Expozice Doteky státnosti v Jízdárně Pražského hradu vypráví jednak příběhy státních symbolů, představuje ovšem také unikátní předměty, jež dosud nebyly vystaveny. Patří mezi ně pohraniční sloup z 20. let minulého století, který se Vojenskému historickému ústavu (VHÚ) podařilo získat teprve před rokem. Mezi exponáty je také sako hrdiny odboje Jana Kubiše nebo lafeta, která posloužila při pohřbech dvou prezidentů.
Kubišovo sako a limuzína od Stalina. Pražský hrad vystavuje Doteky státnosti
Pražský hrad vystavuje Doteky státnosti (zdroj: ČT24)
Jednotlivé části výstavy se věnují různým státním symbolům a jejich proměnám v běhu času. Všímají si české vlajky, prezidentské standarty, státní hymny nebo vývoje státního znaku. Podle ředitele VHÚ Aleše Knížka je na výstavě okolo 1000 sbírkových předmětů.
Mezi nejcennější patří naše vlajka z OH 1912
Přestože je expozice inspirovaná vznikem Československa v roce 1918, nejstarší exponáty sahají mnohem dále do minulosti. Je to například znak českého lva na dlaždici z hradu Zvíkova, který pochází z poslední třetiny 13. století. „Máme tu i parléřovského dvouocasého lva z katedrály sv. Víta,“ řekl autor výstavy Michal Burian.
Návštěvníci se dozvědí i příběhy, které jsou se státními symboly spojené. Třeba to, jak se měnily podoby české vlajky. Například ta z Chicaga z roku 1914, tedy ještě před vznikem samostatného státu, připomíná více než současnou českou vlajku tu americkou.
Výstava Doteky státnosti
„Velké množství návrhů vycházelo z vlajky Spojených států amerických, nicméně nakonec zvítězila ta nejjednodušší, kde byly jako hlavní ty původní zemské barvy bílá a červená a k tomu přibyla modrá barva zastupující Slovensko a Moravu,“ upozorňuje Michal Burian.
Za jeden z nejcennějších exponátů považuje Burian vlajku, pod níž vystupovali při úvodním ceremoniálu čeští sportovci na olympiádě ve Stockholmu v roce 1912. „Tenkrát jsme nebyli pochopitelně samostatnou zemí zastoupenou v olympijském výboru, ale díky tomu, že Jiří Stanislav Guth-Jarkovský byl velkým přítelem Pierra de Coubertina, bylo nám umožněno nastoupit pod samostatnou vlajkou,“ uvedl Burian.
Kubišovo sako nese stopy po atentátu na Heydricha
Výstava ukáže pohraniční sloup z 20. let, který se podařilo do Česka dostat loni 11. května poté, co ho zástupci aktivních záloh Armády ČR objevili na cvičišti v Rakousku. Stával na hraničním přechodu na jihu Moravy. „V roce 1938, když po Mnichovu rakouská armáda obsazovala jižní Moravu, ho vyvrátili a odvezli jako kořist na své cvičiště,“ řekl Burian.
V místě, kde býval na sloupu umístěn český znak, je dnes jen otvor po zásahu. „Domníváme se, že se po likvidaci Československa mstili i tím, že se strefovali do znaku,“ uvedl autor výstavy.
Vystaveno je také sako, které měl na sobě hrdina protinacistického odboje Jan Kubiš, když provedl atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. „Na tom saku dodnes vidíme stopy poškození právě z výbuchu té bomby, která zabila Heydricha,“ ukazuje Burian. Vzácný kus oblečení se do státních sbírek dostal z archivu gestapa. V expozici je rovněž Kubišův nůž, který měl u sebe poslední den v kryptě kostela.
Součástí výstavy je dále osobní automobil značky ZIM, jehož vlastníkem byl Alexej Čepička, ministr národní obrany a zeť Klementa Gottwalda. „Je to sovětská limuzína, která byla používaná právě pro funkcionáře. Tento automobil dostal Čepička darem od Josifa Vissarionoviče Stalina,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Mezi exponáty je také lafeta houfnice z dvacátých let, která posloužila při pohřbech dvou prezidentů. V roce 1937 vezla ostatky Tomáše Garrigua Masaryka, v roce 2011 Václava Havla.
Výstava Doteky státnosti v Jízdárně Pražského hradu potrvá až do konce října. Jak uvedl ředitel VHÚ, některé její části se budou každý měsíc obměňovat. Na výstavě se podílely i další instituce, například Kancelář prezidenta republiky, Národní muzeum či Poštovní muzeum.