Oblíbenou cestu z Modravy na Březník čeká oprava, přijde o asfaltový povrch

Nahrávám video
Cesta k hájence na Březníku již nebude asfaltová
Zdroj: ČT24

Hájenku na šumavském Březníku u Modravy připojí k elektrické síti a odkanalizují. Z toho důvodu dělníci rozkopou turisty hojně užívanou asfaltovou starobřeznickou cestu z Modravy. Až budou výkopy hotové, na silnici se již neobnoví asfaltový povrch, a to k nelibosti některých cyklistů. Bývalé vedení Národního parku Šumava dostalo pokutu v řádech statisíců korun za to, že odpadní voda z hájenky vytékala do potoka v nejchráněnější oblasti rezervace.

„Vzniknul by výkop pod starobřeznickou cestou, která vede z Modravy na Březník a má zhruba sedm kilometrů,“ popsal plán redaktor ČT Zdeněk Mlnařík. „Je to asfaltová cesta, pozůstatek po minulém režimu,“ dodal s tím, že v minulosti v oblasti sloužili vojáci pohraniční stráže. Před několika lety vznikla v hájence restaurace, tu mělo nahradit informační centrum, ani tomu se ale nedařilo.

Hájenka má ale ožít znovu, proto potřebuje vylepšit. Vedle výkopu pro kanalizaci má být i strouha pro elektrické vedení, aby Březník nemusel využívat dieselový agregát. „Po zavezení výkopu už by se neobnovovala asfaltová cesta,“ informoval Mlnařík. Prašný povrch místo asfaltového ale vadí některým cyklistům.

Starobřeznická cesta
Zdroj: ČT24

Minulé vedení národního parku na Březníku mělo potíže s nakládáním s odpadními vodami, které vytékaly do nejvíce chráněné části rezervace. „Padly za to statisícové pokuty,“ vysvětlil Mlnařík.

S pracemi, které to měly vyřešit, se však nezačalo, protože panovala obava z rušení tetřeva hlušce. Vedení národního parku ale nyní rozhodlo, že výkopové práce nejsou rušením dlouhodobým, a tudíž prošly studií EIA vyhodnocující vliv na životní prostředí.

Práce ale musí životní rytmus tetřevů respektovat. „Případná kanalizace bude muset být řešena řízeným horizontálním vrtem a je třeba zařídit také to, že výstavba té kanalizace bude probíhat v určitém ročním a denním období,“ uvedl mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Ve hře je stále i varianta, že myslivna bude tzv. ostrovním systémem, tedy že bude mít solární panely na výrobu elektřiny a dostatečnou jímku. Správa parku chce teď zjistit, která varianta bude finančně výhodnější, a do projektování se pustí v příštím roce.

Hájenka na Březníku, kam každý rok vyrazí milion turistů, bude v letošním létě otevřena v plném provozu, stejně jako vloni. Turistům bude k dispozici infocentrum a provizorní občerstvení. V zimním období je hájenka uzavřena.

Nahrávám video
Události: Hájenka na šumavském Březníku asi získá kanalizaci, přišla by tím ale o asfaltovou cestu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 23 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...