Vlaková pošta třídící zásilky při jízdě skončila před dvaceti lety. Přednost dostala velká centra

Vlaková pošta v Česku dojezdila 29. května 1999. Distribuce zásilek v upravených vagónech umožňujících třídění za jízdy tak skončila po zhruba 150 letech. V době vzniku velkých třídicích center s automatickými linkami už totiž nebyly potřeba. V provozu zůstaly jen vlakové spoje pro běžnou přepravu poštovních zásilek. Historický vlak si teď budou lidé moci prohlédnout v Českých Budějovicích a v Plzni.

Na českém území byly první zásilky přepraveny železnicí už krátce po otevření tratě z Olomouce do Prahy v roce 1845. Dopisy a balíky ovšem tehdy byly přepravovány služebními vagóny dráhy nebo v nákladních vozech. Převratnou novinkou bylo až zavedení speciálních vlakových pošt, což vycházelo z myšlenky třídit zásilky už během jízdy za účelem úspory času. V roce 1837 s tím přišli v Anglii, odkud se vlaková pošta záhy rozšířila do dalších zemí včetně Rakouska.

V tuzemsku byl jejich provoz zahájen 1. srpna 1850 poštou číslo 1 z Vídně do Bohumína, kde bylo napojení dále do Pruska, Francie a Belgie. Do Prahy přijela první vlaková pošta 7. dubna 1851 z Vídně po jízdě dlouhé 16 hodin a 15 minut. Jistého vrcholu dosáhl tento způsob přepravy dopisů v roce 1922, kdy na území Československa fungovalo přes sedm set železničních pošt.

S rozvojem automobilismu se však začala ztrácet především z lokálních tratí, kde vagóny čím dál častěji zastupovala nákladní auta, i když v nich se za jízdy netřídilo. Automobilové pošty v přestavěných autobusech se na silnicích objevily až koncem padesátých let.

11 minut
Jak to vypadalo v poštovním vagónu
Zdroj: ČT24

Přesun od mobilního třídění k velkým kamenným centrům

Po revoluci však mobilní třídění pošty začalo mizet. Ještě v roce 1994 v Česku fungovalo 96 vlakových pošt, 33 automobilových pošt a deset úhrnných železničních přeprav. Výrazná redukce nastala v následujícím roce, kdy byla zrušena většina automobilových přeprav v jižních Čechách.

Tady pracovala elita, byli to lidé, kteří byli zdatní v zeměpise a byli i rychlí na práci. Nemohl tady být nikdo pomalý.
Vladimír Vašků
bývalý vedoucí vlakové pošty

O dva roky později pak byly zrušeny zbylé automobilové distribuce a k tomu 16 vlakových pošt a šest úhrnných železničních přeprav. Posledních 31 vlakových pošt skončilo v roce 1999. Na sousedním Slovensku jejich soumrak nastal o dva roky dříve.

Důvodem ukončení provozu byla postupná centralizace zpracovávání listovních zásilek do velkých třídicích center.

U příležitosti výročí bude vypraven speciální vlak s historickým poštovním vozem, který mimo jiné nabídne výstavu. V pátek vyjede z Prahy do Českých Budějovic, odkud v sobotu dojede do Plzně. 

  • Přeprava zásilek si nacházela cestu do každého nového způsobu dopravy, nevyhnulo se to ani letectví. Už po vzniku Československa zásilky našly místo ve vojenských letadlech, ovšem netýkalo se to čistě soukromé korespondence. Větší rozvoj v tomto směru nabídl vznik Československých aerolinií v roce 1923. První zcela poštovní noční letadlo vzlétlo až v padesátých letech, kdy šlo o reakci na úkol dodat psaní do druhého dne, což tehdejší stav železniční a silniční sítě úplně neumožňoval. Nákladní letadla disponovala vybavením, které umožňovalo zpracovat zásilky během letu. Letadlová pošta ukončila činnost na začátku osmdesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 7 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 8 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...