Předvídat počasí přesněji na delší dobu je i pro moderní meteorologii velmi složité. Výsledky jsou většinou jen přibližné a odrážejí spíše dlouhodobé trendy. Přesto se už základní podoba letošního léta v předpovědích dá zahlédnout.
V předpovědních modelech se už dá zahlédnout základní podoba počasí letošního léta
Ve středu začalo léto. Alespoň to meteorologické, které trvá od 1. června do 31. srpna. Jde o tři měsíce, které v průměru bývají těmi nejteplejšími z celého roku. Průměrné celorepublikové měsíční teploty se pohybují od 15,8 stupně Celsia v červnu přes 17,8 stupně Celsia za červenec po 17,3 stupně Celsia v srpnu.
To nejteplejší léto po roce 1960 nastalo před třemi roky – 2019 – tehdy s průměrnou teplotou za celé Česko 19,5 stupně Celsia, výrazně se o to tehdy zasloužil hlavně červen.
Nejchladnější jsme naopak měli v roce 1978 s průměrem 14,6 stupně Celsia. A loni činila průměrná teplota za celé léto 17,9 stupně.
Ohledně prázdnin panuje nejistota
A jaké bude to letošní léto? Pokud jde o nejbližší dny, počítat lze s vcelku příjemnými teplotami – přes den mezi dvaceti a pětadvaceti stupni, v noci budou klesat vesměs na třináct až osm stupňů. O něco teplejší dny s maximy kolem letní pětadvacítky se čekají od pátku do neděle, kdy se ale místy objeví přeháňky, déšť i bouřky.
Víc srážek přitom přinese víkend. Při vyšších teplotách lze navíc počítat i s poněkud nepříjemným pocitem dusna.
Příští týden to zatím na výraznější výkyvy teplot nevypadá – nadále by tedy přes den měla maxima šplhat na hodnoty mezi jednadvaceti a šestadvaceti stupni Celsia, v noci pak mají být minima většinou mezi třinácti a sedmi stupni.
Očekávaný vývoj teplot v následujících týdnech včetně vyjádření nejistoty vývoje
Pro předpověď na vzdálenější období už musíme sáhnout po dlouhodobých výhledech, které ale předpovídají spíš převažující trend počasí v daném období, příliš tedy neumí odhadnout výraznější kratší výkyvy směrem k vyšším nebo i nižším teplotám. Zatím to podle nejčerstvějšího dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu vypadá na poněkud chladnější počasí v týdnu od 13. června s maximy kolem jednadvaceti stupňů Celsia.
Ale už v dalším týdnu, od 20. června, bychom se měli vrátit k obvyklým hodnotám pro danou roční dobu, a tedy maximům mezi jednadvaceti a šestadvaceti stupni. Z hlediska srážek se červen celkově očekává jako průměrný – nicméně při občasném výskytu bouřek může lokálně spadnout mnohem víc srážek. K teplotně průměrnému červnu se aktuálně kloní i další předpovědní centra. Lze tedy očekávat, že letošní červen se asi příliš horkým měsícem nestane.
Očekáváná odchylka teploty pro měsíc červenec podle amerického předpovědního systému
Očekáváná odchylka teploty pro měsíc srpen podle amerického předpovědního systému
Pokud jde o prázdninové měsíce, tam už modely preferují poněkud teplejší variantu, a to jak pro červenec, tak i pro srpen, přičemž o něco větší odchylku by mohl přinést červenec. Zatím to ale vypadá jen na mírně teplejší měsíce. Takové vlny veder, jako třeba v roce 2015, nás tedy nespíš nečekají. Na druhou stranu, i během teplotně průměrných nebo lehce nadprůměrných sezon se občas dočkáme dnů s přílivem velmi teplého, horkého tropického vzduchu, zpravidla od jihozápadu. A pak maxima šplhající vysoko nad třicet stupňů, někdy se přiblíží dokonce ke čtyřiceti.
Předpovídat přesněji srážky zatím neumíme
Velkou otázkou jsou srážky, a to s ohledem na už opět probíhající sucho, které se projevuje například silně podnormální hladinou podzemní vody v mělkých vrtech. Zde sice modely předpovídají spíš srážkově průměrné měsíce (alespoň ty nejčerstvější výstupy), nicméně schopnost trefit se s množstvím srážek u měsíčních až sezonních výhledů je pro území České republiky dost malá. Je nutné tedy tyto údaje brát s velkou opatrností.
Aktuálně probíhající sucho se tedy pravděpodobně příliš zmírňovat nebude. Záleží pak rovněž na charakteru srážek – ty lokální, přeháňkové a bouřkové sice můžou přinést pořádné lijáky, nicméně situaci s podzemními vodami to příliš nepomůže.
Mělké vrty už na většině území Česka hlásí silně podnormální stav
Proč nefungují dlouhodobé předpovědi
Obecně platí, že měsíční až sezonní výhledy počasí jsou alespoň v podmínkách střední Evropy poměrně málo úspěšné. Dokládá to například poměrně optimistický (ve smyslu teplejšího počasí) výhled na letošní duben, který se ale nakonec stal teplotně podprůměrným, nebo naopak mírně pesimistické očekávaní chladnějšího počasí v první polovině května, které se rovněž nenaplnilo.
Na rozdíl od některých oblastí ve světě totiž ve střední Evropě není nějaká výrazná vazba na takzvané módy oscilace, jako jsou třeba jevy El Niño/La Niña. Ty lze předpovídat poměrně dobře. A protože mají celkem výraznou vazbu na projevy počasí, je pak poměrně jednoduché určit převažující charakter počasí v následujících měsících při očekávaném výskytu těchto jevů.
V tuzemsku je tedy nutné myslet na to, že výše uvedené výhledy mají menší úspěšnost, než bychom si přáli, a to zejména s rostoucí vzdáleností předpovědi. Ostatně míru nejistoty lze nalézt i u dlouhodobých předpovědí. Ty totiž ukazují skill, tedy schopnost vůbec pro dané období předpovědět daný prvek s rozumnou pravděpodobností.
Schopnost modelu předpovědět průměrnou teplotu pro léto v Evropě – šedá místa značí oblasti, kde je očekávaná nejistota příliš velká a vypovídací schopnost předpovědi naopak minimální
A například pro teplotu to aktuálně u amerického předpovědního modelu NOAA/NCEP pro letošní léto v Česku vypadá relativně předpověditelně s odchylkou za celou sezonu mezi +0,5 a +1,0 stupně Celsia.
Uvidí se za tři měsíce, jak se nakonec modely trefily.