Klicperovo divadlo v Hradci Králové sáhlo po románové prvotině východočeského rodáka Josefa Škvoreckého. „Jazzový hejsek“ Danny Smiřický, tedy alter ego autora, prožívá na jevišti konec druhé světové války v dramatizaci knihy Zbabělci. Divákům se tak představuje Škvoreckého pohled na přelomy dob, který – v čase vydání románu – rozzuřil komunistickou kritiku.
Na jeviště se Zbabělci dostali poprvé v roce 2015 v ostravském Divadle Petra Bezruče. Klicperovo divadlo je uvádí v nové dramatizaci dramaturgyně Lenky Smrčkové a režiséra inscenace Pavla Kheka.
„Román Josefa Škvoreckého je nesmírně obsáhlý, a tak jsme stáli před rozhodnutím, jaké tematické linky nechat a jaké škrtnout. Pokusili jsme se vytvořit svébytný svět, který snad diváky pobaví i dojme,“ věří Smrčková.
Posedlý dívčím půvabem
Literární předloha má s divadlem společný kraj. Škvorecký se narodil v nedalekém Náchodě, tam se příběh také odehrává, třebaže je jméno města zastřeno pojmenováním Kostelec.
Stejně jako v románu, tak i v jeho divadelní adaptaci divák očima dvacetiletého Dannyho Smiřického sleduje konec druhé světové války na východočeském maloměstě. Danny se o politiku ale nezajímá, zajímá se o holky a o jazz. „Necháváme Dannyho během osmi dnů rychle dospět, ale to si myslím, že se v životě někdy stane,“ poznamenává Khek.
Podle spisovatelovy manželky Zdeny Salivarové se Josef Škvorecký od svého předobrazu v mnohém neliší. „Byl ostýchavý chlapec, katolicky vychovaný, nebyl pro děvčata nějaká přitažlivá osobnost, měl mindrák, když mu ve čtrnácti dali brýle, byl posedlý dívčím půvabem, ale ve vší mravopočestnosti. Jenom se ve své literatuře stylizuje pořád do takového cynika. Ale on není cynik, on je citlivý člověk,“ říká Salivarová o svém muži v dokumentu Gentleman Josef Škvorecký.
Přes třicet postav na jevišti
Klicperovo divadlo našlo ve svém souboru pro hlavní roli Zbabělců ideálního představitele – Williama Valeriána. „Je o devět let mladší než já, ale hraje na saxofon, já taky hraju na saxofon, on má rád holky, já taky, takže jsme na tom s Dannym Smiřickým dost podobně,“ domnívá se.
Jazz zní na scéně v podání jedenáctičlenné kapely. „Měli jsme možnost vybírat si repertoár sami, což s sebou nese i náročnost, protože ke hře není žádný playlist,“ podotýká kapelník a autor hudebního aranžmá Tomáš Votava. Muzikanti navíc dostali i herecké party. Na jeviště se musí vejít přes třicet postav, hrají i divadelní technici.
Škvorecký: Mé alter ego je fotogeničtější
Pozorní diváci zaznamenají v hradeckých Zbabělcích inspiraci dalšími díly Josefa Škvoreckého. Danny, který „neměl nic proti ničemu, dokud mohl hrát na saxofon a dívat se na holky“, se objevil ještě před Zbabělci a je také hrdinou v pozdějším Tankovém praporu či exilovém Příběhu inženýra lidských duší a naposledy v novele Obyčejné životy, která Škvoreckého literární tvorbu uzavírá.
„Všechny věci, ve kterých Danny vystupuje, jsem zažil. Je to svým způsobem můj životopis. Samozřejmě stylizace, Danny je fotogeničtější člověk než já, ale v podstatě je to všechno z prožitku,“ potvrdil sám autor ve zmíněném dokumentu.
Červivé ovoce
Prvotinu Zbabělci měl hotovou už v roce 1948, vyjít mohla až za deset let. I tak první vydání komunistický režim nepřijal, za urážlivý považoval Dannyho pohled na Rudou armádu i pokrytectví aktérů květnového povstání. „Nevyhýbáme se politickému a společenskému tématu, protože se si myslím, že to tak bylo, že opravdu spousta lidí proklouzla sítem mezi nacismem a komunismem,“ dodává Pavel Khek.
Recenzenti knihu přirovnávali k červivému ovoci či k prašivému kotěti. „Přesto se počátkem šedesátých let začalo hovořit o možnosti druhého vydání Zbabělců. Aby k němu opravdu došlo, musel Škvorecký román upravit. Druhé vydání se objevilo v roce 1964,“ doplnil mluvčí Klicperova divadla Martin Sedláček.
Dostanou se Zbabělci do filmu?
Zbabělce napsal Škvorecký v roce, kdy komunisté převzali v Československu moc, a o dvacet let později, v roce, kdy ji utvrdili, vznikl i nástin filmového scénáře. Škvorecký na něm pracoval s Milošem Formanem. Dál se ale přípravy nedostaly, oba odešli do exilu. Po revoluci se do scénáře pustil Petr Jarchovský, později Bohdan Sláma, uvedla režisérka Andrea Sedláčková v rozhovoru pro server Lidovky.
I ona je autorkou dalšího možného scénáře, o jeho realizaci mluvila už v roce 2012, po smrti Josefa Škvoreckého. Zatím má ve filmografii podle (jiné) Škvoreckého předlohy jen televizní snímek Rytmus v patách.
