„To je krása, to bych chtěl mít!“ Výstavní cyklus zjišťuje, co lidi vede ke sbírání umění

3 minuty
Kunsthalle Praha vystavuje Půlnoc umění
Zdroj: ČT24

Kunsthalle Praha zajímá fenomén sběratelství. Věnuje mu celý cyklus nazvaný Cesty sběratelství. Zahájila jej výstava Půlnoc umění, na niž kurátorka Lenka Lindaurová vybírala díla především ze sbírky mecenáše a sběratele Karla Babíčka, jednoho z prvních porevolučních soukromých sběratelů.

První obraz si Karel Babíček koupil v roce 1978. Tehdy mu bylo devatenáct a původně jel do Prahy koupit si džíny za peníze vydělané na brigádě. Než jsem stačil peníze vyvekslovat na bony, tak mě nadchnul obraz Jaro na střeše od Standy Judla, kterého jsem vůbec neznal.

„Vzpomínám na to nadšení, kdy jsem se vracel domů a místo džín jsem svíral zabalený obraz a byl jsem hrdý, že mám doma něco, co je spjatý s živým uměním. Byl to spontánní nákup obrazu, kdy jsem přišel do galerie a řekl: 'To je krása, to bych chtěl mít!'“ vypráví Babíček.

Devadesátá léta byla pro galeristy těžší

Začal se stýkat s tehdy undergroundovými umělci a kupovat jejich díla. V devadesátých letech pak založil spediční firmu a také otevřel jednu z prvních soukromých galerií. Fungovala do roku 2003 a po vzoru newyorského modelu reflektovala aktuální umělecké dění napříč generacemi. Soukromé galerie to měly podle jeho mínění těžší než dnes.

K těsně porevolučním časům odkazuje i název výstavy Půlnoc umění. Inspiruje se Kunderovým románem Nesmrtelnost, v němž jedna z postav komentuje umělecký svět slovy: „Na ciferníku evropského malířství odbila půlnoc.“ Kurátorka tak označuje dobu získané svobody a propojení se světem, vzniku privátních galerií a sbírek, zároveň i moment, kdy se vyhlašoval konec dějin umění.

Kunsthalle Praha představuje z Babíčkovy kolekce desítky děl. „Opakujeme výstavní model na způsob 'kabinet sběratele', abychom ukázali co nejvíce kusů se sbírky,“ dodává kurátorka Lenka Lindaurová. K vidění jsou práce Adrieny Šimotové, Františka Skály, Josefa Žáčka, Jiřího Příhody, Jaroslava Róny, Jiřího Davida nebo Kateřiny Vincourové.

Nejen investice, ale i vášeň

Babíček do své sbírky nakupoval často spontánně. „Ta sbírka je velmi odvážná, protože není koncipovaná jako investice do umění, ale je to opravdu sběratelská vášeň. A u Babíčka je důležitý i ten aspekt, že umělce opravdu podporoval,“ podotýká kurátorka.

Půlnoc umění je první z plánovaného cyklu výstav, který má v Kunsthalle představit různé domácí i zahraniční soukromé sbírky – a vůbec různé přístupy ke sběratelství. Cílem je hledání odpovědi, kdo, co a proč sbírá, jaké jsou vztahy mezi sběrateli a umělci anebo jak vedle sebe fungují soukromé sbírky s těmi veřejnými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...