Autorský komiks Marty Morice nazvaný Rozvědčík odhaluje zákulisí jednoho z mezníků studené války. Hlavní hrdina, bývalý rozvědčík Mirek Polreich, se podílel jako mediátor na procesu zakončení bojů ve Vietnamu a na přípravě schůzky vrcholných představitelů USA a SSSR Lyndona Johnsona a Alexeje Kosygina v Glassboro v roce 1967.
Komiks Rozvědčík odhaluje roli české zpravodajské služby za studené války
Studená válka podle komiksu Rozvědčík (zdroj: ČT24)
Schůzka amerického prezidenta Lyndona Johnsona a předsedy sovětské Rady ministrů Alexeje Kosygina vstoupila do historie jako Spirit of Glassboro. O nepříliš známé roli československé zpravodajské služby při přípravě tohoto setkání vypráví komiks Rozvědčík. Na základě vzpomínek svého prastrýce ho připravila Marta Morice.
Obklopený tajemstvím
Mirek Polreich se jako rezident zpravodajské služby Československé mise při OSN v letech 1965 až 1969 podílel jako mediátor na procesu zakončení bojů ve Vietnamu a na přípravě schůzky v Glassboro roku 1967. Toto setkání znamenalo obrat v politice bipolárního světa. Komiks tak poukazuje na výsadní postavení československé zpravodajské služby a na výjimečnou pozici Československa ve světové politice v době Pražského jara.
Rozvědčík: grafická novela podle skutečné události z dob studené války
Marta Morice dlouho znala svého prastrýce spíše z doslechu. O jeho práci na misi při OSN se v rodině vyprávělo, o vyloučení ze strany se mluvilo o poznání méně. „Byl pro mne pořád obklopený takovým tajemstvím,“ vzpomíná autorka komiksové knihy.
Nakonec se spolu před pěti lety sešli a Miroslav Polreich odkryl před svojí neteří zákulisí klíčových globálních událostí roku 1967. Setkání prezidenta Johnsona se sovětským předsedou vlády Kosyginem se stalo symbolem oteplení vztahů obou velmocí.
Československo jako spojka
„Impuls šel, řekl bych, od české zpravodajské služby. Ale na druhé straně oni už začali jednat, ta snaha byla z obou stran, ruské i americké,“ vzpomíná Polreich. Komiks podle jeho vyprávění vydalo Argo.
„Každá velmoc pro svoje jednání vždycky hledala různé neoficiální kanály a možnosti. Čili není vyloučené, že českoslovenští diplomaté mohli být vnímáni jako spojka,“ komentuje to historik Oldřich Tůma.
Po invazi sovětských vojsk v srpnu 1968 se Miroslav Polreich vrátil do Prahy, kde si vyslechl obvinění. „Protistátní, krajně pravicový, buržoazní a já nevím, co si ještě vymysleli,“ říká bývalý rozvědčík. Byl vyloučen z komunistické strany, působil v disentu, po roce 1989 pracoval jako ředitel bezpečnostního odboru ministerstva zahraničních věcí.