Brutální, bezcitný, zákeřný. Doživotí bylo pro Dahlgrena odpovídajícím trestem, řekl soud

Doživotní vězení bylo pro pachatele čtyř vražd Kevina Dahlgrena odpovídajícím trestem, o mimořádné závažnosti jeho jednání neměli soudci Nejvyššího soudu žádné pochybnosti. Plyne to z odůvodnění verdiktu, jímž soud odmítl dovolání odsouzeného. Rozhodoval už posmrtně, Dahlgren totiž ve vězení spáchal 11. ledna sebevraždu.

Kevin Dahlgren
Zdroj: ČTK Autor: Luděk Peřina

Kevin Dahlgren zabil v roce 2013 v Brně-Ivanovicích čtyři členy spřízněné rodiny, u níž dočasně bydlel. Krajský soud v Brně mu vyměřil doživotní trest, potvrdil jej Vrchní soud v Olomouci. Navíc soudci rozhodli také o detenci, do které by případně nastoupil po prominutí zbytku trestu vězení.

Loni v září podal Dahlgren dovolání k Nejvyššímu soudu. Obhajoba v něm navrhovala, aby Američan z výkonu trestu zamířil právě do zabezpečovací detence, s ohledem na jeho psychický stav, případně aby dostal mírnější trest vězení. Dovolání tak nepolemizovalo s rozhodnutím o vině.

Letos v lednu se ale odsouzený oběsil ve valdické věznici, i přesto soud musel podle zákona o dovolání rozhodnout. Zamítl jej s tím, že doživotí bylo pro Dahlgrena adekvátním trestem. Lze jej uložit u mimořádně závažných skutků s ohledem na zvláště zavrženíhodný způsob provedení činu, těžké a neodčinitelné následky nebo zvláště zavrženíhodné pohnutky. U Dahlgrena byla podle soudců naplněna všechna kritéria.

„Brutalita a bezcitnost jednání obviněného byla natolik extrémní, že svou intenzitou vysoce přesahovala míru potřebnou pro naplnění znaku ‚provedení činu zvlášť surovým způsobem‘,“ stojí v usnesení. Soud poukázal také na vyšší míru zvrhlosti nebo zákeřnosti činu.

Dovolání poukazovalo i na nepříčetnost

Kromě výše trestu dovolání poukazovalo na údajnou pachatelovu nepříčetnost. Podle amerických expertů trpěl duševní chorobou, podle těch českých jen těžkou smíšenou poruchou osobnosti, a byl tedy za svůj čin odpovědný. Soud uvedl, že čeští znalci měli k dispozici více informací, třeba klidnou komunikaci s jinými lidmi v den vraždy.

„Z právě uvedených zjištění znalci vyloučili, že by obviněný svůj čin spáchal pod vlivem duševní nemoci, neboť v takovém případě by nebyl schopen racionálního, konzistentního jednání. Jeho chování a vystupování by bylo nepřirozené a ostatním lidem nápadné,“ uvedl předseda senátu Jan Bláha.