Zatímco propad turistického průmyslu za minulý rok spočítali statistici přesně, jeho budoucí vývoj je naopak značně nejasný. Nicméně existují scénáře a úvahy, kam se situace může vyvinout, na co se připravit. Včetně toho, co by mu mohlo pomoci či které segmenty mají šanci na rychlejší oživení než jiné. Startovní pozice je přitom zřejmá: nejhlubší dno za dobu samostatného Česka.
Potrvá dlouho, než se turismus vrátí na starou úroveň, míní analytici. Byznysové cesty asi čeká útlum
Cestovní ruch je odvětvím, které epidemie loni zasáhla nejvíce a letos v tom pokračuje. Vzhledem k jeho stavu – na kolenou – patří k základním otázkám, kdy a jak se může dostat na předkrizovou úroveň roku 2019. Vše ztěžuje i to, že není známo, kdy se restriktivní opatření uvolní a v jaké podobě. Přesto odpovědi na tuto otázku mohou sloužit jako maják na velmi rozbouřeném moři. I za situace, že se nachází ještě daleko, jeho signální světlo je slabé a vody jsou zrádné.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček nabízí dvě možné varianty. Jednu velmi optimistickou, a tou je už rok 2022. Druhou pak chmurnější: obnova potrvá řadu let.
Budou mít lidé chuť cestovat?
„V prvním scénáři se předpokládá, že lidem cestování chybí, “ uvádí. Až se tedy stane turismus díky vakcinaci bezpečným a bez omezení, tak si lidé budou chtít vynahradit cesty, které v koronavirové době nestihli. Začnou proto hojně cestovat. K tomu mohou dopomoci i poukazy na neuskutečněné dovolené z předchozího období.
„Existuje však i druhý scénář, se kterým trhy pracují, a ten hovoří o trvalé změně preferencí.“ V takovém případě se lidé mohou cestování obávat delší dobu i po vyřešení koronavirové krize a volný čas budou trávit jinými způsoby. Navíc mnohá byznysová setkání se nově řeší po internetu, což může přetrvávat i v časech po koronaviru.
- Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu Česka činil v roce 2019 2,9 procenta. Tento poměr se od roku 2016 neměnil, před tím byl lehce nižší.
- V roce 2018 pracovalo v Česku v odvětví podle posledních statistických údajů na 240,6 tisíce osob. V zaměstnanosti to znamenalo 4,4 procenta (v zaměstnaných osobách) či 4,5 procenta (na pracovních místech). Za poslední roky přitom lidí pracujících v tomto byznysu příbývalo, například oproti roku 2016 jich bylo o 11 tisíc víc.
- Zdroj: ČSÚ
Kam (ne)povedou cesty obchodníků
Otázku byznysových cest rozvíjí také hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Důležitou součástí cestovního ruchu, i z ekonomického pohledu, byly vždy cesty nikoli turistické, nýbrž obchodní.“ Vysvětluje, že historicky se jedná o mnohem starší řemeslo, protože obchodníci cestovali již tisícovky let než vznikl mezinárodní turismus, až v 19. století začala britská střední třída jezdit po Evropě.
„Tyto tisíce let zřejmě rok 2020 ukončil,“ naznačuje Bartoň velmi chmurnou předpověď. V takovém případě by se cestovní ruch obchodníků patrně již nikdy nedostal na předkrizovou úroveň. Vysvětluje to na příkladu z minulosti, která není tak dávná, ale zdá se už velmi daleko. „Alternativy přímého setkávání existovaly již před covidem, ale jejich implementaci v mezinárodním obchodě vždy bránila reputace: pokud jste chtěli protějšku ukázat, že vám na vztahu záleží, poslali jste – alespoň na několik prvních jednání – někoho napřímo. On-line se pak již dolaďovaly detaily, před opětovným osobním setkáním a oslavou při podpisu či spuštění. A k tomu se létalo a ubytovávalo a jedlo a pilo.“
Covid však tyto zábrany podle Bartoně zrušil. „Nikdo už zítra nebude považovat za znamení nedostatečné oddanosti, když se všechna jednání odehrají on-line.“
Rovněž hlavní ekonom ČSOB Petr Dufek, stejně jako další oslovení analytici, předpokládá, že byznysové cesty se budou vzpamatovávat jen pomalu, protože je nahradila jednání přes komunikační platformy. Jako poslední v řadě pak vidí obnovu kongresové turistiky.
Budou mít lidé na cestování peníze?
Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) naznačuje, že návrat na předkrizové úrovně spíše nelze očekávat dříve než v roce 2023. S tímto odhadem se ztotožňuje i makroekonomický analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. „Předpokládám, že se alespoň částečná omezení budou minimálně v dalších 12 měsících nadále ve vlnách vracet i po nasazení vakcíny. Zároveň s sebou pandemie přináší ekonomické ochlazení spojené s poklesem příjmů, což nenahrává útratám za rekreaci.“
- Při pohledu do budoucna většina expertů Světové organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) nepředpokládá, že by se návrat na úroveň před pandemií odehrál před rokem 2023.
- V průzkum organizace 43 % respondentů poukazuje na rok 2023, zatímco 41 % očekává, že k návratu na úroveň roku 2019 dojde až v roce 2024 nebo později.
- Rozšířené scénáře UNWTO na období 2021-2024 naznačují, že návrat mezinárodního cestovního ruchu na úroveň roku 2019 by mohl trvat dva a půl až čtyři roky.
- Zdroj: UNWTO, leden 2021
Vzhledem k obavám o příjem a vzhledem k faktu, že mnoho lidí postihl propad příjmu, budou lidé v budoucnu určitě opatrnější a budou více šetřit, domívá se také generální ředitelka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Irena Vlčková. „To není pro cestovní ruch a služby právě pozitivní zpráva, protože se dá předpokládat, že právě na cestování budou lidé více šetřit.“
Snad někdy po roce 2022
I po uvolnění zákazu ubytování turistů se bude odvětví ještě dlouho vyrovnávat se sníženou poptávkou, soudí pak hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. Dodává, že strukturální nevýhodou Česka proti jiným turistickým destinacím je převládající městská turistika, navíc silně koncentrovaná do Prahy. Právě tato turistika se podle něho po skončení pandemie zřejmě oživí až jako poslední. „Je proto možné, že ani rok 2022 nebude znamenat úplný návrat odvětví na období před pandemií z hlediska počtu návštěvníků a finančních příjmů pro poskytovatele služeb.“
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR předpokládá, že dostat se na předkrizovou úroveň potrvá několik let. A cesta vzhůru bude pozvolná. „Ještě na jaře minulého roku jsme předpokládali, že to bude někdy v roce 2022, ale v současné době si nedovolíme nic předpovídat,“ uvádí generální ředitelka svazu Vlčková.
Vychází z reálné zkušenosti. Podnikatelé v oblasti cestovního ruchu se totiž již od počátku snažili předkládat plány a opatření, jak by mohli bezpečně provozovat podnikatelské aktivity (hotely, restaurace, vleky a lanovky). „Bohužel i přes jejich velmi vypracované manuály se dosud nedaří prosadit alespoň částečné rozvolňování.“
Kdo má dobré vyhlídky, kdo černého Petra
Bledé vyhlídky byznysových cest či kongresové turistiky již byly zmíněny. Ale co další části turistického průmyslu? Začněme v Česku.
„Nejrychlejší zotavení bych očekával u rekreační turistiky zaměřené na outdoorové aktivity. Kromě toho, že patrně tyto provozy jako první splní podmínky pro opětovné otevření, jelikož představují relativně malé epidemické riziko, bude zároveň po tomto druhu rekreace dočasně výrazně zvýšená poptávka,“ odhaduje Vít Hradil z Raifeisenbank.
Nejlépe na tom budou zařízení, o která je velký zájem, ale musí být zavřená kvůli restrikcím, zmínil Štěpán Křeček z BH Securities. „Těm bude stačit jen otevřít. Jedná se například o horské chaty. Hůře na tom budou luxusní hotely, které jsou silně závislé na zahraniční klientele. Ta se bude vracet pomaleji než Češi.“
Co se týče výjezdu Čechů, bude podle Petra Bartoně z Natlandu záležet, jakou konkrétní formu uvolnění bude mít. Pokud budou součástí drahé testy na všech příletech a odletech oběma směry, rodinné výlety se prodraží a může se opakovat boom domácí turistiky jako vloni. „V opačném případě se ale dá čekat, že tu v létě také nikdo nemusí zůstat, lidé po více než ročním uzavření pojedou kamkoli – jenom proto, že mohou,“ uvedl s nadsázkou.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které má cestovní ruch v gesci, očekává opakování některých trendů z loňské hlavní turistické sezony. Tedy velký důraz na individuální trávení dovolené, zvýšený zájem o ubytování v soukromí, v menších zařízeních. Zároveň se klienti zase budou více klonit k individuální dopravě kvůli bezpečnosti. „Předpokládáme, že i nadále bude růst zájem o pobyty spojené s aktivní turistikou a na venkově. Zvýšený zájem by mohl nastat o ubytování v kempech a vidíme i růstový potenciál v oblasti karavaningu,“ zmínil Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva.
Svaz obchodu a cestovního ruchu přepokládá, že největší šanci budou mít ubytovací zařízení a restaurace v oblíbených českých dovolenkových destinacích (hory, jižní Čechy, jižní Morava). Klienti budou své dovolené vybírat až na poslední chvíli a budou velmi podrobně zkoumat především podmínky pro případné zrušení zájezdu či odstoupení od smlouvy.
„Dá se předpokládat, že v případě určitého uvolnění budou lidé cestovat opět více v rámci České republiky. Tyto oblasti měly poměrně dobrou obsazenost i o loňských prázdninách, i když je třeba uvést, že útraty domácích turistů nedosahují útrat těch zahraničních,“ uvedla Irena Vlčková. Dodala, že velký problém bude s Prahou a velkými městy či oblastmi, které jsou závislé na zahraničních návštěvnících či třeba velkých kongresech, konferencích, veletrzích, tedy různých druzích hromadných akcí. To zasáhne například průvodce zaměřené na zahraniční turisty.
Trh jako takový zřejmě projde procesem konsolidace, v rámci které jej opustí část poskytovatelů těchto služeb, ať už cestovních kanceláří, hotelů nebo restaurací, odhaduje Petr Dufek z ČSOB. „Celkově by měl růst důraz na kvalitu při jen pozvolném růstu cen.“
Pavel Sobíšek z UniCredit pak soudí, že některé méně významné segmenty cestovního ruchu, třeba ubytovací zařízení na horách a se zaměřením na ekoturistiku, mohou na pandemii vydělat. „Ovšem už loni jsme se přesvědčili, že je kapacita horských oblastí Česka zcela nedostatečná i pro vnitřní turistický ruch, natož aby bylo možné do těchto míst lákat více cizinců.“
Jak získat důvěru zahraničních turistů
Právě budoucí „pohyb“ zahraničních turistů zůstává zatím značně nepředvídatelný. „Pro Evropu a ČR bude také klíčové, nakolik se podaří zvrátit představu Evropy jako nejzamořenějšího území na planetě,“ odhaduje Bartoň. A doplňuje, že zejména asijští turisté, kteří představují nejdynamičtější segment mezinárodní turistiky, jsou díky vlastním zkušenostem mnohem citlivější na nebezpečí epidemie. „Proto můžeme čekat pomalejší obnovu tohoto nejdynamičtějšího sektoru, ze kterého žila i Česká republika, a zejména Pařížská ulice v Praze.“
Soudí také, že se pravděpodobně zvýší poptávka po turismu do destinací s malou hustotou lidí. Lidé budou dál opatrní co do styku s ostatními. Hory a národní parky tak mohou benefitovat více než například Benátky, alespoň ve středně dlouhém období.
Co by cestování prospělo
Nabízí se také otázka, co by cestovnímu ruchu do budoucnosti nejvíce prospělo. „Česká republika by se měla zaměřit na domácí klientelu a šířit o sobě dobrou pověst ve světě. To, že v koronavirové krizi patříme mezi nejhorší země v Evropě, bude mnohé zahraniční turisty odrazovat. Bohužel se na nás v zahraničí začínají dívat skrz prsty, což nám škodí,“ uvedl Křeček.
Dodal, že Česko musí napravit svou reputaci a prezentovat se jako skvělé místo pro trávení volného času i byznysová setkání. „Neměli bychom se však spoléhat jen na marketing, měli bychom to dokázat skutečnými činy. Je proto třeba se co nejlépe vypořádat s koronavirovou krizí.“
Domácí turistický ruch má potenciál, který ani před krizí nedokázal zcela využít, poznamenal Dufek. Proto v první fázi může posloužit pro rozjezd celého odvětví. „Část cestovního ruchu však primárně cílí na zahraniční klientelu, takže bez změny orientace se příliš nepohne.“
Ministerstvo pro místní rozvoj si bere za cíl rozprostřít vytíženost destinací napříč celou republikou a pomoci regionům, kde cestovní ruch může sehrát významnou úlohu v místním ekonomickém rozvoji. „Úzce na tom spolupracujeme s agenturou CzechTourism, organizacemi destinačního managementu a dalšími partnery na půdorysu připravované strategie cestovního ruchu do roku 2030,“ dodal Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva.
Co dříve nebylo a nyní zřejmě bude
Do cestování se pak zřejmě nadlouho dostanou dříve nevídané prvky – nejrůznější testy, očkovací pasy. „Pokud věda neobjeví spolehlivý okamžitý test, budou očkovací pasy jedinou cestou, kterou budou vlády podmiňovat překračování hranic. Proočkování však bude trvat ještě měsíce, někde i roky. Vznikne zde proto ,nespravedlnostʼ, když nebudou moci cestovat ti, na které se ještě nedostala řada,“ předpokládá Bartoň.
Křeček očeká větší důraz na hygienická pravidla. „Lidé se zřejmě z počátku budou vyhýbat masovým akcím a budou preferovat více soukromí. Zřejmě zažijeme odklon od sdílených služeb, které se však později opět prosadí díky nižším cenám.“
Analytik se pak výhledově obává, že bude nutná nějaká obdoba covidového pasu, tedy dokumentu prokazujícího očkování. Představa, že tato politika bude diskriminovat občany na základě proočkovanosti, je sice nepříjemná, ovšem mnoho alternativ pro cestovní ruch k tomu Křeček nevidí.