Špinarka je na divadle obyčejná superhrdinka. Jinde svůj osud vypráví Němcová, Lauda či Hácha

Nahrávám video
Divadlo Petra Bezruče zkouší hru Špinarka
Zdroj: ČT24

Věra Špinarová je vnímána jako ostravská hudební ikona, novinka Divadla Petra Bezruče ji ale jako modlu oslavovat nechce. Špinarka je podle autora a zároveň režiséra Tomáše Dianišky příběhem „obyčejné ženské s velkým talentem“. Její příběh vypráví jako superhrdinský film. Tuzemská divadla mají na aktuálním repertoáru i další hry inspirované skutečnými osudy. Některé z nich napsal také Dianiška.

Ostravská scéna chystanou novinku avizuje jako „intimní portrét i epický příběh o nezávislosti, intrikách, odvaze a nezapomenutelné přítomnosti opravdové lásky“. Dianiška přiznává, že poslední, co chtěl, je stavět slavné ostravské rodačce modlu.

Jeho, mileniála původem ze Slovenska, prý písně Věry Špinarové minuly. Při psaní hry to ale pokládal za výhodu. „Abych se nebál do toho tnout, abych tu slavnou zpěvačku ‚odmodlil‘. Snažil jsem se ji představit jako obyčejnou holku, což si myslím, že tak bylo. Obyčejná ženská s velkým talentem,“ říká.

Špinarová v patnácti začala nahrávat v rozhlase a zpívat s kapelami, její kariéru ovlivnil první životní partner, hudebník Ivo Pavlík. Velký talent a úspěch byly vykoupeny třeba povinnými zájezdy do Sovětského svazu i dalšími úlitbami komunistickému režimu. „Když je někdo supertalentovaný, akorát žije v nesprávném prostředí, tak je to dramaticky nosné, to jsem se snažil postihnout,“ vysvětluje Dianiška.

Na příběhu Věry Špinarové ho prý bavil právě onen vzestup obyčejné holky až k pozici superstar, její osud vypráví v šabloně amerických superhrdinských filmů. „Kdy všichni jsou proti tomu jedinci, který má superschopnost a ne a ne ji využít a pak to najednou propukne a okouzlí celý svět,“ upřesnil autor.

Žádná napodobenina

Hraje se i o soukromých tragédiích zpěvačky. Smrti nejbližších, rozchodech, ústupu ze slávy, náklonosti k alkoholu. „Pro mě je neskutečně silná žena, která si prožila velkou spoustu věcí, ze kterých by se člověk nemusel umět sesbírat,“ podotýká představitelka „Špinarky“ Markéta Matulová.

Záměrem ale nebylo zpěvačku okopírovat, autoři hru označují jako doku-fikční drama. „Není to dokumentární divadlo nebo film, je to autorská hra, je to její osud, ale ne její napodobenina,“ dodává herečka. Hity Věry Špinarové ale na jevišti zpívá, za doprovodu živé kapely.

Dramatický osud jako béčko

Premiéra Špinarky je naplánována na začátek září, u Bezručů ale od Dianišky hrají také titul Transky, body vteřiny, inscenaci roku 2019 podle Cen divadelní kritiky. Inspirována je tak trochu skandálním osudem atletky Zdeny Koubkové, jejíž úspěchy byly ze sportovní historie vymazány. Sportovkyně dosáhla světových rekordů v běhu s vrozenou vývojovou vadou reprodukční soustavy. Po změně pohlaví většinu života prožil(a) jako muž.

Transky, body, vteřiny si lze přehrát v iVysílání:

Nahrávám video
Záznam: Transky, body, vteřiny
Zdroj: ČT24

Dianiška sám přiznává, že se rád inspiruje skutečnými událostmi, historická fakta přitom kombinuje často s brakovými prostředky. Scénu pro své autorské hry našel například v pražském Divadle pod Palmovkou. Pronásledování skautů v padesátých letech tu Dianiška zpracoval jako béčkovou zombie grotesku pod názvem Mlčení bobříků. Akčním béčkem se zhostil i „největšího hrdinského činu našich dějin“, tedy atentátu na Heydricha v inscenaci 294 statečných.

V hledáčku cen se objevila také černočerná komedie Bezruký Frantík, kterou Dianiška napsal s Igorem Ozorovičem. Pojednává o Františku Filipovi, který se narodil bez rukou, přesto procestoval svět a úspěšně podnikal. Jakub Albrecht si za titulní roli odnesl ocenění od divadelní kritiky.

A do Šaldova divadla v Liberci, kde uváděl hry pod pseudonymem F. X. Kalba, se Dianiška na konci května vrátil premiérou hry Burian. Po svém zpracoval příběh libereckého rodáka, sesazeného „krále komiků“ Vlasty Buriana. Na jevišti se v něj proměňuje Veronika Korytářová.

Problémy s Koulí

Víceméně přesné životopisné hry vznikají ale i na dalších jevištích. Třeba pražské divadlo ABC zve na Elefantazii, „Muzikál ohavné krásy“ je příběhem takzvaného sloního muže Josepha Merricka, který se stal ve viktoriánském Londýně atrakcí obludária. Před Tomáše Havlínkem už ho ztvárnil David Bowie na divadle a John Hurt ve filmu Davida Lynche.

„Všem ukázal, že i s tak strašným handicapem, takhle špatně rozdanými kartami, může člověk milovat život,“ říká o poselství hry režisér a spoluautor David Drábek.

Jeho nejslavnější inscenací „podle skutečných událostí“ nicméně zůstává nejspíš Koule. Nejprve rozhlasová a následně divadelní hra o dopingu v normalizačním sportu přitáhla pozornost i soudními kauzami. S žalobou se na soud mimo jiné obrátili koulařka Helena Fibingerová a běžkyně Jarmila Kratochvílová, které se poznaly v postavách Mileny a Radmily. Hru uvádělo Klicperovo divadlo v Hradci Králové, „atletickou královnu“, jíž míchá anabolické steroidy doktor Cvach, si zahrála Pavla Tomicová.

Lauda v Tramtarii, Hácha v Praze

Do sportu zabrousilo i Divadlo Tramtarie v Olomouci. Cílová rovinka Nikiho Laudy není podle divadelníku určena zdaleka jen pro fanoušky motosportu. „V divadle máme rádi dramatické osudy a vypjaté emoce a život Nikiho Laudy byl opravdu pestrý,“ vysvětlil volbu hrdiny režisér a dramatik Pavel Gejguš. Inscenace propírá osudovou nehodu tohoto legendárního pilota formule 1 i rodinné vztahy.

Pražské divadlo D21 se pustilo do inscenace o protektorátním prezidentovi. Pod názvem Emil čili o Háchovi probírá spory o místo tohoto politika v dějinách a (ne)zaslouženost nálepky kolaboranta. Premiéru má hra začátkem června, už dříve k ní ale vznikla i rozhlasová hra Zemský ráj to naposlech, která se vrací k Háchově audienci u říšského kancléře v osudovém březnu 1939. Dostupná je na YouTube.

Vrcholy a pády Boženy Němcové i Marii Callas

Diváky vyhlížejí také dvě výrazné ženy. Operní diva Maria Callas uděluje Mistrovské lekce v mladoboleslavském městském divadle. V hlavní, byť činoherní roli viděl režisér Petr Mikeska prý od začátku českou pěvkyni Dagmar Peckovou. „V operním prostředí už čtyřicet let působím. Obě jsme zažily vrcholy i pády, akorát v mém věku už byla Maria Callas mrtvá,“ říká mezzosopranistka. Hra operní hvězdu zachytila v profesním útlumu.

V Pardubicích zase čeká Božena Němcová. Inscenace Jako břitva měla mít premiéru v březnu, kvůli pandemie na ni ale nedošlo. Hra Lenky Lagronové vznikla původně pro Národní divadla v Praze, ve Východočeském divadle ji nastudoval Radovan Lipus. Podle inscenátorů nemá být ani životopisnými příběhem čítankové spisovatelky, nýbrž „se básnickými doteky přibližuje k tomu, co je v jejích osudech neuchopitelné“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jiřině Bohdalové je 95 let, hraje téměř stejně tak dlouho

Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové trvá bezmála devadesát let, tedy téměř celý její život, protože 3. května slaví devadesáté páté narozeniny. Jubileum herečky připomíná ve svém programu i Česká televize.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026
Načítání...