Farmáře zatěžuje byrokracie, zaznělo ve Fokusu Václava Moravce

Nahrávám video

Začít podnikat v zemědělství má smysl, ale je to velmi složité – hlavně kvůli byrokracii. Ve Fokusu Václava Moravce to řekla farmářka Lucie Bošinová. S dalším sedlákem Danielem Pitkem se shodla, že papírování práci na poli či se zvířaty velmi komplikuje. Ekonom Tomáš Maier ovšem poukázal na to, že je zemědělství v Česku ziskové jen díky dotacím. Ve Fokusu Václava Moravce hovořili zemědělci i odborníci ze zemědělské univerzity také o dopadech změny klimatu, inflace i války na Ukrajině na zemědělství a výrobu potravin v Česku.

Pustit se do farmaření je podle Lucie Bošinové možné, ale prohlásila za naivní představu, že bude práce spočívat jen v práci se zvířaty nebo pěstování plodin na poli. „Pokud začínáte úplně z ničeho, tak je v dnešní době těžké sehnat volnou půdu a nějaké peníze do začátku, i když dotace do začátku jsou. Ale musíte splnit strašně moc kritérií,“ zdůraznila. Podotkla, že život zemědělcům nejvíce komplikuje vyplňování tabulek a všemožných žádostí.

Také soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek hovoří o vyčerpávající byrokracii. „Když přijdeme z práce, tak normální lidé si sednou k televizi nebo jdou na pivo. My si ještě musíme sednout k papírům. Když jste celý den v traktoru, a pak si sednete k papírům, tak u toho usínáte,“ podotkl.

Ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier ovšem považuje za hlavní nedostatek českého zemědělství docela něco jiného. „Velkým problémem českého zemědělství – možná tím největším – jsou potravináři,“ prohlásil, byť zároveň ujistil, že jim nechce „nasazovat psí hlavu“. Za zásadní nedostatek považuje, že se z Česka vyvážejí produkty s nízkou přidanou hodnotou, jako jsou živá zvířata nebo syrové mléko, a vrací se s vysokou přidanou hodnotou. Tím pádem stojí již násobně více – například ve formě masové konzervy. „To je nejméně ekonomický model. Je to, jako když někdo vyváží surovou ropu a dovážel by benzin,“ srovnal.

Zemědělství je přesto podle něj ziskové. Je to však díky veřejným penězům. „Ročně generuje zisk kolem devíti miliard korun, to je několik tisíc korun na hektar. Ale je to za cenu obrovských dotací – ty jsou obecně mnohonásobně vyšší, než je zisk v zemědělství,“ poukázal ekonom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 31 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.