Necelých sedm desítek projektů, které mírně či více změní tvář města a zlepší jeho obraz, vytipovali zástupci Ostravy. Jsou součástí akčního plánu, který vznikl v rámci tvorby strategie rozvoje města do roku 2023 a zahrnuje 130 návrhů a projektů na zkvalitnění života v krajské metropoli.
Strategické projekty mají hodnotu 27,6 miliardy korun a většina z nich by se měla ve městě uskutečnit do sedmi let, řekl primátor Tomáš Macura (ANO).
Novou dlouhodobou strategii rozvoje město připravovalo zhruba rok. Do příprav různou formou zapojilo i na 20 000 obyvatel a návštěvníků Ostravy nebo různé odborníky či osobnosti. Plán určil sedm strategických cílů pro následující léta. Patří mezi ně například oživení historického centra, zlepšení podnikatelského prostředí, ale i snaha vytvořit z Ostravy centrum prvotřídního vzdělávání nebo město více přiblížit přírodě.
„Teď nás čeká příprava a realizace konkrétních projektů, které naplňují tu městskou strategii. Posuzuje je z hlediska proveditelnosti a některé mají poměrně vysokou šanci na realizaci,“ uvedl Macura.
Přestože hodnota plánovaných projektů přesahuje 27 miliard korun, investice do těch, o které se bude starat přímo město, je 13,5 miliardy korun. Ostrava navíc počítá s tím, že minimálně polovinu těchto nákladů by mohlo pokrýt formou dotací.
Primátor za stěžejní projekty pro další rozvoj města považuje například výstavbu koncertní haly, pro niž by chtěl zřídit speciální fond podobně, jako tomu je u Městské nemocnice Ostrava. Prosazuje také rekonstrukci historických městských jatek, která se nedávno vrátila do majetku města.
Prosazuje rovněž revitalizaci výstaviště Černá louka nebo výstavbu Moravskoslezské vědecké knihovny, která je sice krajským projektem, ale město ho podporuje. Knihovna totiž v Ostravě funguje desítky let v provizorních podmínkách.
Projekt takzvané Černé kostky už byl připraven v roce 2009, ale tehdejší vedení kraje v čele s hejtmanem Jaroslavem Palasem (dříve ČSSD) od projektu ustoupilo, což vyvolalo nesouhlas části odborné i laické veřejnosti.
Později se začalo mluvit o tom, že by knihovna mohla vzniknout v areálu industriální památky Dolních Vítkovic. „V krajském rozpočtu je vyčleněno deset milionů korun na studii, která zhodnotí stávající přípravu výstavby vědecké knihovny a navrhne optimální variantu pro vybudování knihovny nové,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo (KDU-ČSL).
K dalším chystaným projektům patří například rekonstrukce hlavního nádraží, vybudování budovy Fakulty umění a sportovního areálu Ostravské univerzity, úpravy náměstí Republiky či náměstí Msgre. Šrámka či proměna Lesoparku Benátky a Pustkoveckého údolí.
Změnit se má i kraj. V plánu je inovační centrum
Podobně jako Ostrava se má změnit také kraj, kterému dominuje. Koalice ANO, KDU-ČSL a ODS, která od podzimních voleb vede region, chce změnit jeho image. Plánuje stavbu Moravskoslezského inovačního centra, podporu vzniku nových pracovních míst a technického vzdělávání nebo propojení takzvaných chytrých technologií v jeden celek. Patří to k hlavním tématům programu koalice. Program, který obsahuje vize až do roku 2024, představili zástupci kraje počátkem března.
Hejtman Ivo Vondrák (ANO) řekl, že nové vedení chce kraji dodat novou energii. Jedním z největších problémů je podle něj vysoká nezaměstnanost, na druhé straně ale firmy v kraji nabízejí tisíce volných míst, která nejsou schopny zaplnit. Cílem je obě tyto množiny propojit.
Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, má být Moravskoslezské inovační centrum, které pomůže lépe propojit podnikání s vědou a výzkumem. „Jde o to připravit půdu pro nově vznikající firmy, ale i pomoci firmám, které už tu jsou a potřebují se dostat na zahraniční trhy,“ řekl Vondrák. Nutné je dostat do kraje investory, kteří nabídnou práci s vyšší přidanou hodnotou, uvedl.
