Důvěra v českou ekonomiku dál ztrácí. Po květnovém propadu na nejnižší úroveň za téměř tři roky klesl indikátor důvěry v červnu o 0,5 bodu na 95,2. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Níže byl naposledy v říjnu 2015, kdy důvěra činila 95,1 bodu. Letos v červnu důvěra meziměsíčně klesla mezi podnikateli, u spotřebitelů se nezměnila. Meziročně se v hospodářství snížila mezi podnikateli i spotřebiteli.
Důvěra v ekonomiku klesla i v červnu, více u podnikatelů
Důvěra podnikatelů se v červnu proti květnu snížila o 0,7 bodu na hodnotu 93,1. Pokles důvěry zaznamenali statistici mezi podnikateli v průmyslu, v obchodu a ve vybraných odvětvích služeb. V průmyslu byl indikátor důvěry meziměsíčně nižší o 0,9 bodu na 90,3.
„Podnikatelé v určitých sektorech průmyslu počítají s mírným letním útlumem v podobě celozávodních dovolených a odstávek, se kterými souvisí i uvažované nižší tempo růstu výrobní činnosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč podotkl, že v případě průmyslu důvěra spadla na nejnižší úroveň od září 2013. „Na tuzemský průmysl a obecně na celou ekonomiku dopadá zpomalení hospodářského růstu v eurozóně, což není překvapivé,“ uvedl. Vnější faktory budou mít podle něj zásadní vliv na vývoj v české ekonomice i ve zbytku letošního roku. Proti loňsku čeká nadále zpomalení růstu české ekonomiky.
Důvodem většího pesimismu u podnikatelů je podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy také zpomalování německé ekonomiky a tamního průmyslu. „V rostoucích obavách českého průmyslu se zrcadlí, byť spíše zprostředkovaně, také čínské zpomalení a celní válka, kterou Peking vede se Spojenými státy,“ dodává.
V obchodu se v červnu důvěra podnikatelů meziměsíčně snížila o 0,9 bodu na 93,1 a ve vybraných odvětvích služeb klesla o půl bodu na 94,4.
Stavebnictví se daří, zakázek je dost
Pouze ve stavebnictví v červnu důvěra rostla. „Podnikatelé očekávají, že v letním období vzroste tempo růstu stavební činnosti a uvažují i navýšení počtu zaměstnanců,“ sdělil Obst. Doplnil, že z průzkumu rovněž vyplynulo, že stavební podniky mají zajištěnou práci zakázkami na 10,3 měsíce, což je nejvyšší hodnota od počátku zjišťování tohoto údaje.
Mezi spotřebiteli zůstal v červnu indikátor důvěry na květnových 105,1 bodu. Z průzkumu vyplynulo, že se pro příštích 12 měsíců snížily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se téměř nezměnily, meziměsíčně stejné zůstaly i obavy spotřebitelů ze zvýšení nezaměstnanosti. Naopak se snížily obavy z růstu cen a úmysl spořit.
Podle Radomíra Jáče spotřebitelské důvěře nadále hraje do karet příznivá situace na trhu práce. „Dobrá nálada mezi tuzemskými spotřebiteli v tomto ohledu není překvapením a může ještě nějakou dobu vydržet,“ uvedl. Zpomalení hospodářského růstu se na chování spotřebitelů obvykle projevuje se zpožděním, spotřeba domácností by měla i nadále hrát úlohu klíčového tahouna růstu české ekonomiky, dodal.
Podnikatelská nálada v Německu třetí měsíc klesla
Také podnikatelská nálada v Německu se v červnu už třetí měsíc za sebou zhoršovala, což posiluje očekávání, že největší evropská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesne. Index podnikatelské nálady sestavovaný mnichovským institutem Ifo se snížil na 97,4 bodu z květnových 97,9 bodu.
Výsledky však překonaly očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters čekali pokles indexu na 97,2 bodu. „Německá ekonomika míří do stagnace,“ prohlásil prezident Ifo Clemens Fuest. Dodal, že se zhoršilo podnikatelské klima jak ve zpracovatelském sektoru, tak ve službách.
„Překvapení z vývoje nálady německých podniků je ovšem malé. Předstihové indikátory se v červnu zhoršují na všech frontách s tím, jak se obchodní války zakously do výhledu globální ekonomiky,“ sdělil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka. „Do dalšího vývoje důvěry by ovšem měla promluvit změna chování centrálních bank, které daly najevo ochotu ekonomiku v případě potřeby podpořit. V centru pozornosti ovšem zůstávají obchodní války, a tedy zasedání G20 na konci týdne,“ dodal.
Podle ekonoma Ifo Klause Wohlrabeho je hlavním zdrojem nejistoty pro německou ekonomiku obchodní spor mezi Spojenými státy a Čínou. Hlavními zdroji podle něj nejsou očekávaný odchod Británie z EU a rostoucí napětí mezi Íránem a USA. Napětí s Íránem by mohlo mít na německou ekonomiku podle něj dopad jen v případě výrazné eskalace nebo výrazného růstu cen ropy. Wohlrabe však neočekává, že by se ekonomika propadla do recese.
Německá centrální banka tento měsíc uvedla, že ekonomika by mohla ve druhém čtvrtletí mírně klesnout. Za leden až březen hrubý domácí produkt (HDP) vykázal růst o 0,4 procenta.
Po devíti letech růstu se Německo dostává do problémů, protože jeho zpracovatelský průmysl – závislý na vývozu – bojuje s negativními dopady v podobě obchodních sporů, nejistoty kolem brexitu a ochlazení růstu globální ekonomiky. Ekonomický růst je tak závislý na soukromé spotřebě, které pomáhá příznivá situace na trhu práce, nízké úrokové sazby a růst mezd.