V kině jsem zažil nejkrásnější chvíle svého života, vzpomíná Jiří Lábus

Na festivalu Febiofest převzal Jiří Lábus cenu Kristián za celoživotní přínos kinematografii. Jemu naopak film prý přinesl inspirativní setkání a možnost poznat různá prostředí. O svém vztahu k filmu mluvil – u příležitosti festivalového ocenění – v rozhovoru pro ČT24.

Video Studio 6 Víkend
video

Jiří Lábus: V kině jsem zažil nejkrásnější chvíle svého života

Na herectví baví Jiřího Lábuse proměnlivost této profese. „Za život jsem nahlédnul do různých prostředí a je to pro mě hrozně inspirující. A když to byl ještě navíc velmi kvalitní scénář, tak o to je to krásnější, najednou si uvědomujete, že to, co děláte, má opravdu smysl, i když vstáváte ve čtyři ráno,“ podotýká.

Maloval si plakáty, dnes na ně malují jeho

Hercem chtěl prý být od chvíle, kdy viděl první loutkovou pohádku. Na ulici si obkresloval do notýsku filmové plakáty, aby je pak mohl doma přemalovat na velké archy papíru. Dnes je na plakátech on.

Ze svých filmových začátků si rád připomene příběh pro děti Páni kluci, inspirovaný Dobrodružstvím Toma Sawyera. „Ten film je nesmrtelný, je tak krásně natočený. Mně bylo pětadvacet let, měl jsem po vojně, bylo léto, na to rád vzpomínám,“ přiznává.

V jiné roli

Z desítek snímků, které jeho jméno zmiňují v titulcích, jmenuje i ty, které on sám považuje za přelomové, protože mu nabídly jiné role, než v jakých ho diváci byli zvyklí vídat – dramatičtější. Ať už to byla z Kafky vycházející Amerika, nebo později drama Klauni. Za oba obdržel Českého lva.

V příběhu o setkání klaunského tria po letech si zahrál s Oldřichem Kaiserem. Jejich herecká dvojice je spojená především se scénkami televizní zábavy, potkali se ale také na prknech pražské Ypsilonky, kde je Lábus členem souboru dodnes.

Zajímá ho lidský hlas

Jiří Lábus také prozradil, že už od dětství ho fascinoval lidský hlas. „Mám asi nějakou sluchovou paměť. Koncem padesátých let jsem si pamatoval jména všech rozhlasových hlasatelů a uměl jsem je i napodobit. Byl jsem odkojen slavnými herci, jako byl pan Filipovský, pan Höger,“ vysvětluje. Baví ho proto práce pro rozhlas i namlouvání audioknih. Hlas propůjčil také televizní postavičce Jů.

„Film mi přinesl úžasné chvíle a zážitky,“ shrnuje Lábus. „Rád chodím do biografu, tam jsem zažil nejkrásnější chvíle svého života. Je pro mě ohromně vzrušující a inspirující, když vidím velké herce, jak hrají, i v detailu.

On sám je rád obsazován do různých žánrů, střídá role dramatické a komediální. Před koncem roku ho diváci v kinech uvidí ve dvou novinkách: v komedii Vánoční příběh a v pokračování pohádky Tajemství staré bambitky.