Stát má několikaleté zpoždění ve stavbě vah na dálnicích, upozorňuje NKÚ

Ministerstvo dopravy má několikaleté zpoždění ve stavbě vah na dálnicích, které mají zabránit poškozování cest přetíženými kamiony. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo v reakci sdělilo, že je stavba vah složitá. V nejbližší době budou dokončeny dvě. Kontroloři také vytkli ministerstvu, že od roku 2015 neurčilo podmínky pro kontrolu přínosu podobných dopravních systémů. Podle ministerstva ale vzniká IT systém, který bude vyhodnocovat efektivitu dopravních systémů i zpětně.

Vláda v roce 2015 schválila Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) do roku 2020, který počítal mimo jiné se stavbou zmíněných vah nebo modernizací centra dopravních informací. Podle plánu měly už v letech 2016 a 2017 začít fungovat první vysokorychlostní váhy pro automatické měření kamionů. Ke konci roku 2018 ale Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na silnicích, které spravuje, nezprovoznilo žádnou. Přitom třeba na krajských cestách podle NKÚ fungovalo loni na podzim už pět takových vah.

„Systém vysokorychlostního kontrolního vážení na dálnicích je z podstaty hustšího dopravního provozu na zmíněných komunikacích technicky náročnější na instalaci než na jiných typech komunikací,“ zdůvodnila zpoždění mluvčí ministerstva Lenka Rezková. Před dokončením má podle ní ŘSD dvě váhy na dálnicích D5 a D8. Spuštěny budou v nejbližší době, doplnila. Další váha se staví na D35 a tři váhy se brzy začnou budovat.

NKÚ na základě prověrky kritizoval také to, že cíle plánu rozvoje dopravních systémů jsou obecné a neměřitelné. Ministerstvo dopravy si také nestanovilo ukazatele, podle kterých by rozdělovalo peníze na projekty a zjišťovalo, jak se daří plán naplňovat. „Na projekty ITS je přitom v rámci akčního plánu připraveno přibližně devět miliard korun, přičemž do konce roku 2018 byly zahájeny, případně dokončeny, projekty za více než 2,3 miliardy korun,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. „Na podobné nedostatky v řízení programů dlouhodobě poukazujeme i u jiných resortů,“ doplnil člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.

V době tvorby plánu ale podle ministerstva ještě nebyly ze strany Evropské unie vytvořeny podmínky pro nastavení kontrolních ukazatelů. Podle Rezkové už tyto ukazatele vytvořilo státní Centrum dopravního výzkumu. „Na jejich základě vzniká IT systém, který má vyhodnocovat indikátory koncepčně a dlouhodobě u všech instalovaných systémů, a to i zpětně od roku 2015,“ uvedla mluvčí. Systém podle ní bude spuštěn v příštím roce.

Kontrolní úřad naopak ocenil fungování Národního dopravního informačního centra, které poskytuje veřejným i soukromým subjektům údaje o provozu na silnicích. Modernizace centra byla součástí zmíněného akčního plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...