Příběh Myši patří do nebe oslovil nejprve čtenáře knihy, nedávno pak také diváky stejnojmenného animovaného filmu. Vyprávění o netradičním přátelství a také o tématu smrti nyní v jevištní adaptaci připravilo ostravské Divadlo loutek. V představení pro děti autoři rovněž využívají film.
Dobrodružství myšky, která se v nebi setká se svým odvěkým nepřítelem lišákem, napsala Iva Procházková. Za knihu získala ocenění Magnesia Litera i Zlatou stuhu. Podle knižního příběhu vznikl později celovečerní animovaný film, který měl loni premiéru na významném festivalu animované tvorby ve francouzském Annecy.
Za tu iluzi to stojí
Na snímku pracovali animátoři roky. I divadelníci museli mít připravený scénář několik let před uvedením na jeviště. „Tři roky dopředu jsme museli udělat storyboard, abychom věděli, kde která loutka bude stát, co bude dělat, kam půjde, protože dva roky trvala výroba projekcí,“ vysvětluje režisér Karel Růžička. Režie se spolu s ním ujala ještě Lenka Sedláčková.
Technicky i loutkoherecky poměrně náročné představení kombinuje animované projekce s iluzivním voděním loutek na černém pozadí. „Použijeme kombinaci přední a zadní projekce. Loutky zvířátek se budou pohybovat uvnitř takto vzniklého světa,“ dodává Růžička. Divákům se tak dostává zpracování téměř filmového charakteru.
Loutkoherci ovládají na patnáct loutek a rekvizit, v nevelkém prostoru si musí dávat pozor, aby si vzájemně nepřekáželi, a také snášet při hraní nepohodlí. „Ta iluze, že děti vidí jen loutku, je ale nenahraditelná,“ nepochybuje členka (loutko)hereckého souboru Karolína Hýsková.
Smrtí to končit nemusí
Malým divákům příběh přinese napětí, dojetí i humor a také jim nenásilně zprostředkuje téma smrti. Teprve po ní totiž dobrodružství zvířecích hrdinů začíná. „Je v tom poselství, že smrtí to nemusí končit,“ poznamenává Růžička. Spolurežisérka Lenka Sedláčková dodává: „Hlavní je přátelství. O smrt tolik nejde, i když k proměně vztahu mezi lišákem a myškou dochází v nebi.“
Poetická pohádka Myši patří do nebe je vhodná pro děti od pěti let. Podobnou jevištní iluzi vytvořili loutkoherci už dříve v inscenaci Karafiátových Broučků. Na repertoáru ji divácký zájem držel mnoho let.
