Vlaková pošta třídící zásilky při jízdě skončila před dvaceti lety. Přednost dostala velká centra

Vlaková pošta v Česku dojezdila 29. května 1999. Distribuce zásilek v upravených vagónech umožňujících třídění za jízdy tak skončila po zhruba 150 letech. V době vzniku velkých třídicích center s automatickými linkami už totiž nebyly potřeba. V provozu zůstaly jen vlakové spoje pro běžnou přepravu poštovních zásilek. Historický vlak si teď budou lidé moci prohlédnout v Českých Budějovicích a v Plzni.

Na českém území byly první zásilky přepraveny železnicí už krátce po otevření tratě z Olomouce do Prahy v roce 1845. Dopisy a balíky ovšem tehdy byly přepravovány služebními vagóny dráhy nebo v nákladních vozech. Převratnou novinkou bylo až zavedení speciálních vlakových pošt, což vycházelo z myšlenky třídit zásilky už během jízdy za účelem úspory času. V roce 1837 s tím přišli v Anglii, odkud se vlaková pošta záhy rozšířila do dalších zemí včetně Rakouska.

V tuzemsku byl jejich provoz zahájen 1. srpna 1850 poštou číslo 1 z Vídně do Bohumína, kde bylo napojení dále do Pruska, Francie a Belgie. Do Prahy přijela první vlaková pošta 7. dubna 1851 z Vídně po jízdě dlouhé 16 hodin a 15 minut. Jistého vrcholu dosáhl tento způsob přepravy dopisů v roce 1922, kdy na území Československa fungovalo přes sedm set železničních pošt.

S rozvojem automobilismu se však začala ztrácet především z lokálních tratí, kde vagóny čím dál častěji zastupovala nákladní auta, i když v nich se za jízdy netřídilo. Automobilové pošty v přestavěných autobusech se na silnicích objevily až koncem padesátých let.

11 minut
Jak to vypadalo v poštovním vagónu
Zdroj: ČT24

Přesun od mobilního třídění k velkým kamenným centrům

Po revoluci však mobilní třídění pošty začalo mizet. Ještě v roce 1994 v Česku fungovalo 96 vlakových pošt, 33 automobilových pošt a deset úhrnných železničních přeprav. Výrazná redukce nastala v následujícím roce, kdy byla zrušena většina automobilových přeprav v jižních Čechách.

Tady pracovala elita, byli to lidé, kteří byli zdatní v zeměpise a byli i rychlí na práci. Nemohl tady být nikdo pomalý.
Vladimír Vašků
bývalý vedoucí vlakové pošty

O dva roky později pak byly zrušeny zbylé automobilové distribuce a k tomu 16 vlakových pošt a šest úhrnných železničních přeprav. Posledních 31 vlakových pošt skončilo v roce 1999. Na sousedním Slovensku jejich soumrak nastal o dva roky dříve.

Důvodem ukončení provozu byla postupná centralizace zpracovávání listovních zásilek do velkých třídicích center.

U příležitosti výročí bude vypraven speciální vlak s historickým poštovním vozem, který mimo jiné nabídne výstavu. V pátek vyjede z Prahy do Českých Budějovic, odkud v sobotu dojede do Plzně. 

  • Přeprava zásilek si nacházela cestu do každého nového způsobu dopravy, nevyhnulo se to ani letectví. Už po vzniku Československa zásilky našly místo ve vojenských letadlech, ovšem netýkalo se to čistě soukromé korespondence. Větší rozvoj v tomto směru nabídl vznik Československých aerolinií v roce 1923. První zcela poštovní noční letadlo vzlétlo až v padesátých letech, kdy šlo o reakci na úkol dodat psaní do druhého dne, což tehdejší stav železniční a silniční sítě úplně neumožňoval. Nákladní letadla disponovala vybavením, které umožňovalo zpracovat zásilky během letu. Letadlová pošta ukončila činnost na začátku osmdesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 34 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...