Nezaměstnanost v Česku zůstala v září už třetí měsíc v řadě na 2,7 procenta. Počet lidí bez práce ale klesl na 201 900, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Snížil se také počet volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich nabízeli zhruba 345 tisíc. Oznámil to Úřad práce ČR (ÚP ČR). Nezaměstnanost v Česku už nemá podle analytiků téměř kam klesnout.
Lidí bez práce ubylo, úřad hlásí zářijový rekord. Je jich nejméně od roku 1996
Lidí bez práce ubylo (zdroj: ČT24)
„Firmy už naplno rozjely svou činnost a přijímají další nové zaměstnance. Zájem z jejich strany je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích,“ uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezona.
„Nejen že nezaměstnanost už viditelně neklesá, jak tomu v září bývalo, ale zastavil se i růst nabídky volných pracovních míst. Není to přitom vlastně novinka, protože množství volných míst (po sezonním očištění) v podstatě stagnuje čtvrtým měsícem v řadě,“ komentuje výsledky analytik ČSOB Petr Dufek.
Firmy si vychovávají vlastní zaměstnance (zdroj: ČT24)
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové není zpomalování domácí ekonomiky na trhu práce zatím příliš vidět. Projevovat se začíná v průmyslu, kde zaměstnanost od začátku roku nepřetržitě klesá.
„Vývoj situace v oblasti průmyslu tak podle našeho názoru předznamenává další vývoj na českém trhu práce. V letošním roce podíl nezaměstnaných ještě stihne dosáhnout v průměru svého historického minima na úrovni 2,8 procenta. Příští rok si ho ale už neudrží a stoupne na 3,1 procenta,“ uvedla.
Vývoj počtu volných míst
Letošní průměr na úrovni 2,8 procenta očekávají také analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková nebo hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj už nezaměstnanost nemá prakticky kam klesat. „V příštím roce začnou výrazněji sílit tlaky na její růst, který bude způsoben předně nepříznivou situací v zahraničí, například v Německu, na němž jsme ekonomicky závislí,“ sdělil. V roce 2020 očekává míru nezaměstnanosti 3,3 procenta. „I tak však bude nadále nejnižší v rámci celé EU,“ dodal Kovanda.
Jelínková se ale domnívá, že v říjnu může ještě nezaměstnanost mírně klesnout. Stejný názor má i analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „V říjnu pravděpodobně uvidíme pokles podílu nezaměstnaných na 2,6 procenta a stejná hodnota se udrží i v listopadu, než půjde nezaměstnanost před koncem roku opět nahoru,“ uvedl Sobíšek. V lednu čeká návrat podílu nezaměstnaných výrazněji nad tři procenta.
„V Česku poslední data z průmyslu naznačují sice určité zpomalení, ale i tak mají firmy zatím dostatek zakázek, takže zatím výraznější propouštění nehrozí. Určité zpomalení v průmyslu se ale netýkalo sektoru služeb, kde zřejmě bude míra zaměstnanosti stagnovat,“ říká ekonomický analytik Petr Pelc z Cyrrus.
GALERIE
Nezaměstnanost podle okresů (září 2019)
Nejméně lidí bez práce bylo v září v Jihočeském a Pardubickém kraji
Nejnižší míra nezaměstnanosti byla na konci září v Jihočeském a Pardubickém kraji, a to shodně 1,9 procenta. V Praze a Plzeňském kraji byla nezaměstnanost na dvou procentech. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,2 procenta lidí. Na jedno volné pracovní místo připadá celostátně v průměru 0,6 uchazeče.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 25 okresů, pokles 51. Nejnižší podíl nezaměstnaných má Praha-východ, a to 1,2 procenta. V okresech Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou je pak bez práce 1,3 procenta lidí. Nejhůře je na tom Karvinsko s nezaměstnaností 6,6 procenta.
Události: Vývoj nezaměstnanosti (zdroj: ČT24)
Největší zájem je o dělníky, zedníky nebo i odborníky v IT
Zaměstnavatelé měli největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních automobilů, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo zedníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.
V evidenci ÚP byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil 42,1 roku. Mezi evidovanými bylo 70 665 lidí nad 50 let, což je 35 procent z celkového počtu nezaměstnaných. Déle než 12 měsíců byla bez práce téměř čtvrtina uchazečů. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 510 dnů.