ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 41 Benešov se utkají Zdeněk Hraba (za STAN) a Jiří Kozák (ODS). V prvním kole zvítězil Hraba s 20,93 procenta hlasů, Kozák získal 17,29 procenta hlasů.
Jaké jsou vaše priority?
Zdeněk Hraba: Mým hlavním tématem je férová justice, mimo jiné je to posílení pravomocí státního zastupitelství v netrestní oblasti. To ve zkratce znamená, pokud bych to měl vysvětlit, že třeba u developerských projektů by měl státní zástupce mít možnost podat žalobu na neplatnost změny územního plánu či přijetí nového územního plánu, protože pokud developer zalobbuje dostatečný počet zastupitelů, pak je procesně všechno naprosto v pořádku, ale otevření velkých ploch pro výstavbu se může negativně promítnout do rozpočtu obcí. Problémy mají obce okolo Prahy velmi výrazné. Obce musí pro své obyvatele zajistit školy, školky, znamená to ohromné výdaje. Tam by měl mít státní zástupce možnost podat žalobu k soudu. Nechť rozhodne soud, jestli je veřejný zájem natolik ohrožen, že je důvod pro to, územní plán zrušit, respektive zneplatnit.
Věnoval bych se celé sociální oblasti. Velmi ohroženým druhem, když to řeknu jednoduše, jsou maminky, které se vrací po mateřské nebo rodičovské dovolené do práce. Jednak by to bylo prodloužení ochranné lhůty, kdy by mohl zaměstnavatel ukončit pracovní poměr s těmito maminkami, druhou věcí je třeba, a to je věc k otevření diskuse, nárok na zkrácenou pracovní dobu, kterou by maminky mohly mít, protože zaměstnavatel jim mnohdy nechce vyjít vstříc.
Jiří Kozák: Role Senátu je důležitá v tom, že dokáže zastavit zákony, které mohou zásadním způsobem změnit naše ústavní uspořádání. Bez souhlasu Senátu není možné měnit volební zákon, není možné měnit ústavní uspořádání v České republice. Tady vidím důležitou roli Senátu. Jsem velmi rád, že volby, které proběhly v pátek a v sobotu a budou pokračovat tento víkend, ukázaly, že nebude současná vládní koalice v Senátu mít většinu.
Dále vyhledávat aktivně zákony, které ztěžují lidem život, nebo jenom jednotlivé paragrafy, a ty se snažit vypouštět z našeho právního řádu. Zákonů je hodně, ať se to týká bytových družstev nebo omezení možností pracování, tam jsme zrovna u toho tématu zaměstnávání maminek na a po rodičovské dovolené. Tam se dají zákony vyhledávat, vyhledávat paragrafy a vymazávat je. Zákonodárnou iniciativu má Senát jako celek, ale já se mohu opřít o poslance, které Občanská demokratická strana má v Poslanecké sněmovně, a ve spolupráci s nimi mohu urychlit proces čištění práva.
Kolik bylo vynaloženo za vaši senátní kampaň a kdo byl největší mecenáš?
Zdeněk Hraba: Mým největším mecenášem, pokud to tak lze říci, je hnutí STAN, které mi poskytlo 300 tisíc korun na první kolo senátních voleb. V nepeněžité podobě jsem obdržel dary ve výši zhruba 100 tisíc korun, jsou to poskytnuté plochy pro bannery. Pro druhé kolo počítám s příspěvkem od hnutí STAN ve výši zhruba 50 tisíc korun, přičemž zhruba 100 tisíc korun bych doplatil z vlastních prostředků. Snažím se kampaň vést maximálně transparentně a jsem rád, že i Transparency International mi za to dala jedničku.
Jiří Kozák: I u mě to byla strana, Občanská demokratická strana, byť to nebylo tak štědré jako u STANu, celkově od ODS získávám 300 tisíc, 200 tisíc na první kolo, 100 tisíc na druhé kolo. Potom byli drobní sponzoři, kteří přispěli částkou do sta tisíc. Vložil jsem do toho některé své finance. Pro mě byla velkou pomocí práce dobrovolníků, které jsem zapojil do kampaně, mladých lidí, kteří se mnou denně chodili a dělali kampaň. A to se nedá ocenit penězi.
Vidíte už teď na stole ve sněmovně nějaký zákon, který by měl Senát odmítnout nebo vrátit s pozměňovacími návrhy?
Jiří Kozák: Dostávám signály o tom, že prováděcí zákon k GDPR, které nás potrápilo v květnu, je daleko horší než tak, jak to přišlo z Evropské unie, takže velká pozornost se musí věnovat tomu, co vláda předkládá. Ten zákon už leží v Poslanecké sněmovně. Bojím se, aby v něm vláda opět nebyla papežštější než papež.
Zdeněk Hraba: Například novela zákona o obcích z pera poslanců hnutí ANO, kde se objevuje úprava odměňování uvolněných členů zastupitelstev, ať už tedy obcí, anebo krajů, kde se uvádí, že ten, kdo je uvolněným zastupitelem a současně poslancem, senátorem nebo členem vlády, by měl obdržet 40 procent odměny uvolněného zastupitele. Mně přijde naprosto skandální, pokud by zastupitel uvolněný, přeloženo na plný pracovní úvazek, měl být členem vlády. Přijde mi ta novela neprovázaná s dalšími zákony upravujícími neslučitelnost funkcí. Mělo by to být podrobeno hlubší analýze a upraveno systémově. Tohle mi přijde jako takový výstřel.
V jakém výboru Senátu chcete pracovat?
Zdeněk Hraba: Vzhledem k tomu, že jsem právník a advokát, tak bych chtěl pracovat v ústavně-právním výboru.
Jiří Kozák: Já se věnuju vzdělávání, takže školský výbor, anebo zahraniční, protože k zahraniční problematice mám velmi blízko.
Bez souhlasu Senátu nelze měnit ústavu. Jste pro to, aby se ústava v nějakém směru měnila, nebo aby naopak pokud možno zůstala taková, jaká je?
Jiří Kozák: To je dotaz, který mi kladlo mnoho voličů, když jsem s nimi mluvil. Všem jsem říkal stejně, že jsem proti tomu, aby se ústava měnila. Podle mě je to zákon vyrovnaný a měl by se měnit co nejméně. Po zavedení přímé volby prezidenta je vyrovnaný méně, a pokud by měla být nějaká změna ústavy, kterou bych já podpořil, tak by to byl možná návrat k nepřímé volbě, protože v současné době systém nahrává k vítězství populistických kandidátů místo kvalitních.
Zdeněk Hraba: Já bych byl velmi opatrný, co se týká změny ústavy, nicméně po zkušenostech z tohoto roku bych možná otevřel diskusi o tom, jak dlouho by směla vládnout vláda bez důvěry, a minimálně se začít zamýšlet nad tím, zda není vhodné upravit maximální lhůty a třeba po tomto navázat na předčasné volby. Ústavy okolních států určitým způsobem upravují nutnost, do kdy musí být vláda ustanovena, a potom to třeba řeší vypsáním předčasných voleb. Ale říkám otevřít diskusi, protože se ukazuje, že ústava má problémy. Ale obecně bych určitě byl rigidní, velmi opatrný co se týká změn ústavy.
Má být obecné referendum součástí našeho ústavního pořádku?
Jiří Kozák: Nemá. V současné době bych referendum nepodpořil a je to ze stejného důvodu, jako bych podpořil změnu volby prezidenta. Prostě se bojím, že v této době se naše společnost nedokáže vyrovnat s dezinformacemi, které kolují ve společnosti, a referendum by mohlo být zneužito ve prospěch věcí, které my v našem demokratickém uspořádání nechceme.
Pokud by už referendum mělo projít, pak je reálné kvórum půl milionu, milion lidí. Určitě by se nemělo týkat členství České republiky v Evropské unii a členství České republiky v Severoatlantickém paktu.
Zdeněk Hraba: Jsem určitě pro referendum na obecní úrovni, na krajské úrovni. Obecné referendum je určitě projevem přímé demokracie. Co se týká otázek otevření obecného referenda, tak bych byl velmi opatrný, co se týká mezinárodních smluv nebo třeba daní. Záleželo by samozřejmě na tom, jak by bylo přímé referendum upraveno. Co se týká kvóra pro přijetí, tam bych skutečně byl velmi přísný, pokud by vůbec nějaké referendum bylo ve hře. Aby se neprojevila nějaká mediální převaha jednoho subjektu, který by působil na obyvatelstvo tak, že by převálcoval tu druhou část. Obecně se nabízí počet půl milionu lidí, milion lidí jako petentů.
Měnil byste volební systém do Senátu?
Jiří Kozák: Já bych ho neměnil, nechal bych ho tak, jak je, byť je volební účast nízká. Nicméně volební účast je nízká i u voleb do Evropského parlamentu a tam to nikdo neřeší. Je spíš na senátorech, aby pracovali tak, aby přilákali lidi k volbám.
Zdeněk Hraba: Myslím si, že systém je zaběhnutý, dvoukolový systém eliminuje extrémy. Nicméně mí kolegové spolustraníci se účastnili návrhu takzvaného australského systému – jednokolového, který výrazně ulehčuje voličům jejich rozhodování, protože se účastní pouze v jednom kole, ale musí své kandidáty očíslovat tak, v jakém pořadí je preferují. Pro australský model bych možná hlasoval.
