Únorový zlom. Po dvou měsících růstu nezaměstnanost klesla na tři procenta

Nezaměstnanost v Česku v únoru po dvou měsících růstu klesla na tři procenta. Počet lidí bez práce se proti lednu snížil téměř o tři tisícovky na 227 369, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997, oznámil Úřad práce ČR. V lednu byl podíl nezaměstnaných 3,1 procenta a trh očekával, že to tak zůstane. Podle analytiků nezaměstnanost s příchodem jara zřejmě ještě klesne. V lednu se také snížil přebytek zahraničního obchodu, a to na na 15,1 miliardy korun.

Meziročně byl pokles nezaměstnanosti ještě výraznější. Loni ke konci února činila 3,2 procenta a lidí bez práce bylo zhruba o 14 tisíc více. Volných míst letos v únoru přibylo proti lednu přibližně o deset tisíc na 351 624. Nárůst počtu míst zrychlil, v lednu jich přibylo o 400.

„Z evidence Úřadu práce ČR odešlo v únoru více než 36 tisíc lidí. Řada z nich nachází uplatnění díky postupnému rozjezdu sezonních prací zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství, lesnictví, lázeňství nebo třeba cestovním ruchu,“ sdělil ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.

„Zároveň v horských střediscích stále trvá zimní turistická sezona. Ze strany měst a obcí zaznamenáváme vyšší zájem o pracovníky na úklid a údržbu veřejných prostor,“ doplnil.

„V dalších měsících by měla míra nezaměstnanosti dále klesat díky příznivým sezonním faktorům s tím, jak se s příchodem jara více rozjedou práce v zemědělství, stavebnictví či cestovním ruchu. V jarních měsících, tedy v letošním druhém čtvrtletí, se míra nezaměstnanosti může přiblížit úrovni 2,5 procenta,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

V průběhu roku ale může na českou ekonomiku dopadnout zpomalení globálního hospodářského růstu souvisejícího s koronavirem a meziroční pokles míry nezaměstnanosti se může obrátit směrem k růstu, míní  analytici, včetně Jáče.

„Za celý rok 2019 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 % a šlo tak o šestý pokles celoroční průměrné nezaměstnanosti v řadě. V roce 2020 se ale pokles míry nezaměstnanosti zřejmě zastaví, vyloučit naopak nelze mírný nárůst celoročního průměru v řádu jedné či dvou desetin procentního bodu, tedy na 2,9 procenta či tři procenta,“ dodává Jáč.

S postupně klesající dynamikou českých mezd a narůstajícími obavami z budoucího globálního vývoje ovšem i analytici Raiffeisebank (RB) očekávají, že se i tržby ve službách a nevýrobních podnicích budou pomalu, ale jistě snižovat. „To si vynutí odpoutání míry nezaměstnanosti od rekordně nízkých úrovní. K obratu ovšem podle nás nedojde dramaticky a i po zbytek roku bude nemožnost najít uplatnění mezi českými pracovníky spíše vzácným jevem,“ konstatuje analytik RB Vít Hradil. Za rok 2020 tak počítá s průměrnou mírou nezaměstnanosti ve výši 3,2 procenta.

„I když ekonomika zpomaluje a firmy v průmyslu už začaly redukovat stavy zaměstnanců, na trhu práce se zatím nic moc nemění. Volných míst je v celém Česku stále výrazně více než nezaměstnaných,“  souhlasí analytik ČSOB Petr Dufek. Na druhou stranu je i podle něho otázka, kolik z těchto nabídek bude existovat třeba za tři měsíce, kdy dopad zpomalení evropské i světové ekonomiky bude nejcitelnější.

„Není totiž vůbec jisté, jakou cestou se vydají tuzemské firmy se slabšími zakázkami – zda podobně jako po roce 2008 začnou reagovat rychlým propouštěním, nebo tentokrát raději vyčkají, aby zaměstnance nemusely pracně shánět později,“ dodává.

Nejméně lidí bez práce je stále v Praze

Z regionů republiky měla ke konci února nejnižší nezaměstnanost stejně jako v lednu Praha, kde podíl lidí bez práce stagnoval na 1,9 procenta. Naopak nejvyšší zůstal podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji, kde stejně jako v lednu dosáhl 4,6 procenta.

Z jednotlivých okresů měly nejnižší nezaměstnanost oblasti sousedící s Prahou – okresy Praha-východ s podílem lidí bez práce 1,2 procenta a Praha-západ s 1,5 procenta. Nejvyšší byla nezaměstnanost na Karvinsku s 6,9 procenta a na Bruntálsku a Znojemsku, kde činila shodně 5,9 procenta. V naprosté většině okresů lidí bez práce ubylo.

Nejmenší konkurence na pracovním trhu byla ke konci února v okresech Praha-východ a Tachov, kde na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru shodně 0,1 uchazeče. Naopak nejvíce lidí připadalo na jedno místo na Karvinsku, a to 6,3.

Zaměstnavatelé měli v únoru největší zájem o stavební či montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče, kuchaře, zedníky nebo pomocné manipulační pracovníky. Firmám podle pracovního úřadu dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci nebo odborníci v informačních technologiích. Tradičně je velká poptávka po technických profesích.

V evidenci pracovních úřadů byli podle aktuálních údajů nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním až středoškolským vzděláním. Průměrný věk nezaměstnaných činil v únoru 43,1 roku a více než třetina lidí bez práce měla více než 50 let.

Přebytek zahraničního obchodu ČR v lednu klesl

Přebytek zahraničního obchodu v Česku v lednu meziročně klesl o 2,4 miliardy korun na 15,1 miliardy. Negativně se na tom podepsalo mimo jiné obchodování s počítači, naopak pozitivní vliv měl zejména obchod s auty, vyplývá z předběžných údajů ČSÚ.

„Nepříznivý vliv měl hlavně větší schodek obchodu s počítači a elektronickými a optickými přístroji o 6,4 miliardy a rafinovanými ropnými produkty o 1,3 miliardy,“ uvedl Vladimír Cába z odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.

Naproti tomu růst přebytku bilance s motorovými vozidly o 5,4 miliardy korun a pryžových a plastových výrobků o jednu miliardu podle Cáby saldo zahraničního obchodu ovlivnily kladně. Proti loňskému lednu vykázal lepší výsledek také obchod se základními kovy, pasivum jeho bilance se zmenšilo o 1,2 miliardy korun.

Celkový vývoz v lednu meziročně klesl o 0,3 procenta na 303,8 miliardy korun, dovoz vzrostl o půl procenta na 288,7 miliardy. Letošní i loňský leden měly stejný počet dnů, uvedli statistici.

Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila přebytkem 72,6 miliardy korun, výsledek tak byl zhruba stejný jako před rokem. Schodek obchodu se státy mimo Unii se prohloubil o 2,3 miliardy na 56,1 miliardy korun.