ČNB sazby nezměnila, ale rizika pro vývoj ekonomiky hodnotí stále jako výrazná

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny ve středu hlasovalo všech sedm členů Bankovní rady ČNB. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se základní scénář srpnové prognózy centrální banky zatím poměrně dobře naplňuje a odpovídá mu stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst. Zmínil však také, že rizika pro odhadovaný vývoj jsou nyní stále výrazná. 

Bankovní rada tak ve středu stejně jako na počátku srpna ponechala základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, na 0,25 procenta. I v srpnu hlasovala bankovní rada o sazbách beze změny jednomyslně.

Naposledy je změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rizika jsou stále výrazná

Rizika pro odhadovaný vývoj nyní podle Rusnoka vyhodnotila bankovní rada jako stále výrazná. „Aktuální epidemiologická situace zvyšuje nejistotu ohledně dalšího ekonomického vývoje,“ upozornil guvernér. Dodal, že druhá vlna pandemie představuje nejvýraznější riziko v rámci aktuální prognózy.

Vedle aktuální situace kolem šíření koronaviru rada zařadila mezi další rizika a nejistoty vývoj rozpočtové politiky a skladbu nabídkových a poptávkových faktorů stojících za vývojem inflace. Rozpočtová opatření diskutovaná vládou by přitom podle Rusnoka mohla na ekonomiku působit pozitivně.

Zároveň guvernér upozornil, že pokud by se situace kolem pandemie bížila té na jaře, pak se vývoj ekonomiky přiblíží alternativnímu scénáři, který ČNB vypracovala v rámci květnové prognózy. Podle něj by s nástupem další vlny na konci letošního roku mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta. Základní scénář srpnové prognózy centrální banky počítá letos s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok s růstem o 3,5 procenta.

„Stále doufáme a nemáme nějaké důvody pro to, abychom ten alternativní scénář začali považovat za hlavní scénář. Evidentní je, že pokud se situace bude blížit té situaci na jaře, tak se tomu scénáři budeme blížit… Zatím jsme ale tomuto scénáři stále velmi vzdálení a doufáme, že nenastane,“ uvedl Rusnok.

Jak to vidí analytici 

„Ačkoli dnešní rozhodnutí ČNB se očekávalo, trh začíná z důvodu zhoršující se epidemiologické situace spekulovat o dalších případných krocích centrální banky. Ačkoli se zotavení ekonomiky příchodem druhé vlny zpomalí, prozatím se nedomníváme, že by druhá vlna a navazující restrikce způsobily tak závažné škody, aby ČNB musela přistoupit k dalším nestandardním nástrojům měnové politiky,“ uvedl ve středu hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

V tuto chvíli tak nadále předpokládá dlouhodobější stabilitu sazeb, a to nejméně do poloviny příštího roku.

„Osobně si myslím, že ČNB může držet úrokové sazby beze změny až do konce roku 2021 s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru – ovšem až v roce 2022, tedy později, než jak to vidí srpnová prognóza z dílny centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Klíčové ale podle něj bude, zda se ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku dokáže Česko vyhnout zásadnějším uzavírkám v ekonomice, protože případný opětovný propad ekonomické aktivity by byl podle něj v diskusích centrálních bankéřů argumentem pro další uvolnění měnové politiky.