Dalešická přehrada slaví čtyřicetiny. Vznikla pro chlazení Dukovan, sama však také elektřinu vyrábí

Starší z dvojice přehrad postavených pro potřeby jaderné elektrárny letos jubiluje. Dalešická vodní nádrž vznikala od roku 1970 a v roce 1978 – od dubna do prosince – se postupně rozeběhla čtyři soustrojí v dalešické přečerpávací elektrárně. Přehrada totiž slouží hlavně jako zásobárna technické vody pro nedalekou Jadernou elektrárnu Dukovany, zároveň ale i přímo elektrickou energii vyrábí.

Dalešická přehrada je v několika ohledech unikátní. Především se může chlubit hrází, která je nejvyšší v Česku a podle mluvčího ČEZu Martina Schreiera je to i nejvyšší funkční sypaná hráz v Evropě. Kdo by se dostal k základové spáře a chtěl vylézt až nahoru, musel by překonat sto metrů. Přehradní nádrž je také nejhlubší v Česku, s 85 metry překonává Orlík, ačkoli zdaleka nedosahuje jeho rozlohy a objemu.

Samotná nádrž Dalešice zadrží 127 milionů metrů krychlových vody, v rámci vodního díla vznikla ale ještě menší vyrovnávací nádrž Mohelno.

Podobně jako další vodní nádrže dokáže i dalešická přehrada vyrábět elektřinu, nejde však o tradiční akumulační vodní elektrárnu, nýbrž o přečerpávací. Energii do sítě tak dodává ve špičkách. Takové elektrárny jsou v Česku pouze tři, kromě Dalešic ještě Dlouhé stráně a Štěchovice. Dalešická přečerpávací elektrárna nedávno prošla generální opravou turbosoustrojí a má nyní celkový výkon 480 MW. Na plný výkon se dokáže rozjet rychleji než za minutu.

Od dukovanské elektrárny, jejímuž chlazení slouží Dalešice především, je dalešická hráz vzdálena asi čtyři kilometry. Její první blok vstoupil do provozu v roce 1985, tedy sedm let po dokončení přehrady.

Podobnou zásobárnu jako Dukovany má i Jaderná elektrárna Temelín. V jeho případě jde o vodní nádrž Hněvkovice dokončenou v roce 1991 – devět let před zapojením prvního temelínského bloku.