Vlaková pošta třídící zásilky při jízdě skončila před dvaceti lety. Přednost dostala velká centra

Vlaková pošta v Česku dojezdila 29. května 1999. Distribuce zásilek v upravených vagónech umožňujících třídění za jízdy tak skončila po zhruba 150 letech. V době vzniku velkých třídicích center s automatickými linkami už totiž nebyly potřeba. V provozu zůstaly jen vlakové spoje pro běžnou přepravu poštovních zásilek. Historický vlak si teď budou lidé moci prohlédnout v Českých Budějovicích a v Plzni.

Na českém území byly první zásilky přepraveny železnicí už krátce po otevření tratě z Olomouce do Prahy v roce 1845. Dopisy a balíky ovšem tehdy byly přepravovány služebními vagóny dráhy nebo v nákladních vozech. Převratnou novinkou bylo až zavedení speciálních vlakových pošt, což vycházelo z myšlenky třídit zásilky už během jízdy za účelem úspory času. V roce 1837 s tím přišli v Anglii, odkud se vlaková pošta záhy rozšířila do dalších zemí včetně Rakouska.

V tuzemsku byl jejich provoz zahájen 1. srpna 1850 poštou číslo 1 z Vídně do Bohumína, kde bylo napojení dále do Pruska, Francie a Belgie. Do Prahy přijela první vlaková pošta 7. dubna 1851 z Vídně po jízdě dlouhé 16 hodin a 15 minut. Jistého vrcholu dosáhl tento způsob přepravy dopisů v roce 1922, kdy na území Československa fungovalo přes sedm set železničních pošt.

S rozvojem automobilismu se však začala ztrácet především z lokálních tratí, kde vagóny čím dál častěji zastupovala nákladní auta, i když v nich se za jízdy netřídilo. Automobilové pošty v přestavěných autobusech se na silnicích objevily až koncem padesátých let.

Nahrávám video

Přesun od mobilního třídění k velkým kamenným centrům

Po revoluci však mobilní třídění pošty začalo mizet. Ještě v roce 1994 v Česku fungovalo 96 vlakových pošt, 33 automobilových pošt a deset úhrnných železničních přeprav. Výrazná redukce nastala v následujícím roce, kdy byla zrušena většina automobilových přeprav v jižních Čechách.

Tady pracovala elita, byli to lidé, kteří byli zdatní v zeměpise a byli i rychlí na práci. Nemohl tady být nikdo pomalý.
Vladimír Vašků
bývalý vedoucí vlakové pošty

O dva roky později pak byly zrušeny zbylé automobilové distribuce a k tomu 16 vlakových pošt a šest úhrnných železničních přeprav. Posledních 31 vlakových pošt skončilo v roce 1999. Na sousedním Slovensku jejich soumrak nastal o dva roky dříve.

Důvodem ukončení provozu byla postupná centralizace zpracovávání listovních zásilek do velkých třídicích center.

U příležitosti výročí bude vypraven speciální vlak s historickým poštovním vozem, který mimo jiné nabídne výstavu. V pátek vyjede z Prahy do Českých Budějovic, odkud v sobotu dojede do Plzně. 

  • Přeprava zásilek si nacházela cestu do každého nového způsobu dopravy, nevyhnulo se to ani letectví. Už po vzniku Československa zásilky našly místo ve vojenských letadlech, ovšem netýkalo se to čistě soukromé korespondence. Větší rozvoj v tomto směru nabídl vznik Československých aerolinií v roce 1923. První zcela poštovní noční letadlo vzlétlo až v padesátých letech, kdy šlo o reakci na úkol dodat psaní do druhého dne, což tehdejší stav železniční a silniční sítě úplně neumožňoval. Nákladní letadla disponovala vybavením, které umožňovalo zpracovat zásilky během letu. Letadlová pošta ukončila činnost na začátku osmdesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánovčera v 15:55

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.