Německé dějiny mohly dopadnout jinak, zamýšlí se výstava. Třeba kdyby Hitler nedostal Sudety

Adolf Hitler se nemusel stát kancléřem a pád berlínské zdi mohl skončit krvavě. Výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně ukazuje, že klíčové momenty německých, potažmo evropských dějin devatenáctého a dvacátého století nebyly jasně danou samozřejmostí, ale historie mohla kráčet i jinudy. Dokonce opačným směrem.

Autoři výstavy s podtitulem „Mohlo to také dopadnout jinak“ odmítají, že by domýšleli fiktivní historii. Jen zvažují na základě faktů možnosti, které skutečně existovaly, nicméně z různých důvodů nenastaly. „Vnímání potenciálních možností nám ještě lépe umožní pochopit tehdejší skutečnosti,“ míní historik Dan Diner. 

Žádné spekulace

Kurátoři tak neuvažovali třeba nad scénářem, kdy by nacistické Německo vyhrálo druhou světovou válku. „To by byla čistá spekulace,“ řekl Diner. Naopak ale podle něj nebyla vyloučena možnost prodloužení války v Evropě o několik týdnů, kdyby se nacistům podařilo před postupujícími spojenci zničit klíčový most přes Rýn v Remagenu.

Tento most má na výstavě klíčové místo, neboť jeho nezdařená likvidace urychlila konec války a možná i uchránila Německo před nasazením americké atomové bomby. Jaderné bomby nasadili Američané v Hirošimě a Nagasaki, aby donutili Japonsko kapitulovat.

Období nacismu je věnována velká část výstavy. Mimo jiné nezdařenému atentátu na Adolfa Hitlera v červenci 1944 nebo jeho nástupu k moci v roce 1933. Jako jeden z možných okamžiků, kdy odlišné rozhodnutí mohlo vést k zastavení Hitlerových mocenských ambic, uvedl Diner krizi v Sudetech. Tehdy Francie s Británií Hitlerovi ustoupily a Československo se muselo vzdát části svého pohraničního území. 

Z výstavy Mohlo to také dopadnout jinak
Zdroj: Aleš Zápotocký/ČTK

Čtrnáct alternativních scénářů

Celkem výstava návštěvníkům předkládá čtrnáct důležitých okamžiků z historie Německa. Muzeum poukazuje například na to, že poklidný pád komunistického režimu ve východním Německu nebyl předem daný, protože režim Německé demokratické republiky (NDR) obhajoval násilné potlačení protestů v Číně na pekingském náměstí.

Jako další historická zastavení muzeum zařadilo východní politiku usmíření západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, výstavbu berlínské zdi nebo nótu sovětského diktátora Josifa Stalina s návrhem sjednotit Německo jako neutrální zemi.

Návštěvníci se dozvědí také o potenciálním vývoji při vstupu Německa do první světové války nebo během meziválečné hospodářské krize. Výstavu zakončuje rok 1848 a neúspěšná snaha vytvořit z Německa spolkový stát s demokratickou ústavou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
před 30 mminutami

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 2 hhodinami

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
před 23 hhodinami

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
12. 1. 2026

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026
Načítání...