Úrokové sazby u hypoték v prosinci stouply na 5,98 procenta. Celoroční objem úvěrů se snížil téměř o dvě třetiny

Nahrávám video

Těsně pod šesti procenty byla loni v prosinci průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték. Vyplývá to z Hypomonitoru České bankovní asociace. Znamená to, že před koncem roku průměrná sazba ještě vzrostla oproti listopadu, kdy byla s 5,96 procenta na jedné z nejvyšších hodnot za posledních dvacet let. Hypoték s rostoucími úroky ubývá. Za celý uplynulý rok poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry za 197 miliard korun, což bylo o 64 procent méně než v roce 2021.

V posledním měsíci roku 2022 podle Hypomonitoru banky poskytly hypoteční úvěry za 7,8 miliardy korun. Ve srovnání s předchozím měsícem to byl větší objem – potřetí v řadě – ale oproti předloňskému prosinci výrazně méně. Meziroční propad byl 82procentní oproti 84 procentům v listopadu. Objem nově poskytnutých hypoték bez refinancování v prosinci dosáhl 6,62 miliardy korun, což bylo rovněž více než v listopadu. Počet nově poskytnutých hypoték se mezi listopadem a prosincem zvýšil z 2180 na 2285.

Průměrná hypotéka v prosinci zůstala mírně pod 2,9 milionu korun, kde byla naposledy v závěru roku 2020. S přísnějšími pravidly ze strany České národní banky a vysokými úrokovými sazbami zvyšujícími měsíční splátky musely některé domácnosti zamýšlenou výši hypotéky snížit.

Za celý rok 2022 poskytly banky a stavební spořitelny podle Hypomonitoru hypotéky v objemu 197 miliard korun, z toho čistě nové úvěry bez refinancování činily 162 miliard korun. Meziročně se jedná o propad o 64 procent u všech hypoték a o 57 procent v případě skutečně nově poskytnutého objemu.

„Ani závěr minulého roku dle očekávání nepřinesl výraznější zlepšení aktivity na hypotečním trhu, objemy poskytnutých hypoték v posledních měsících roku 2022 tak byly nejslabší od začátku roku 2014, počty poskytnutých hypoték pak dokonce za posledních 20 let. Vzhledem k tomu, že většina faktorů za slabou poptávkou přetrvává, nelze pro nejbližší období čekat výraznější obrat k lepšímu,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

Podle předsedy Asociace českých stavebních spořitelen Libora Vošického ovšem v době, kdy hypoteční trh čelí ochlazení, roste zájem o menší úvěry na rekonstrukce. Upozornil, že je „mohou stavební spořitelny poskytovat i na delší období, než je možné u tradičního spotřebitelského úvěru“.

Průměrná hypotéka v prosinci zůstala mírně pod 2,9 milionu korun, kde byla naposledy v závěru roku 2020. S přísnějšími pravidly ze strany ČNB a vysokými úrokovými sazbami zvyšujícími měsíční splátky musely některé domácnosti zamýšlenou výši hypotéky snížit.

Hypotéky na hodnotách jako za Velké recese

Průměrná hypoteční sazba je na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let, ačkoli v letech 2008 a 2009, kdy Česko i svět čelily krizi známé jako Velká recese, se pohybovala také na obdobně vysokých hodnotách.

Takzvané realizované sazby na rozdíl od cen nabídkových reflektují skutečnou reálnou úrokovou sazbu u podepsaných hypotečních smluv, následují však nabídkové ceny s mírným zpožděním. Nabídkové sazby se nejčastěji pohybují mezi šesti a sedmi procenty, jejich průměr však v posledních měsících vesměs stagnuje mírně nad šesti procenty.

„Sazby hypoték podle všeho kulminují. Klienti však nejsou ochotni platit takto vysoké splátky. To je patrné i z velkého rozptylu mezi nabídkovými sazbami a sazbami skutečně poskytnutých hypoték v posledních měsících, kdy se projevuje individuální cenová politika bank,“ řekla ředitelka odboru hypotečního financování Banky Creditas Michaela Bubeníková. „S ohledem na výhled základní sazby ČNB lze citelnější pokles hypotečních sazeb očekávat spíše až v druhém pololetí letošního roku“, dodala. 

Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o patnáct set korun. Ve srovnání s dvouprocentní sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená šestiprocentní sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o šest tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 13 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 16 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled