Cesta na Pražský hrad vedla často přes Strakovku

Poslední dva čeští prezidenti mají (kromě v poslední době podobných názorů na řadu věcí) i jednu společnou položku v životopise, a je poměrně unikátní. Kromě nejvyšší státní funkce byli i v čele vlády a nějaké parlamentní komory.

Václav Klaus byl od léta 1992 českým premiérem (do konce roku jen tzv. „republikovým“ premiérem, své premiéry měly jak Česká, tak i Slovenská republika v rámci federace, ale „hlavním“, celostátním předsedou vlády byl ten, který stál v čele federálního kabinetu), předsedou vlády samostatného státu od 1. ledna 1993. A v letech 1998–2002 vedl Poslaneckou sněmovnu.

Výčet vládních angažmá ještě doplňme tím, že v letech 1989 až 1992 byl československým ministrem financí a – to se někdy trochu opomíjí – v letech 1991 až 1992 též vicepremiérem.

Miloš Zeman byl předsedou Poslanecké sněmovny před ním (1996 až 1998) a vládu vedl čtyři roky od voleb 1998.

Podobné položky v životopise má už jen Antonín Zápotocký. Ten byl československým premiérem v letech 1948 až 1953 a pak čtyři roky až do své smrti prezidentem. Zároveň ale v roce 1946 krátce předsedal parlamentu – Ústavodárnému Národnímu shromáždění.

I další prezidenti zažili vládní angažmá – Edvard Beneš byl v letech 1918–1935 ministrem zahraničí a v letech 1921 až 1922 dokonce i premiérem. Předsedou vlády byl do roku 1948 i Klement Gottwald. Všichni komunističtí prezidenti (tedy v časech, kdy vláda nebyla nejdůležitějším orgánem země, neboť o všem podstatném rozhodovalo vedení KSČ) byli nějakou dobu členy vlády.

O Gottwaldovi a Zápotockém už byla řeč, moc se ale neví, že i Antonín Novotný byl chvíli (1953) v tehdy zcela podružné roli místopředsedy vlády (tehdy nazývané „náměstek předsedy vlády“). Jeho nástupce Ludvík Svoboda byl v letech 1945 až 1950 ministrem národní obrany a poté i on krátce náměstkem premiéra.

A konečně Gustáv Husák – ten byl po válce až do roku 1950 v různých funkcích (včetně předsednické) v takzvaném Sboru pověřenců (povereníků), což byla de facto jakási slovenská autonomní vláda.  A od dubna do prosince 1968 byl také místopředsedou československé vlády.

U komunistických prezidentů ještě dodejme, že všichni byli i ve vysokých (většina část života i v nejvyšších) stranických funkcích, které byly nejen důležitější než pozice ve vládě, ale i než úřad prezidenta.