Festival ve Varech si nejvíc váží Rodinného štěstí. A také Učitelky

ZÁZNAM: Závěrečný ceremoniál 51. ročníku

Vítězem 51. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se stalo Rodinné štěstí. Křišťálový glóbus za snímek převzal maďarský režisér Szabolcs Hajdu. Oceněni byli i dva čeští zástupci v hlavní soutěži: Učitelka Jana Hřebejka a Vlk z Královských Vinohrad zesnulého Jana Němce. Oba jsou koprodukčními tituly České televize.

Vítězné Rodinné štěstí je komorní studií dvou rodin, které okolnosti svedou k dočasnému sdílení prostoru jednoho neobvyklého bytu. Režisér Szabolcs Hajdu příběh natočil ve vlastním bytě s členy vlastní rodiny a s přáteli. Z Varů si rovněž odváží cenu pro nejlepšího herce.

MINIRECENZE FILMU RODINNÉ ŠTĚSTÍ: Na tvorbě filmu se podílelo celkem třináct kameramanů, smůlu mu to nepřineslo. Při sledování je střídání různých osobností u kamery téměř nepostřehnutelné, spojuje je volnost pohybu záběrů, která je sice svázána se zdmi jednoho bytu, ale jinak téměř svévolně tančí mezi několika postavami, kterými režisér, scenárista a jeden z herců Szabolcs Hajdu zaplnil rodinné setkání přeplněné vztahovými střety.

Ačkoliv nelze hovořit o komedii, dobrých důvodů k zasmání je nespočet. Sledování dialogů je hypnotizující a Hajdu dokazuje, že je schopný napsat a dát s herci dohromady šťavnaté výměny, ve kterých zrcadlí časté obavy i neduhy, jimiž životy lidí trpí. Přetsože má výsledný sestřih necelých devadesát minut, dokáže na této ploše obsáhnout velké množství témat. Díky tomu je film hutný a zdánlivě i delší. Zároveň ale kvůli tomu působí místy příliš konstruovaně a nuceně a postavy se stávají nevhodně zdatnými analytiky, kteří bryskně dokážou situaci a problém pojmenovat. Přirozenější jsou chvílích, kdy se zmítají v emocích.

Nejlepší herečkou je Slovenka Zuzana Mauréry, která ztvárnila manipulativní soudružku učitelku ve filmu Jana Hřebejka Učitelka (přečtěte si recenzi). I tento snímek je osobní – scenárista Petr Jarchovský se k němu inspiroval svou vlastní zkušeností.

S prázdnou neodchází z 51. ročníku ani druhý český titul v hlavní soutěži – Vlk z Královských Vinohrad si vysloužil zvláštní uznání. Režisér Jan Němec, výrazná osobnost české nové vlny, se ocenění bohužel nedočkal – zemřel v březnu tohoto roku. I jeho film vycházel z vlastního života, jeho filmovým alter egem se stal Jiří Mádl (přečtěte si s ním rozhovor o filmu i Janu Němcovi).

Zuzana Mauréry - cena pro nejlepší herečku (Učitelka)
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Za nejlepšího režiséra byl označen Slovinec Damjan Kozole díky svému Nočnímu životu. Drama o strachu vypráví o manželském páru, pro nějž všechno změní podivná nehoda jednoho z partnerů.

PŘEHLED DALŠÍCH OCENĚNÍ VE FOTOGALERII:

Cena prezidenta pro Charlieho Kaufmana a Jiřinu Bohdalovou

Ocenění na letošním ročníku už převzdali herci Willem Dafoe a Jean Reno. Na závěr předal Jiří Bartoška dvě ceny prezidenta festivalu. Jednu Charlie Kaufmanovi, hollywoodskému scenáristovi a autorovi mimo jiné Věčného svitu neposkvrněné mysli. Charlie Kaufman za ni poděkoval česky a potěšil přítomné tím, že se celou „děkovačku“ naučil zpaměti:

„Dobrý večer, ahoj. Je to pro mě velká čest, dostat tuto cenu a být na tomto festivalu. Doufám, že mi rozumíte. Děkuji vám. Čau.“

Druhou cenu převzala Jiřina Bohdalová, kterou z její filmografie připomnělo ve Varech trezorové Ucho. Při přebírání ceny zavzpomínala mimo jiné právě na tvůrce tohoto titulu, režiséra Karla Kachyňu a scenáristu Jana Procházku a také všechny režiséry, kteří „se nebáli svěřit mi nečekané úkoly“. 

Nás herce každé ocenění těší, ale radosti nikdy není dost. Proto doufám, že dneškem tahle radost nekončí.
Jiřina Bohdalová

Štěstí se drželo i nestatutárních cen

Předvojem Křišťálových glóbů jsou tradičně na festivalu ve Varech nestatutární ceny. V nich si dvě ze čtyř porot podmanilo také štěstí – německé Prvotní štěstí. Více ve fotogalerii:

Více o festivalovém dění v našem speciálu a také v on-line reportáži.