Začalo to zlomenou rukou. Dokument Návrat géniů se ohlíží za rekonstrukcí Národního muzea

2 minuty
Rekonstrukci Národního muzea mapuje dokument
Zdroj: ČT24

Nový dokument České televize Návrat géniů – rekonstrukce Národního muzea je rozsáhlým vhledem do oprav historické budovy této významné kulturní instituce. Režisér Jan Střecha na snímku pracoval deset let. Během nich se díval pod ruce restaurátorům, kteří vraceli historickým prvkům někdejší lesk, a zároveň sledoval snahu přiblížit více než sto dvacet let starou stavbu potřebám muzejníků i návštěvníků jednadvacátého století. Dokument je dostupný v iVysílání.

Název dokumentu dalo sousoší Géniů. O katastrofálním stavu budovy panteonu na Václavském náměstí se vědělo dlouho, ale řešit se intenzivněji začal poté, co se sochám dvou okřídlených chlapeckých Géniů odlomila ruka a dopadla vedle návštěvníků přicházejících do muzea. „Rozpadající se sousoší bylo z budovy sejmuto a my jsme se rozhodli sledovat jeho osudy,“ říká režisér Jan Střecha.

Po více než sto dvaceti letech fungování trápila budovu poškozená střecha, opadávající omítka nebo nefunkční otvírání některých oken, opotřebení se projevovalo i na reprezentativním interiéru. Kvůli rekonstrukci se panteon veřejnosti uzavřel v roce 2011. Stěhovalo se patnáct kilometrů knih a sedm milionů sbírkových předmětů. V prázdné budově zůstal ale třeba exponát slona indického nebo dvaadvacetimetrová kostra velryby.

Co by řekl Palacký

„Národní muzeum bylo založeno jako Vlastenecké muzeum 15. dubna 1818. Představuji si, co by asi na jeho dnešní podobu říkal například Kašpar Maria ze Šternberka, který stál v čele přípravných prací vedoucích ke zrodu muzea nebo další osobnosti podílející se na jeho vzniku, jako byl František Palacký, Jan Evangelista Purkyně nebo Joachim Barrande, kdyby za námi mohli po více než dvě stě letech přicestovat časem. Jsem přesvědčena, že na rozdíl od některých jiných věcí by měli z tohoto počinu velkou radost,“ předpokládá kreativní producentka Alena Müllerová, v jejíž tvůrčí skupině film vznikl.

Obrovským úkolem bylo zachovat vizi architekta Josefa Schulze a zároveň vyhovět nárokům na moderní muzeum. Do starých světlíků se schovaly technologie, dvorany zakryla střecha, nad kupolí panteonu vznikla vyhlídka. „Museli jsme zachovat tok světla do panteonu, a proto architekt vymyslel skleněnou podlahu,“ upozorňuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. 

Návštěvníci také procházejí kolem náročně rekonstruovaných skleněných výplní. Ty původní v roce 1945 zničilo bombardování. Budovu zasáhla letecká bomba na konci druhé světové války, v roce 1968 pak průčelí poškodily kulky okupačních vojsk (stopy po střelách zůstaly záměrně viditelné i po rekonstrukci), v sedmdesátých letech statiku budovy narušily odstřely při ražení metra. Na stavu muzea se negativně podepisuje také blízké sousedství frekventované magistrály.

Restaurátoři v muzeu i spali

Diváci se díky dokumentu dostanou do míst, kam je zamezen přístup i během návštěvních hodin. Třeba k pozlacenému vršku kopule. Seznámí se rovněž s mnohdy náročnou prací restaurátorů. Někteří dokonce v muzeu přespávali a jeden pokračoval v práci i s rukou v sádře.

Kopie sousoší Géniů při osazování na budovu Národního muzea
Zdroj: Národní muzeum

„Bylo úžasné sledovat, jak velká pozornost je uprostřed obrovské stavby věnována sebemenším detailům. A bylo potěšující vidět, že i v digitální době jsou mezi námi lidé ovládající umění starých řemesel,“ poznamenává režisér Střecha.

Během uzavření panteonu měli pracovníci Národního muzea navíc dost času zaevidovat starší exponáty. Zjistili tak třeba, že mají ve sbírce nejstarší známou fosilii rostliny na světě. Čtyři sta milionů let stará cooksonia barrandei se přestěhovala do nové stálé expozice Okna do pravěku. Nové expozice připravilo muzeum v zrekonstruovaném panteonu i s ním propojené Nové budově už celkem čtyři. Přibližují evoluci i české dějiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...