Brian Eno vystavuje hudbu. V chrámové lodi a prázdných sálech

Brian Eno vystavuje hudbu v Galerii Rudolfinum (zdroj: ČT24)

Spolupracoval s takovými jmény jako Talking Heads, David Bowie, Depeche Mode nebo Coldplay. Podílel se na produkci šesti alb irských U2. Ale také vytváří hudbu pro veřejné prostory, třeba letiště, anebo galerie. Brian Eno teď své skladby nabízí k poslechu v pražské Galerii Rudolfinum. O výtvarnou stránku se postaral Jiří Příhoda.

Hudebník, producent, výtvarník a aktivista Brian Eno se poprvé mezinárodně proslavil na počátku sedmdesátých let jako zakládající člen britské skupiny Roxy Music, poté následovala řada jeho sólových alb a spoluprací.

Jako producent se podílel na albech skupin Talking Heads, Devo, U2, James a Coldplay nebo zpěvačky Laurie Andersonové. Seznam jeho spoluprací zahrnuje nahrávky s Davidem Bowiem, Johnem Calem nebo Grace Jonesovou.

Stále jiná hudba

Na výstavě v Galerii Rudolfinum se jeho hudba propojuje s výtvarným uměním. „Lidé mají tendenci si představovat, že výtvarné umění se rodí podobně jako architektura, že než se člověk pustí do umělecké tvorby, má v hlavě nějaký plán nebo vizi. Ale mně se zdá, že o umělecké tvorbě je lepší uvažovat jako o zahradničení – zasadíte pár semínek a pak sledujete, co se s nimi děje, jak klíčí a jak se vzájemně ovlivňují,“ uvedl ke své tvorbě Eno.

Vystavovaný projekt nese v názvu anglický výraz pro chrámovou loď – Nave. Zvuková instalace je vsazená do objektu připomínající obrácenou chrámovou svatyni. K osvětlení využívá světlo dopadající stropem do sálu. Návštěvníci mohou objekt obcházet a naslouchat hudbě znějící z přehrávačů umístěných na stěnách konstrukce.

Meditativní skladby se přehrávají v náhodném pořadí, návštěvník slyší pokaždé jinou hudbu podle toho, ve které části místnosti se nachází.

„Jeden reproduktor je od vás vzdálený dvacet pět metrů, jiný máte přímo u sebe, takže nabíhá zvláštní situace, že si to svým pohybem generujete,“ popisuje autor objektu, český umělec Jiří Příhoda. „Jde o kombinaci zvukových kanálů, aby se to celé zopakovalo, muselo by uběhnout několik let,“ dodává hudební publicista Pavel Klusák.

Music For Prague

Zvukový zážitek je tedy postaven na principu takzvané generativní hudby, jejímž průkopníkem je právě Eno. Dnes používá software, začínal s magnetofony. V instalaci Music For Prague, kterou na konci devadesátých let vytvořil také s Jiřím Příhodou, použil také rádia.
Současná výstava na tu předchozí navazuje jen částečně.

„Je celistvější, více komponovaný jako skladba, a zároveň hodně monumentální,“ říká výtvarník o Enově ambientu. S výjimkou sálu s chrámovou lodí zaplňuje ostatní místnosti jenom hudba.

Projekt Nave je v Galerii Rudolfinum přístupný zdarma do 24. září. V říjnu Ena ocení Zlatým lvem za celoživotní dílo na Benátském bienále Musica a v Teatro la Fenice se uskuteční premiéra orchestrálního provedení jeho projektu Ships.