Hazard se z měst s plošným zákazem přesune za jejich hranice, obcím ale mohou problémy zůstat, upozornila diskuse

Růst nových kasin a heren mimo území měst, která přijala vyhlášky zakazující hazard, připraví tyto obce o daňové příjmy, ale zároveň neomezí sociálněpatologické jevy, se kterými se musí potýkat. Shodlo se na tom několik řečníků v diskusi pořádané Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA), které se zúčastnili zástupci herního průmyslu, pražského magistrátu i odborné adiktologické veřejnosti. Potenciální problémy spatřují i v masivním přesunu hráčů do hůře regulovatelného on-line prostředí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Petr Švancara

Na území Prahy došlo od 1. ledna ke striktnímu zákazu technických her a v řadě městských částí i k úplnému omezení živých her, tedy rulety, kasina nebo karty.

„Vyhláška mi nedělala příliš velkou radost, protože jsem se snažila respektovat názory městských částí, i s přihlédnutím k principu subsidiarity. Nejsem fanatický zastánce nulové tolerance hazardu. Nevadí mi ani luxusní kasina bondovského typu, kde se provozují živé hry s krupiéry,“ předeslala pražská radní pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová (za STAN) s tím, že zákon o hazardních hrách v současném znění nedává žádnou možnost, jak luxusní kasina odlišit od „kvazi kasin“.

„Snažili jsme se vyvarovat hrozby vysokých pokut od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a inspirovali jsme se přitom u dalších měst, kde přistoupili na objektivnější kritérium. Neregulují živé hry, ale pouze technické hry na automatech. Žádný jiný postup nikde neuplatňují,“ dodala.

Prezident České komory loterijního průmyslu Stanislav Brunclík s radní Kordovou Marvanovou nesouhlasí. „Praha situaci mohla řešit stejně jako Plzeň nebo Kladno, kde jsme ve spolupráci s lokálními politiky nechali zavřít množství kvazi kasin a vymysleli řadu adresných vyhlášek, které nikdo nenapadá a všichni jsou s nimi vesměs spokojeni,“ poukázal. Brunclík upozornil, že Česká republika má v současné situaci jeden z nejpřísnějších zákonů o hazardu v Evropě.

Podle ředitele Institutu pro regulaci hazardních her Jana Řeholy se české obce dostaly do nezáviděníhodné pozice, kdy při přípravě vyhlášek musí složitě vyvažovat pravidla mající původ v právu hospodářské soutěže, evropském právu, ale i rozhodovací praxi Ústavního soudu.

„Podíváme-li se na rozhodovací praxi antimonopolního úřadu, zjistíme, že soutěž se nesmí narušit, ale ani vyloučit. 98 procent obcí zvládlo regulaci dostat do úzkého přísně regulovaného rámce. Musíme pamatovat na to, že zákaz není regulace – tou jsou pevné mantinely a kontrola jejich dodržování,“ vyjádřil své přesvědčení.

Za hazardem mimo území a zpět

Starosta městské části Praha 13 David Vodrážka (ODS) přiblížil, že na území jím vedené městské části funguje sedm kasin. Podle něj nikdy nepředstavovala problém z hlediska nárůstu hlášené trestné činnosti či bezdomovectví. Apeloval na dodržování zásady subsidiarity.

„Kvůli vyhlášce zaznamenáme roční výpadek 18 milionů korun, které by jinak směřovaly do sportu, školství či kultury. Zároveň nám za hranicemi vyrůstá velké kasino, kam majitelé chtějí svážet hráče z Prahy pravidelnými shuttle busy. My jako městská část z toho nebudeme mít ani korunu. Naopak pocítíme tíživé sociální dopady, protože gambleři nikam nezmizí“ upozornil starosta.

S tím souhlasí i pražský zastupitel a poslanec Patrik Nacher (ANO). „Jde o pozitivní a negativní externality. Hráči na území Prahy jsou pro ni negativní externalita, ale zároveň můžou hrát někde jinde, což je pro obce, kam hráči dojíždí, pozitivní. V podstatě je to důsledek toho, že převýchova nezafungovala, peníze z toho má ale někdo jiný. To je zcela evidentně vzorec s minusovým výsledkem. Takhle se lidi dají do pohybu, beztak budou hrát, Praha z toho nebude mít peníze, a navíc bude mít sociální problémy,“ komentoval nepříznivý trend.

Nutnost pokračující diskuse o podobě regulace spatřuje i ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Kromě ekonomických souvislostí vyzdvihl i nutnost myslet na to, že jde o adiktologický fenomén.

„Například v Brně prohibice vyhnala hráče pár metrů za hranice města, kam jezdí zadarmo taxíky a autobusy. Dochází také k přechodu do stínové a on-line ekonomiky, problém s patologickým hraním se nedaří potírat, zároveň chybí peníze na prevenci a jejich léčbu,“ podotkl.

Co se týče zmíněného on-line hazardu, ten byl v loňském roce na vzestupu, zřejmě nejen kvůli pandemii, která zavírala dveře kamenných heren. Ještě ve třetím čtvrtletí 2019 dělalo inkaso daně z internetové technické hry necelých 700 milionů korun. Ve stejném období roku 2020 se částka přehoupla již přes jednu a půl miliardy.