Ukřižování i kácení stromů. Dva ostravští umělci pracují na modelech paměti

Nahrávám video

Jedno z mála míst, kde je v Ostravě i během epidemie dostupná výstava, je pasáž bývalého kina Dukla. Tamní venkovní galerie se stala místem dialogu dvou výtvarných umělců spojených s ostravským regionem Libora Novotného a Jakuba Černého. Na výstavě zkoumají Modely paměti.

Svá díla umístili výtvarníci za výlohy v pasáži. Zasklené prostory jim evokovaly vitríny s muzeálními sbírkami, což je navedlo na téma uchovávání minulosti a s tím související téma paměti. Zkoumají ho ve vztahu k práci a také kontinuitě.

Práce člověka proti síle přírody

„Všechno je otiskem paměti,“ nepochybuje Jakub Černý, „každá naše činost se odráží v prostoru. Já pracuju s konkrétními prostory, kde se zásah člověka buď nevratně, nebo alespoň dost zásadně projeví na přírodě.“

Do Galerie Dukla umístil například instalaci složenou z cihel. Zbytek zbořené stěny našel nedaleko místa, kde bydlí. „Je tady zaznamenaný moment určitého úpadku, zkázy, která vyčkává na to, co se s ní bude dít dál,“ upřesnil Černý. 

Jiné jeho dílo, video natočené na ostravském sídlišti Fifejdy, ve smyčce zachycuje prořezávání stromů. „Jde o ambivalentní příběh, dá se brát z pozice člověka nebo stromu, kdy strom poté, co byl pokácen, se stejně znova objeví. Je to síla přírody,“ poznamenává umělec.

Ukřižování jako manuální práce

Zatímco Jakub Černý formou instalací upozorňuje na více či méně pomíjivé situace z ostravského veřejného prostoru, druhý z vystavujících, Libor Novotný, „recykloval“ historické rytiny a kresby.

„Práce se mi do nich dostala jen v podobě motivu. Vybírám fragmenty ukřižování Krista, takže se tam objevují ruce s kladivem a hřebíky. Ale vlastně je to manuální práce,“ vysvětluje.

Modely paměti dvou umělců, kteří působí na Fakultě umění Ostravské univerzity, zůstanou v pasáži do začátku dubna. Během té doby se budou výtvarníci na místo vracet a některá díla dopracovávat, počítají i se zásahy kolemjdoucích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 3 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 7 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 22 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...