Požadavky na Národní fond obnovy přesahují o sto miliard korun částku, kterou na restart hospodářství po koronavirové krizi pošle do Česka Evropská unie. Ta dosáhne 171,5 miliardy korun. Po jednání tripartity to řekl vicepremiér pro hospodářství Karel Havlíček (za ANO). O peníze z fondu obnovy budou žádat ministerstva a další státní instituce, fond bude mít šest pilířů, do kterých peníze z něj půjdou.
Fond obnovy bude mít šest pilířů, požadavky již nyní výrazně přesahují rozpočet
Peníze pro Česko jsou součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se loni v červenci shodli lídři zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Podle Karla Havlíčka půjdou do šesti oblastí – digitalizace, infrastruktury, na vzdělávání, do vědy, výzkumu a inovací, institucí a zdravotnictví.
„Jasně tím říkám to, že to je plán, který není pouze ekonomického charakteru, je infrastrukturního charakteru a musí být i takto vnímán. Je to plán, který by měl pomoci nastartovat opětovně ekonomiku,“ uvedl Karel Havlíček.
Podle původního návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, který v říjnu dostala na stůl vláda, ale neschvalovala jej, má převážná část unijního příspěvku – 118,1 miliardy korun z celkových 171,5 miliardy – směřovat do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, který zahrnuje dopravu či přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. Podle Havlíčka ale již přišly požadavky, které plánovaný rozpočet přesahují o sto miliard.
Se současným zněním plánu obnovy nesouhlasí například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Myslím si, že investice z něj do lidí jsou stále velmi nízké a jeho současná podoba nereflektuje situaci, které budeme čelit v době, kdy koronavirus zvládneme,“ uvedla. Vadí jí, že na projekty věnující se lidským zdrojům či digitalizaci sociálních úřadů je v plánu kolem sedmi procent investic, což je podle ní nedostatečné. „Udělám ještě maximum pro to, aby se to změnilo,“ dodala.
S rozdělením peněz z fondu není spokojen ani Svaz průmyslu a dopravy. V polovině února vyzval vládu, aby z plánu šlo více peněz na digitalizaci firem. Svaz žádá, aby místo plánované jedné miliardy zamířilo do této oblasti deset miliard korun. Prezident svazu Jaroslav Hanák uvedl, že vláda nesmí Národní plán obnovy prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu. „Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, důchody, archivnictví, to nejsou opatření pro restart a obnovu ekonomiky,“ dodal.
Více peněz z plánu chtějí i další odvětví. Český kulturní a kreativní sektor na začátku února uvedl, že nesouhlasí se snižováním podpory v Národním plánu obnovy. Vládě proto jeho zástupci zaslali otevřený dopis, ve kterém žádají schválení původního návrhu, ve kterém z plánu požadovalo ministerstvo kultury přes osm miliard korun. Kabinet nyní navrhuje pro kulturu 2,5 miliardy korun, které Česko může získat, dodali.