Ministerstvo kultury připravilo návrh zákona o veřejných kulturních institucích, které budou alternativou ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Návrh by měl umožnit víceleté plánování a vícezdrojové financování a také pružnější hospodaření. Cílem normy je větší stabilita kulturních institucí. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) informoval, že jeho resort návrh zákona předloží v polovině letošního roku do připomínkového řízení vládě. Nabýt účinnosti by měl k 1. červenci 2024.
Nový zákon má umožnit pružnější financování kulturních institucí
Baxa připomněl, že zákon o veřejné instituci v kultuře se v Česku řeší už mnoho let, potřeba takové normy je ukotvena i v programovém prohlášení současné vlády. „Přestože už jej několik vlád v minulosti slibovalo, nebyl doposud přijat. Přitom jde o důležitou právní normu, která by kulturním institucím mnohé zjednodušila a pomohla jim v dalším rozvoji,“ míní Baxa.
Uvádí autonomii v oblasti dlouhodobého plánování či vícezdrojové financování, které by mělo prospět zejména kulturním institucím v regionech. „Například městské divadlo by mohl významně podporovat i kraj,“ uvedl ministr.
Změna bude dobrovolná
Zákon o veřejných kulturních institucích by měl zavést nový druh právnické osoby pro oblast poskytování veřejných kulturních služeb. Veřejnou kulturní instituci zakotví jako zvláštní typ ústavu, který je alternativou ke stávajícím příspěvkovým organizacím.
Transformace stávajících příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce bude ze strany zřizovatelů dobrovolná. „Žádná z kulturních institucí ale nebude nucena k nové právní subjektivitě, vše bude na bázi dobrovolnosti,“ ujistil Baxa. Nadále se počítá i se zachováním právní formy příspěvkových organizací, o které musí pečovat stát ze zákona.
Veřejnou kulturní instituci může založit stát, kraj i obec. Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce bude správní rada, kterou jmenuje zakladatel, statutárním orgánem bude ředitel volený správní radou, kontrolním orgánem pak dozorčí rada rovněž jmenovaná zakladatelem.
Transformace tří desítek příspěvkových organizací zřizovaných ministerstvem kultury není podle ministra Baxy prioritou. „Ten zákon je určen pro instituce živého umění, takže se tím pádem výrazně redukuje počet potencionálních příspěvkových organizací ministerstva kultury vhodných k transformaci,“ vysvětlil. Po schválení zákona plánuje ministerstvo odbornou debatu, jak by mohl zákon pomoci institucím živého umění, jejichž je resort zřizovatelem.
Zástupce divadel: Nová právní forma eliminuje problémy
Návrh zákona připravilo ministerstvo s využitím podkladů Asociace profesionálních divadel. „Asociace profesionálních divadel a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů řeší alternativy vedení a financování kulturních organizací jako klíčové téma desítky let,“ uvedl ředseda této organizace Stanislav Moša.
A dodal, co si slibuje od nově vzniklé právní formy: „Má zejména eliminovat problémy, se kterými se organizace potýkají, jako je právě zastaralý model financování a nakládání s peněžními prostředky, včetně odměňování výkonných umělců.“ Na návrhu zákona spolupracoval kulturní resort rovněž s ministerstvem financí i se zástupci odborné veřejnosti.