Oscara za nejlepší film má Země nomádů, herecké ceny si odnesli Hopkins a McDormandová

Nejlepším filmem loňského roku je podle americké Akademie filmového umění a věd drama Země nomádů. Na 93. ročníku byla oceněna teprve jako druhá žena v historii i režisérka snímku Chloé Zhaová. Nejlepší herečkou je hvězda snímku Frances McDormandová, nejlepším hercem potom Anthony Hopkins za drama The Father. Ve vedlejších hereckých kategoriích uspěli Daniel Kaluuya a Yuh-Jung Youn. Oscarový boj byl letos vyrovnaný – Země nomádů má tři sošky, po dvou cenách mají filmy Mank, Judas and the Black Messiah, The Father, Ma Rainey – matka blues a Sound of Metal, stejně jako animovaný snímek Duše.

Oscara za nejlepší film roku získal na 93. udílení Oscarů snímek Země nomádů, který byl favoritem ještě před ceremoniálem. Vyhrál na festivalech v Benátkách či v Torontu, získal také Zlatý glóbus. V atmosférickém dramatu obsazeném i neherci se osamělá šedesátnice v podání Frances McDormandové vydává na cestu Amerikou a potkává takzvané nomády, kteří žijí v obytných karavanech. McDormandová získala za roli ve filmu, jenž se na uvedení v Česku teprve chystá, i sošku za nejlepší herečku.

Pro McDormandovou jde už o třetí oscarovou výhru, sošky dříve dostala za filmy Fargo a Tři billboardy kousek za Ebbingem. „Velmi brzy vezměte každého, koho znáte, do kina, a ve tmě kinosálu zhlédněte všechny filmy, které zde byly reprezentovány,“ apelovala na diváky herečka při přebírání ceny. Narážela na to, že většina z nominovaných snímků se kvůli pandemii v kinech vůbec nepromítala, a zamířila na streamovací platformy.

Děvetatřicetiletá režisérka Země nomádů Chloé Zhaová, která se narodila v Číně, ale žije a tvoří v Americe, také obdržela sošku za nejlepší režii teprve jako druhá žena v historii. Před jedenácti lety byla první oceněnou režisérkou Kathryn Bigelowová. „Tahle cena je pro každého, kdo má víru a ochotu uchovat si v sobě dobrotu a držet se jí, jakkoliv je to těžké,“ sdělila Zhaová při přebírání ceny.

Režisérka Chloé Zhaová se soškami za režii a film
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello


Nejlepším hercem se stal Anthony Hopkins, jenž se ceremoniálu osobně nezúčastnil. Uspěl díky snímku The Father, v němž představuje muže, který bojuje na sklonku života s demencí. Hopkinse již ocenila třeba Britská filmová a televizní akademie, cenu místo něj převzal herec Joaquin Phoenix.

Hopkins, jenž vyhrál prvního Oscara za Mlčení jehňátek, se ve svých třiaosmdesáti letech stal nejstarším držitelem sošky za nejlepšího herce v historii. Režisér filmu The Father Florian Zeller a scenárista Christopher Hampton dříve během večera přebrali Oscary za nejlepší adaptovaný scénář.

Ze sošky se raduje i režisér Thomas Vinterberg, jenž natočil snímek Chlast
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello

Sošky má dánský Chlast i animovaná Duše

Kromě režisérky Zhaové slavila na Oscarech úspěch i další výrazná filmařka uplynulého roku, jenž byla nominovaná i v režisérské kategorii. Herečka a režisérka Emerald Fennellová, která je známá především rolí vévodkyně Camilly v seriálu Koruna, si odnesla sošku za nejlepší původní scénář černé komedie Nadějná mladá žena.

Herečka Emerald Fennellová dostala Oscara za původní scénář Nadějné mladé ženy
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello


Nejlepším mezinárodním snímkem se stalo podle očekávání dánské drama Chlast, nejlepším animovaným snímkem Duše od studia Pixar a nejlepším dokumentem populární titul Moje učitelka chobotnice, jenž je k dispozici na Netflixu. Oscara za vizuální efekty si odnesli tvůrci špionážního sci-fi Tenet režiséra Christophera Nolana, které bylo jedním z mála velkých filmů uvedených loni v kinech.

Daniel Kaluuya vyhrál Oscara za vedlejší roli v krimi dramatu Judas and the Black Messiah
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello


Nejlepším hercem ve vedlejší roli je Daniel Kaluuya za roli vůdce Černých panterů Freda Hamptona v krimi dramatu Judas and the Black Messiah. Nejlepší herečkou ve vedlejší roli se stala Yuh-Jung Youn, třiasedmdesátiletá Jihokorejka, která zazářila v roli babičky ve snímku Minari o zkušenosti jihokorejských přistěhovalců v Americe 80. let.

Herečce Yuh-Jung Youn předal Oscara za výkon ve vedlejší roli Brad Pitt
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello


Letošní ceremoniál se kvůli koronaviru konal přibližně o dva měsíce později, než je obvyklé. Na rozdíl od jiných filmových cen se sošky nepředávaly formou videokonferencí, ceremoniál byl přesto velmi komorní, bez velkých muzikálových čísel i mnoha filmových hvězd v publiku. Tradiční divadlo Dolby Theatre, odkud vítězové pronášejí své projevy, letos kvůli hygienickým opatřením nahradila budova losangeleského nádraží Union Station.

Herečka Regina Kingová v úvodním proslovu akce, jíž koncipoval režisér Steven Soderbergh, poukázala na současné společenské klima v Americe poznamenané rasovým napětím. „Vím, že spousta z vás sahá po ovladači, když vám Hollywood káže. Ale jako matka, jejíž syn má černou barvu kůže, znám strach, s nímž tolik lidí žije, a to žádná sláva ani bohatství nezmění,“ uvedla. Poté také připomněla, že to byly i filmy, které lidem pomohly překonat překotné události posledních měsíců, neboť se díky nim cítili méně izolovaní.

Během večera se nominovaní, kteří byli buď testovaní či očkovaní proti covidu-19, střídali v sále bez masek, na záběrech byli vidět i ve venkovním zázemí. Někteří nominovaní se také sešli v evropských městech – z Prahy se ceremoniálu například zúčastnila maskérka Claudia Stolzeová, jež ale nominaci za snímek Emma neproměnila.

Maskérka Claudia Stolzeová se ceremoniálu zúčastnila z Prahy
Zdroj: ČTK/AP/Petr David Josek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 9 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 22 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.