Farmáře zatěžuje byrokracie, zaznělo ve Fokusu Václava Moravce

116 minut
Fokus Václava Moravce: Jak nakrmit národ
Zdroj: ČT24

Začít podnikat v zemědělství má smysl, ale je to velmi složité – hlavně kvůli byrokracii. Ve Fokusu Václava Moravce to řekla farmářka Lucie Bošinová. S dalším sedlákem Danielem Pitkem se shodla, že papírování práci na poli či se zvířaty velmi komplikuje. Ekonom Tomáš Maier ovšem poukázal na to, že je zemědělství v Česku ziskové jen díky dotacím. Ve Fokusu Václava Moravce hovořili zemědělci i odborníci ze zemědělské univerzity také o dopadech změny klimatu, inflace i války na Ukrajině na zemědělství a výrobu potravin v Česku.

Pustit se do farmaření je podle Lucie Bošinové možné, ale prohlásila za naivní představu, že bude práce spočívat jen v práci se zvířaty nebo pěstování plodin na poli. „Pokud začínáte úplně z ničeho, tak je v dnešní době těžké sehnat volnou půdu a nějaké peníze do začátku, i když dotace do začátku jsou. Ale musíte splnit strašně moc kritérií,“ zdůraznila. Podotkla, že život zemědělcům nejvíce komplikuje vyplňování tabulek a všemožných žádostí.

Také soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek hovoří o vyčerpávající byrokracii. „Když přijdeme z práce, tak normální lidé si sednou k televizi nebo jdou na pivo. My si ještě musíme sednout k papírům. Když jste celý den v traktoru, a pak si sednete k papírům, tak u toho usínáte,“ podotkl.

Ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier ovšem považuje za hlavní nedostatek českého zemědělství docela něco jiného. „Velkým problémem českého zemědělství – možná tím největším – jsou potravináři,“ prohlásil, byť zároveň ujistil, že jim nechce „nasazovat psí hlavu“. Za zásadní nedostatek považuje, že se z Česka vyvážejí produkty s nízkou přidanou hodnotou, jako jsou živá zvířata nebo syrové mléko, a vrací se s vysokou přidanou hodnotou. Tím pádem stojí již násobně více – například ve formě masové konzervy. „To je nejméně ekonomický model. Je to, jako když někdo vyváží surovou ropu a dovážel by benzin,“ srovnal.

Zemědělství je přesto podle něj ziskové. Je to však díky veřejným penězům. „Ročně generuje zisk kolem devíti miliard korun, to je několik tisíc korun na hektar. Ale je to za cenu obrovských dotací – ty jsou obecně mnohonásobně vyšší, než je zisk v zemědělství,“ poukázal ekonom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...