Úrokové sazby u hypoték v prosinci stouply na 5,98 procenta. Celoroční objem úvěrů se snížil téměř o dvě třetiny

Nahrávám video
Události: Vysoké sazby hypoték
Zdroj: ČT24

Těsně pod šesti procenty byla loni v prosinci průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték. Vyplývá to z Hypomonitoru České bankovní asociace. Znamená to, že před koncem roku průměrná sazba ještě vzrostla oproti listopadu, kdy byla s 5,96 procenta na jedné z nejvyšších hodnot za posledních dvacet let. Hypoték s rostoucími úroky ubývá. Za celý uplynulý rok poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry za 197 miliard korun, což bylo o 64 procent méně než v roce 2021.

V posledním měsíci roku 2022 podle Hypomonitoru banky poskytly hypoteční úvěry za 7,8 miliardy korun. Ve srovnání s předchozím měsícem to byl větší objem – potřetí v řadě – ale oproti předloňskému prosinci výrazně méně. Meziroční propad byl 82procentní oproti 84 procentům v listopadu. Objem nově poskytnutých hypoték bez refinancování v prosinci dosáhl 6,62 miliardy korun, což bylo rovněž více než v listopadu. Počet nově poskytnutých hypoték se mezi listopadem a prosincem zvýšil z 2180 na 2285.

Průměrná hypotéka v prosinci zůstala mírně pod 2,9 milionu korun, kde byla naposledy v závěru roku 2020. S přísnějšími pravidly ze strany České národní banky a vysokými úrokovými sazbami zvyšujícími měsíční splátky musely některé domácnosti zamýšlenou výši hypotéky snížit.

Za celý rok 2022 poskytly banky a stavební spořitelny podle Hypomonitoru hypotéky v objemu 197 miliard korun, z toho čistě nové úvěry bez refinancování činily 162 miliard korun. Meziročně se jedná o propad o 64 procent u všech hypoték a o 57 procent v případě skutečně nově poskytnutého objemu.

„Ani závěr minulého roku dle očekávání nepřinesl výraznější zlepšení aktivity na hypotečním trhu, objemy poskytnutých hypoték v posledních měsících roku 2022 tak byly nejslabší od začátku roku 2014, počty poskytnutých hypoték pak dokonce za posledních 20 let. Vzhledem k tomu, že většina faktorů za slabou poptávkou přetrvává, nelze pro nejbližší období čekat výraznější obrat k lepšímu,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

Podle předsedy Asociace českých stavebních spořitelen Libora Vošického ovšem v době, kdy hypoteční trh čelí ochlazení, roste zájem o menší úvěry na rekonstrukce. Upozornil, že je „mohou stavební spořitelny poskytovat i na delší období, než je možné u tradičního spotřebitelského úvěru“.

Průměrná hypotéka v prosinci zůstala mírně pod 2,9 milionu korun, kde byla naposledy v závěru roku 2020. S přísnějšími pravidly ze strany ČNB a vysokými úrokovými sazbami zvyšujícími měsíční splátky musely některé domácnosti zamýšlenou výši hypotéky snížit.

Hypotéky na hodnotách jako za Velké recese

Průměrná hypoteční sazba je na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let, ačkoli v letech 2008 a 2009, kdy Česko i svět čelily krizi známé jako Velká recese, se pohybovala také na obdobně vysokých hodnotách.

Takzvané realizované sazby na rozdíl od cen nabídkových reflektují skutečnou reálnou úrokovou sazbu u podepsaných hypotečních smluv, následují však nabídkové ceny s mírným zpožděním. Nabídkové sazby se nejčastěji pohybují mezi šesti a sedmi procenty, jejich průměr však v posledních měsících vesměs stagnuje mírně nad šesti procenty.

„Sazby hypoték podle všeho kulminují. Klienti však nejsou ochotni platit takto vysoké splátky. To je patrné i z velkého rozptylu mezi nabídkovými sazbami a sazbami skutečně poskytnutých hypoték v posledních měsících, kdy se projevuje individuální cenová politika bank,“ řekla ředitelka odboru hypotečního financování Banky Creditas Michaela Bubeníková. „S ohledem na výhled základní sazby ČNB lze citelnější pokles hypotečních sazeb očekávat spíše až v druhém pololetí letošního roku“, dodala. 

Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o patnáct set korun. Ve srovnání s dvouprocentní sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená šestiprocentní sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o šest tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...