Doživotní vězení bylo pro pachatele čtyř vražd Kevina Dahlgrena odpovídajícím trestem, o mimořádné závažnosti jeho jednání neměli soudci Nejvyššího soudu žádné pochybnosti. Plyne to z odůvodnění verdiktu, jímž soud odmítl dovolání odsouzeného. Rozhodoval už posmrtně, Dahlgren totiž ve vězení spáchal 11. ledna sebevraždu.
Brutální, bezcitný, zákeřný. Doživotí bylo pro Dahlgrena odpovídajícím trestem, řekl soud
Kevin Dahlgren zabil v roce 2013 v Brně-Ivanovicích čtyři členy spřízněné rodiny, u níž dočasně bydlel. Krajský soud v Brně mu vyměřil doživotní trest, potvrdil jej Vrchní soud v Olomouci. Navíc soudci rozhodli také o detenci, do které by případně nastoupil po prominutí zbytku trestu vězení.
Loni v září podal Dahlgren dovolání k Nejvyššímu soudu. Obhajoba v něm navrhovala, aby Američan z výkonu trestu zamířil právě do zabezpečovací detence, s ohledem na jeho psychický stav, případně aby dostal mírnější trest vězení. Dovolání tak nepolemizovalo s rozhodnutím o vině.
Letos v lednu se ale odsouzený oběsil ve valdické věznici, i přesto soud musel podle zákona o dovolání rozhodnout. Zamítl jej s tím, že doživotí bylo pro Dahlgrena adekvátním trestem. Lze jej uložit u mimořádně závažných skutků s ohledem na zvláště zavrženíhodný způsob provedení činu, těžké a neodčinitelné následky nebo zvláště zavrženíhodné pohnutky. U Dahlgrena byla podle soudců naplněna všechna kritéria.
„Brutalita a bezcitnost jednání obviněného byla natolik extrémní, že svou intenzitou vysoce přesahovala míru potřebnou pro naplnění znaku ‚provedení činu zvlášť surovým způsobem‘,“ stojí v usnesení. Soud poukázal také na vyšší míru zvrhlosti nebo zákeřnosti činu.
Dovolání poukazovalo i na nepříčetnost
Kromě výše trestu dovolání poukazovalo na údajnou pachatelovu nepříčetnost. Podle amerických expertů trpěl duševní chorobou, podle těch českých jen těžkou smíšenou poruchou osobnosti, a byl tedy za svůj čin odpovědný. Soud uvedl, že čeští znalci měli k dispozici více informací, třeba klidnou komunikaci s jinými lidmi v den vraždy.
„Z právě uvedených zjištění znalci vyloučili, že by obviněný svůj čin spáchal pod vlivem duševní nemoci, neboť v takovém případě by nebyl schopen racionálního, konzistentního jednání. Jeho chování a vystupování by bylo nepřirozené a ostatním lidem nápadné,“ uvedl předseda senátu Jan Bláha.