Petr Dvořák: Doba je rychlejší, politická kultura nižší, ČT ale musí zůstat důvěryhodná

Nahrávám video

Vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat – a dělat věci nejlépe, abychom se pod to, co jsme udělali, mohli podepsat. Takový je podle generálního ředitele České televize Petra Dvořáka nejlepší obhajoba veřejnoprávního média proti útokům. O problémech, které Česká televize řeší, kritice, jíž je vystavena, i její roli v současné společnosti mluvil při debatě na Scéně ČT, která je součástí doprovodného programu festivalu Colours of Ostrava.

V čele České televize stojí Petr Dvořák od roku 2011. Do veřejnoprávní stanice přišel se zkušeností z komerčního média. „Základní je úroveň kvality,“ podotýká, čím se veřejnoprávní televize odlišuje od ostatních vysílatelů.

„Respektované zpravodajství, jež lépe umožní divákům vytvářet si své názory, sportovní zpravodajství, které bude přenášet nejen první ligu hokeje, ale i ukazovat, že sport je zdravý, nebo dramatika, která se nesnaží jen o to, aby se lidé bavili, ale aby se i něco dozvěděli. Třeba to, co se dělo v Dole Dukla,“ upřesnil, co si pod pojmem kvalita představuje. 

  • Oceňovaný dvoudílný film Davida Ondříčka Dukla 61 o důlním neštěstí z roku 1961 promítne Scéna ČT ve středu od 20:00 ve Velkém světě techniky. Kdo není v Ostravě, může si ho pustit kdykoliv v iVysílání.

Důležitější než rychlost je důvěryhodnost

Pod drobnohledem je Česká televize především kvůli vyváženosti zpravodajství. Petr Dvořák připomíná, že předností veřejnoprávního média je, že se snaží informace předkládat v kontextu dalšího dění, že se její zpracování řídí striktním Kodexem ČT a že součástí hodnocení zpravodajské práce je i měření „prostoru“, který je věnován politickým stranám.

„Doba se zrychlila. Pro nás platí, že nemusíme být první, ale musíme být co nejdůvěryhodnější, ovšem na druhou stranu nemůžeme s informací čekat dvě hodiny,“ podotýká Petr Dvořák, že skloubit požadavky na kvalitu i pružnost zpravodajství není snadné. 

Domnívá se také, že prakticky neomezený přístup k informacím od kohokoli a odkudkoli, který umožňuje internet, paradoxně posiluje „stará média“. Výzkumy totiž podle ředitele ČT ukazují, že lidé sice nejvíce informací získávají z internetu a sociálních médií, zároveň jim ovšem nejméně věří. Vyhledávají pak proto zdroje, kde zprávy prošly ověřením.

Potvrzení pravdivosti je v době tzv. fake news stále důležitější. „Plánujeme debaty po různých městech, kde se chceme bavit o vlně fake news a tom, jak by ČT mohla přispívat k tomu, aby přinášela ověřené a důvěryhodné informace,“ nastiňuje Dvořák. Probírat podobu a roli veřejné služby s diváky, je podle něj žádoucí. Aktuálně to umožní Scéna ČT na Colours, nedávno to byl Dům ČT na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Politická kultura klesá. A co koncesionářské poplatky?

Kontakt je potřebný i kvůli vyhrocenější náladě ve společnosti a útokům na Českou televizi z řad politiků. „Politická kultura klesla,“ nepochybuje Petr Dvořák. „Před rokem 2011 nebylo běžné, aby vrcholní státní představitelé do našich kamer napadali naše lidi, aniž by měli nějaké argumenty. Nestalo se, aby prezident nabádal Poslaneckou sněmovnu, ať veřejnoprávní televizi poškodí.“ Za varující by ředitel ČT považoval, kdyby podobnou rétoriku začala ve velké míře sdílet i veřejnost.  

Věří proto, že kontinuální debata o médiu veřejné služby s těmi, pro něž vzniká, pomáhá divákům připomínat, že je taková služba pro společnost potřebná – navzdory výrokům některých politiků. Spíše pak lze také probírat, jak taková média financovat. Nabízí se například diskuse o výši a plátcích koncesionářského poplatku, jenž je povinným příspěvkem na provoz a rozvoj České televize a Českého rozhlasu. 

„Bylo by spravedlivé, aby televizní a rozhlasový poplatek platil ten, kdo produkt konzumuje, ne ten, kdo má doma přístroj,“ domnívá se Petr Dvořák. „Zákony ale byly psány v devadesátých letech, kdy ještě moc nefungoval internet, chytré telefony nebo sociální sítě. Na druhou stranu je tu riziko, že otevřením zákona o ČT by se ve sněmovně mohla objevit řada dalších kreativních návrhů, které by mohly být spíše horší než lepší,“ připouští, že je třeba zvažovat všechny souvislosti.

To potrvá jistě déle než letošní ročník multižánrové přehlídky Colours of Ostrava. Festival obsadil Dolní oblast Vítkovice do soboty 21. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 11 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.