Poptávka po kurýrních službách zůstává i po uvolnění protipandemických opatření vysoká. Česká televize oslovila největší společnosti rozvážející jídlo, nákupy a balíčky. Zájem o rozvoz hotového jídla podle nich neklesá, a to navzdory tomu, že jíst v restauracích je možné už dva týdny a na zahrádkách téměř měsíc. Množství objednávek nákupů a balíků pak sice mírně pokleslo, dál ale zůstává vysoko nad obvyklými hodnotami před pandemií. Například Česká pošta odbavuje zhruba o 30 tisíc balíků týdně víc, než tomu bylo ve stejném období před dvěma lety.
„Stále vidíme, že takzvaný social distancing mezi lidmi přežívá, i když je pandemie pod kontrolou a na ústupu,“ míní manažer Bolt Food Marek Maxa. Pokles zájmu zatím nezaznamenali a ani ho neočekávají.
U společností Dáme jídlo a Wolt tomu není jinak, zmiňují ale možný mírný propad v létě. Zájem o dovoz jídla prý souvisí s počasím, když je zima, lidé si spíš objednají jídlo. „S mírnou změnou však počítáme v rámci sezonality našeho odvětví, kdy vždy s příchodem léta a slunečného počasí tempo růstu poptávky po delivery dočasně lehce zvolní,“ uvádí výkonný ředitel společnosti Dáme jídlo Filip Fingl.
S větší poptávkou po rozvozu bylo také potřeba víc kurýrů – největší společnosti, které rozvážejí hotové jídlo, posílily své týmy. „Začátkem roku 2020 rozváželo pro Dáme jídlo objednávky z restaurací a obchodů přibližně dvanáct set kurýrů. V tuto chvíli jich máme už tři a půl tisíce,“ upřesňuje Filip Fingl z Dáme jídlo. Nepočítají s tím, že by se tento počet měl vlivem otevření restaurací snížit, naopak mají zájem tým ještě rozšiřovat. Podobný trend je i u konkurenčních společností Wolt a Bolt Food.
Ředitel českého Woltu Jan Foret ovšem připouští částečnou proměnu spektra kurýrů: „V době pandemie jsme zaznamenali zvýšený zájem lidí, kteří přicházeli ze zasažených oborů, jako je gastro, ale třeba i kultura.“ S možným návratem některých kurýrů k jejich původnímu zaměstnání počítá i Marek Maxa z Bolt Food: „V jednotlivých případech tomu tak jistě bude, protože během pandemie představovalo doručování jídla pro řadu lidí pouze dočasný příjem, byť třeba jediný.“
Kurýři rozvážejí kromě hotových jídel i běžné nákupy – mezi rozšířené poskytovatele této služby patří on-line supermarket Rohlík, který navzdory zlepšení epidemiologické situace neregistruje snížení poptávky. František Brož za společnost Košík naopak uvádí: „Zájem o službu se pochopitelně mírně snížil, což jsme očekávali. Čísla se postupně vrací k úrovni, kde by ,měla být' v běžných byznysových scénářích.“
Množství poslaných balíčků zůstává vysoké
Špičkou si prošly i společnosti rozvážející balíky. S otevřením obchodů se podle nich počet zásilek snížil, stále je ovšem vyšší, než býval před pandemií. „Lockdowny, zavřené kamenné obchody, růst počtu e-shopů a opravdu extrémně velký nárůst zájmu o on-line nakupování – to vše přispělo k velmi dobrým objemům přepravených zásilek,“ popisuje Milan Loidl za PPL.
Zpomalení růstu po otevření obchodů firma očekávala. „Bylo nám jasné, a první vlny loni to potvrdily, že u některých nákupů se spotřebitel vrátí do kamenného obchodu. Typicky jsou to jednopoložkové nákupy do 300 korun. Na druhou stranu e-commerce našla mnoho nových zákazníků, kteří u tohoto způsobu zůstanou v daleko větší míře,“ míní Loidl.
Podobný vývoj popisuje mluvčí České pošty Matyáš Vitík. „V momentě, kdy se začaly obchody otevírat, se část nakupujících přesunula z on-line nákupů zpět do kamenných obchodů. I proto jsme v uplynulých týdnech měli průměrné denní podání necelých dvě stě tisíc balíků. Tato čísla samozřejmě nekopírují 1:1 chování společnosti, ale přesto zřetelně vypovídají o chování spotřebitelů a o jejich reakci na epidemická opatření. I přes mírný pokles se stále pohybujeme nad úrovní roku 2019, kdy jsme ve stejném týdnu měli průměrné podání přes 170 tisíc balíků,“ řekl Vitík.
Stálý nárůst objemu zásilek zaznamenává DHL. „V porovnání stejného období v roce 2019 je stále počet zásilek téměř o polovinu vyšší, než tomu bylo před pandemií,“ upřesňuje obchodní ředitel firmy Jakub Tomšovský. Také přepravní společnost Zásilkovna, která na jaře dosáhla svého rekordního obratu, se nyní navrací k obvyklému růstu, jak uvedl její mluvčí Kamil Chalupa.
Možný vliv pandemie na trendy v nakupování
Jan Vetyška z Asociace pro elektronickou komerci sdělil, že růst e-shopů zpomaluje či stagnuje, neklesá ale na úroveň před zavřením obchodů. „Všechno se vypočítává podle meziročního stavu. Pokud srovnáváme měsíce, tak loni od března žádný měsíc nebyl takzvaně normální,“ vysvětluje. „Proti loňskému květnu, který byl velice nadprůměrný – dvojnásobek oproti průměrnému růstu (ne obratu), byl ten letošní víceméně stagnující,“ doplňuje srovnání Vetyška. Podotýká, že situace se mezi odvětvími liší.
To potvrzuje i Irena Vlčková za Svaz obchodu a cestovního ruchu: „Do některých obchodů se lidé začnou vracet, do některých ani tolik ne. Řekla bych, že lidé jsou zatím trochu opatrnější, umírněnější. Jsou obchody, kde byl ten nárůst poměrně vysoký – třeba obuv, textil a speciálně věci pro děti, kde to rodiče spíš chtějí vyzkoušet.“
Je podle ní možné předpokládat, že celkově v budoucnu obchodování on-line oproti době před covidem-19 stoupne. K tomu ale dodává, že zatím je příliš brzo na to říct, nakolik uzavření obchodů v rámci protiepidemických opatření ovlivnilo celkové trendy v nakupování.
