Vítězem 51. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se stalo Rodinné štěstí. Křišťálový glóbus za snímek převzal maďarský režisér Szabolcs Hajdu. Oceněni byli i dva čeští zástupci v hlavní soutěži: Učitelka Jana Hřebejka a Vlk z Královských Vinohrad zesnulého Jana Němce. Oba jsou koprodukčními tituly České televize.
Festival ve Varech si nejvíc váží Rodinného štěstí. A také Učitelky
Vítězné Rodinné štěstí je komorní studií dvou rodin, které okolnosti svedou k dočasnému sdílení prostoru jednoho neobvyklého bytu. Režisér Szabolcs Hajdu příběh natočil ve vlastním bytě s členy vlastní rodiny a s přáteli. Z Varů si rovněž odváží cenu pro nejlepšího herce.
MINIRECENZE FILMU RODINNÉ ŠTĚSTÍ: Na tvorbě filmu se podílelo celkem třináct kameramanů, smůlu mu to nepřineslo. Při sledování je střídání různých osobností u kamery téměř nepostřehnutelné, spojuje je volnost pohybu záběrů, která je sice svázána se zdmi jednoho bytu, ale jinak téměř svévolně tančí mezi několika postavami, kterými režisér, scenárista a jeden z herců Szabolcs Hajdu zaplnil rodinné setkání přeplněné vztahovými střety.
Ačkoliv nelze hovořit o komedii, dobrých důvodů k zasmání je nespočet. Sledování dialogů je hypnotizující a Hajdu dokazuje, že je schopný napsat a dát s herci dohromady šťavnaté výměny, ve kterých zrcadlí časté obavy i neduhy, jimiž životy lidí trpí. Přetsože má výsledný sestřih necelých devadesát minut, dokáže na této ploše obsáhnout velké množství témat. Díky tomu je film hutný a zdánlivě i delší. Zároveň ale kvůli tomu působí místy příliš konstruovaně a nuceně a postavy se stávají nevhodně zdatnými analytiky, kteří bryskně dokážou situaci a problém pojmenovat. Přirozenější jsou chvílích, kdy se zmítají v emocích.
Nejlepší herečkou je Slovenka Zuzana Mauréry, která ztvárnila manipulativní soudružku učitelku ve filmu Jana Hřebejka Učitelka (přečtěte si recenzi). I tento snímek je osobní – scenárista Petr Jarchovský se k němu inspiroval svou vlastní zkušeností.
S prázdnou neodchází z 51. ročníku ani druhý český titul v hlavní soutěži – Vlk z Královských Vinohrad si vysloužil zvláštní uznání. Režisér Jan Němec, výrazná osobnost české nové vlny, se ocenění bohužel nedočkal – zemřel v březnu tohoto roku. I jeho film vycházel z vlastního života, jeho filmovým alter egem se stal Jiří Mádl (přečtěte si s ním rozhovor o filmu i Janu Němcovi).
Za nejlepšího režiséra byl označen Slovinec Damjan Kozole díky svému Nočnímu životu. Drama o strachu vypráví o manželském páru, pro nějž všechno změní podivná nehoda jednoho z partnerů.
PŘEHLED DALŠÍCH OCENĚNÍ VE FOTOGALERII:
Cena prezidenta pro Charlieho Kaufmana a Jiřinu Bohdalovou
Ocenění na letošním ročníku už převzdali herci Willem Dafoe a Jean Reno. Na závěr předal Jiří Bartoška dvě ceny prezidenta festivalu. Jednu Charlie Kaufmanovi, hollywoodskému scenáristovi a autorovi mimo jiné Věčného svitu neposkvrněné mysli. Charlie Kaufman za ni poděkoval česky a potěšil přítomné tím, že se celou „děkovačku“ naučil zpaměti:
„Dobrý večer, ahoj. Je to pro mě velká čest, dostat tuto cenu a být na tomto festivalu. Doufám, že mi rozumíte. Děkuji vám. Čau.“
Druhou cenu převzala Jiřina Bohdalová, kterou z její filmografie připomnělo ve Varech trezorové Ucho. Při přebírání ceny zavzpomínala mimo jiné právě na tvůrce tohoto titulu, režiséra Karla Kachyňu a scenáristu Jana Procházku a také všechny režiséry, kteří „se nebáli svěřit mi nečekané úkoly“.
Štěstí se drželo i nestatutárních cen
Předvojem Křišťálových glóbů jsou tradičně na festivalu ve Varech nestatutární ceny. V nich si dvě ze čtyř porot podmanilo také štěstí – německé Prvotní štěstí. Více ve fotogalerii: