Národní galerie v Zimbabwe vystavuje práce z první povinné „výtvarky“. Vznikly před 70 lety

V zimbabwské Národní galerii v Harare se poprvé vystavuje ucelená sbírka maleb starých sedmdesát let. Autory jsou černošští studenti misijní školy, která jako první v někdejší Rhodesii zavedla do osnov povinně výtvarnou výchovu. Žáci této školy se ocitli později mezi prvními profesionálními rhodeskými umělci.

Misijní školu v blízkosti druhého největšího zimbabwského města Bulawayo založil Edward Paterson. Původem skotský kněz a učitel vyrostl v Jihoafrické republice. Do Rhodesie (dnešního Zimbabwe) přišel na konci třicátých let a na škole více než další desetiletí učil černošské studenty malbě a kresbě. Založil také uměleckou dílnu, v níž se žáci naučili vyřezávat a modelovat.

Umění nezáleží na barvě pleti

„Paterson byl přesvědčený, že umění může lidi spojit. Že to je sjednocující prvek bez ohledu na to, co lidé v uměleckém díle spatří, na to, jakou mají pleť, odkud pocházejí nebo z jakého kmene jsou,“ ocenila kurátorka výstavy Lisa Mastersonová.

Paterson díla svých žáků vystavoval a prodával, aby tak pokryl náklady na výuku. Práce si kupovalo mnoho bělochů žijících v Rhodesii. Roku 1947 školu navštívil britský král Jiří VI. Publicita získaná královskou návštěvou pomohla k uspořádání putovních výstav nejen v Africe, ale i v Anglii či ve Spojených státech.

„Čtyřicátá léta byla velmi složitá. Vrcholila druhá světová válka i koloniální doba v Zimbabwe. Myšlenka anglikánského kněze učit černošské studenty něčemu naprosto novému a důvěře v sebe sama byla tehdy něco zcela revolučního,“ připomíná kurátorka.

Vrátí se sbírka do Zimbabwe?

Výstava The Stars are Bright (Hvězdy září) byla k vidění předloni v Londýně, některá díla se vystavovala loni ve východní provincii Manicaland. Národní galerie v hlavním městě představuje ucelenou sbírku.

Pětašedesátiletý Livingtsone Sango stojí vedle kresby, na které jeho otec vyobrazil jako žák misijní školy Ježíše s černou barvou pleti. Fotografie (už zesnulého) otce ze 40. let, kdy práce vznikla, visí vedle obrazu
Zdroj: AP/Tsvangirayi Mukwazhi/ČTK

Mnoho Zimbabwanů práce z misijní školy, doplněné dobovými fotografiemi studentů, uvidí vůbec poprvé. Barevná plátna zobrazují život Afričanů, jejich domácí práce, lov i počínající modernizaci kontinentu v podobě budování železnice a elektrického vedení, nechybějí ani biblická témata.

„Po sedmdesáti letech nepřítomnosti v zemi svého vzniku se tyto úžasné práce vrací, abychom je zhlédli doma,“ prohlásil po prohlídce výstavy prezident Emmerson Mnangagwa. Ředitel Národní galerie Raphael Chikukwa se domnívá, že by se sbírka, kterou vlastní britská nadace, měla nastálo vrátit do Zimbabwe, aby byla k dispozici potomkům tvůrců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...