl nedaleko kaple v lese zavražděn Břetislav II.
Pro archeology je proto lokalita zajímavá. Potvrdil to i archeologický průzkum, při kterém našli pohřebiště právě z přelomu 11. a 12 století. „Jsou tu hroby mužů, žen i dětí. Na fotografiích vidíme ukázku etážovitého pohřbívání. Při kopání nového hrobu jsou starší nalezené pohřby uloženy buď po straně hrobu, nebo na nový hrob,“ ukázala archeoložka z Muzea T.G.M. Rakovník Jana Bezáková. V dívčích hrobech našli archeologové například bronzový prsten nebo esovité bronzové záušnice zdobené stříbrem.
Keltská pec a pravěké pazourky
Kromě pohřebiště z 12. století výzkum odhalil i osídlení ze střední doby kamenné. „Dokladem je soubor drobné štípané industrie. Jedná se většinou o odpad z výroby štípaných nástrojů, ale máme zachovány i čepelky,“ popsala archeoložka.
Mezi zajímavé nálezy patří pec z doby, kdy na území žili Keltové. Díky keramickým zlomkům, které byly nalezeny na jejím dně, ji archeologové mohou datovat do 2. století před naším letopočtem. „Ta lokalita je velmi výjimečná a my jsme napjati, co ještě objevíme,“ řekla archeoložka Kateřina Blažková.
Práce ve Zbečně potrvají ještě čtrnáct dnů. Všechny kostry pak poputují do plzeňského muzea, kde je čeká antropologický průzkum.