Pořád se mě drží tvůrčí neklid, říká Petr Janda. Směje se čím dál raději

43 minut
Petr Janda hostem Interview ČT24 speciál
Zdroj: ČT24

Jako dítě se Petr Janda učil hrát na housle, vyměnil je ale za kytaru a u té už zůstal. Téměř šedesát let hraje s kapelou Olympic. Že by ho jednou někdo nahradil, si představit neumí. „Nevím, jestli by to někdo převzal, jestli by mu to nebylo blbý, jestli by lidi chodili dál. Ale mě to baví, tak se mi ještě nesnažte vnuknout takové myšlenky,“ nemíní o muzikantském důchodu vůbec uvažovat. Naopak k letošním osmdesátinám si nadělil sólovou desku, na níž se obklopil mladými hudebníky. Pořád se ho drží „tvůrčí neklid“ a celoživotní optimismus, svěřil se v Interview ČT24 speciál, v němž se ohlédl za šesti dekádami Olympiku.

„Vymyslel jsem spoustu nápadů,“ zpívá Petr Janda v jednom z hitů Olympiku. Ve svém životě za špatný nápad považuje pokus podnikat, za naopak ten nejlepší své děti. A k těm dobrým by se určitě dal počítat i v roce 1963 nástup do skupiny Karkulka, ze které se záhy stal Olympic. Debutové album Želva od této kapely se považuje za jedno z přelomových alb bigbítu.

Ten příšerný pop

S nástupem normalizace ale rocková muzika ztrácela říz. „Byla to doba, kdy pop absolutně zvítězil nad bigbítem. Rockové kapely přestaly mít práci. Někteří kolegové emigrovali, někteří toho prostě nechali a šli třeba mýt okna a někteří začali hrát s popovými zpěváky. Tenkrát měl každý zpěvák kapelu, a to byli všechno ti ubozí bigbíti, kteří museli hrát ten příšerný pop,“ popisuje Janda.

Olympic tehdy do kapely vzal jako baskytaristu a zpěváka Jiřího Korna, který s popem také koketoval. Soužití dlouho nevydrželo a v roce 1973 Olympic sám sobě „napsal parte“. Navíc doba si žádala i další ústupky. Účast na Festivalu politické písně v Sokolově nebo skladby typu Mám chuť žít, „ten starý příběh z barikád“, jak se v ní zpívá.

Přiblížit tehdejší tlak jeho nedospělým dcerám, které vyrůstají v demokracii, je pro Petra Jandu obtížné. „Jak to bylo dřív, že třeba nebylo to či ono, nebo že jsem musel jít tam či onam, to vůbec nechápou. Ony jsou prostě svobodné,“ konstatoval.

Hele, kluci, zabalíme to

Druhá polovina sedmdesátých let, kdy se Olympic rozhodl neředit svou bigbítovou krev, a především divoká osmdesátá léta ale kapelu dostaly zpátky na koleje. Další konečná hrozila až po sametové revoluci, kdy obecně zájem o předrevoluční skupiny a interprety dočasně ochladl.

„Nikdo na nás nechodil. Přijeli jsme na koncert a tam bylo dvacet lidí. To bylo velmi nepříjemné, takový problém jsme nezažili. A já jsem říkal: ‚Hele, kluci, lidi už nás mají plné zuby. Navrhuju, abychom oslavili třicet let Olympiku. Odjezdíme to a zabalíme,‘“ přiznává Petr Janda.

Z rozlučkového turné si ovšem odnesl poučení, že o konci kapely už nikdy mluvit nebude. Místo odchodu nakonec znamenalo impuls k pokračování. Olympic hraje dalších třicet let a přinejmenším frontman kapely o oznámení „skončili jsme jasná zpráva“ vůbec neuvažuje.

Nemůžu za to, mám prostě dobrou náladu

Naopak stále dál skládá. S odkazem na jednu z písní Olympiku říká, že mu schází i víc než jen osmý den. „Snažím se pořád najít nějakou práci, hlavně tu, která mě povznáší. Sice občas sekám trávu, přehazuju hlínu a zalévám rajčata, ale přesto v sobě pořád mám tvůrčí neklid. A myslím si, že to mě právě drží při životě, že mám prostě motivaci ještě být na světě,“ přiznává Janda.

Držet krok s mladšími generacemi mu pomáhají také jeho děti, nejmladší Rozárii je deset let. „Zatímco moji kolegové kamarádí s dalšími důchodci, já kamarádím se svými dětmi, takže mám úplně jiný přehled o životě,“ podotýká. S Olympikem vydal jako zatím poslední studiové album v roce 2020 Kaťata, k letošním osmdesátinám natočil sólovou desku. Asi se mi nebude chtít, přiznává názvem alba, na němž se obklopil o generace mladšími muzikanty i textaři.

Navíc i přes ztrátu nejbližších, s níž se musel v životě vyrovnat, zůstává celoživotním optimistou. „Dokonce čím jsem starší, tím se raději a víc směju. Já za to nemůžu, mám prostě dobrou náladu. Nemám v sobě třeba vůbec nenávist. Dokonce jsem už v takovém stádiu, že když projíždím televizní kanály a zaseknu se třeba u filmu a blížím se k nějakému mordu, tak to prostě přepnu. Já to vidět nechci. Úplně eliminuju ošklivé věci ze života,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...