Špionážní komedie režiséra Guye Ritchieho Operace Fortune: Ruse de guerre, která vstoupila do českých kin, vznikala kromě Anglie, Turecka či Kataru i v pražských Nuslích. Zdejší postprodukční studio MagicLab kompletně zaštitovalo výrobu vizuálních efektů včetně výbuchů, dopravních prostředků i celých měst. Trikový supervizor a šéf MagicLabu Michal Křeček v rozhovoru pro ČT24 popisuje, proč si jeho firmu britský režisér či jeho producenti vybrali už počtvrté.
Triky pro novinku Guye Ritchieho vznikaly v Praze. Premiéru zpozdili problematičtí ukrajinští padouši
Ve svých nejslavnějších filmech se často nořil do britského podsvětí, kde chtěli drobní hubatí gangsteři bez práce přijít k velkým penězům. Ve svém posledním snímku Operace Fortune: Ruse de guerre se však režisér Guy Ritchie vypravil do té úplně nejvyšší společnosti, do níž se potřebuje dostat skupina agentů. Ti ve filmu naverbují hereckou superhvězdu, díky níž se vetřou na luxusní jachtu miliardáře, jenž má vedle marnivé záliby v celebritách slabost i pro nelegální transakce.
V hotovém snímku loď shlíží na pobřeží francouzského Cannes, v reálu vůbec neexistovala. „Večírek na lodi Hugha Granta byl jednou z největších trikových scén, které jsme pro film dělali,“ popisuje Křeček. „Část lodi byla postavena v ateliéru a byla snímaná na modrém klíčovacím pozadí. Posléze se ‚dostavila‘ ve 3D a zasadila se do různých plně graficky vygenerovaných prostředí, které může divák ve filmu vidět,“ říká muž, pod nímž na projektu pracovalo téměř rok více než 150 lidí.
Agenti se ve filmu sice z jachty, na níž se má dohadovat prodej nebezpečné umělé inteligence, dostanou živí a zdraví, jejich dobrodružství ale nekončí. Zneškodnit musejí například obří satelity umístěné ve firmě, kterou vedou novodobí technologičtí miliardáři. Jejich hypermoderní panství dlouho nevydrží.
„Výbuch satelitů byl ale natolik velký, že jej nebylo možné realizovat v reálném prostředí, a proto je celkově vygenerovaný v počítači. Práce nad výbuchy začala návrhy designu satelitů, po jejich schválení došlo k detailnímu promodelování, až na jednotlivé mechanické části, tak, aby simulace destrukce působila přirozeně. Následně jsme vyráběli vrstvy explozí, kouřů, ohňů a dalších elementů a jejich světelné interakce s vygenerovaným prostředím,“ vypočítává Křeček.
S Ritchiem nedělali poprvé
Pro film se tak nakonec vyrobilo přes 900 trikových záběrů, kdy bylo potřeba dokreslovat celá prostředí, jako jsou paláce a města, díky nimž se tak scény „zvětšovaly“. „Akční film provází velké množství přestřelek a honiček aut, raket, vrtulníků a množství výbuchů a to vše je třeba nechat ‚ožít‘ právě prostřednictvím VFX,“ doplňuje Křeček s tím, že vzhledem k obsáhlosti potřeby vizuálních efektů MagicLab přizval k práci i další česká postprodukční studia PFX, RUR a Dazzle Pictures. Pro Ritchieho Češi nedělali poprvé.
Spolupráce začala už na filmu Aladin v roce 2019, pro nějž měli v MagicLabu na starost pasáž, v níž hrdina na začátku snímku běží městem. Tu retušovali či v ní uměle rozšiřovali prostředí. Poté přišla úspěšná gangsterka s názvem Gentlemani, již následoval předposlední Ritchieho krimi thriller Rozzlobený muž. Pro ten už studio MagicLab vytvořilo pět stovek záběrů jako jediný dodavatel.
„Operace Fortune byla jakýmsi přirozeným vyústěním předchozí spolupráce. Producenti se na nás obrací, protože jsou motivovaní příznivou cenou, talentem a také managementem projektů, zatímco režisér si po vizuální stránce velmi sedl s našimi supervizory, což obé vytváří zajímavé prostředí pro výrobu těchto filmů,“ uvažuje Křeček.
Právě výroba filmu Operace Fortune se ale neobešla bez velmi specifických zádrhelů.
Opožděná premiéra
Ritchie snímek obsazený herci jako Jason Statham, Aubrey Plaza či Josh Hartnett natočil už na začátku roku 2021, tudíž se s premiérou počítalo o rok později. Loni v únoru ale Rusové zaútočili na Ukrajinu, což pro filmaře znamenalo nečekaný problém.
Zmíněnou umělou inteligenci totiž ve snímku z laboratoře v Oděse ukradne skupina ukrajinských gangsterů, kteří ji chtějí prodat za miliardy dolarů. Na jiném místě filmu se zase vtipkuje o dobročinném fondu válečných sirotků.
List Evening Standard napsal, že producentům přišlo nevhodné v takové době uvádět snímek s ukrajinskými padouchy, proto se premiéra zpožďovala. V hotovém snímku však nakonec tyto postavy, jejich národnost i potenciálně citlivé situace na první pohled zůstaly, pouze se jich prý týkaly drobné úpravy, které se vyřešily střihem.
Upravit v souvislosti s touto situací bylo podle informací ČT24 potřeba přibližně třicítku záběrů. Trikaři ale rozhodně jen slepě neplní přání režiséra.
„Volné ruce máme nejen v technickém zpracování, ale také přinášíme vizuální řešení, které v konečném hledisku režisér koriguje. Materiál jsme přímo z placu nedostávali, sbírali jsme svoje technická data a samotný materiál, se kterým lze pracovat, jsme obdrželi v pozdější fázi, kdy vznikaly první střihy. Bylo by zcela nemoudré pracovat na scénách předtím, než prošly střižnou, kdy také probíhá první zadávání úkolů právě směrem na studio,“ popisuje Křeček.
Málo lidí, hodně práce
Současné velkorozpočtové filmy – zejména ty komiksového charakteru – často už vůbec nevznikají na skutečných lokacích, ale na takzvaných sound stages, tedy v ateliérech obehnaných modrým či zeleným pozadím. Rozvoj streamovacích platforem i propojených filmových vesmírů, jejichž hrdinové se objevují v celovečerních filmech i navázaných seriálech, vytvořil nebývalý tlak právě na stovky postprodukčních studií rozesetých po celém světě.
Kulturní web BBC nedávno zmapoval problémy, jakým celý obor čelí. Jde zejména o nadužívání trikových řešení i v situacích, kde by dříve pomoc trikařů nebyla potřeba, vágní zadání ze strany velkých studiových klientů, kteří ale pak odevzdanou práci s připomínkami neustále vracejí, nebo rovnou neznalost trikové stránky věci ze strany filmařů, kteří se po konci vlastní práce o film už příliš nezajímají. Opakem je ale třeba James Cameron, jenž se podle webu intenzivně účastní právě postprodukce svého několikadílného Avatara.
Křeček souhlasí s tím, že výrobu filmů globálně zpožďuje nedostatek talentů na trhu. MagicLab ale podle něj momentálně přesto roste. „Nám se dlouhodobě daří přitáhnout talenty, a to nejen z Čech, ale i ze zahraničí. Tato mezinárodní atmosféra obohacuje naše studio a vytváří různorodost, která je pro celkový rozvoj týmu zásadní,“ doplňuje.
MagicLab, který dotvářel třeba nedávný snímek Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi, islandsko-český film Nádherné bytosti nebo sportovní historické drama Poslední závod, otevřel nedávno pobočku i v Polsku. „Další výzva bude všeobecně očekávaná stagnace trhu s vizuálními efekty, která pro nás možná bude pozitivní, protože by mohla znamenat i nový příliv talentů,“ míní Křeček. Zda přijde i další blockbuster od Ritchieho, zatím ale říct nemůže.